Tuzemští ekonomové říkají, že na této charakteristice postavení české ekonomiky ve světové ekonomice není nic nového, situaci však nevidí tak černobíle. „V porovnání se západní ekonomikou je u nás četnost montoven asi větší, na druhou stranu zaplať pámbu za to, protože kdyby tu nebyly, nejsem si jistý, že by do České republiky přišel nějaký hi-tech (nejpokrokovější technologie – pozn.red) nebo že by se z tuzemských zdrojů sám od sebe vynořil,“ řekl ParlamentnímListům.cz ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník. I když je podle něj pravda, že naše ekonomika není autonomní a je závislá na zahraničních zdrojích a zahraniční poptávce, je to současně i projev velmi otevřené ekonomiky. „To není v rozporu, to se vzájemně podmiňuje,“ objasnil.
Nejde o nic objevného, to dlouhá léta víme
Ekonom a publicista Miroslav Zámečník, který byl také členem NERVu, prohlásil, že základní charakteristikou proexportní strategie je velmi nízké zastoupení aktivit, které mají vysokou přidanou hodnotu. „To není nic pronikavě objevného, to je poznatek, o kterém dlouhá léta víme. Nic to však nemění na tom, že je to problém a že je třeba se na to plně soustředit. V tom s profesorem Zeleným naprosto souhlasím,“ řekl ParlamentnímListům.cz.
Podle stínového ministra ČSSD Jana Mládka za všechno může Klaus
Také stínový ministr financí ČSSD, ekonom Jan Mládek připustil, že profesor Zelený má v zásadě pravdu. „Ale vidí to v šedivějším odstínu, než bych to viděl já. Má samozřejmě pravdu také v tom, kde vidí hlavní problém: v kupónové privatizaci. Já bych viděl, že hlavní chyba se stala obecně v národním kapitalismu Václava Klause,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Jan Mládek v reakci na názor profesora Milana Zeleného.
Psali jsme:
Na přebytku obchodní bilance se podílejí hlavně firmy se zahraničním vlastníkem
Petr Zahradník připustil, že v mnohém s profesorem Milanem Zeleným souhlasí, jen by to prý nevyjádřil tak expresivně a nepopsal tak černobíle. „Je pravdou, když vidíme nejčerstvější data obchodní bilance, že se na přebytku obchodní bilance z devadesáti procent podílejí firmy se zahraničním vlastníkem. Když se podíváme na žebříček nejvýznamnějších, nejziskovějších a objemově největších firem v České republice, tak ze šedesáti procent, možná i víc, jde o firmy se zahraničním kapitálem,“ potvrdil vysoké procento zahraničních firem u nás ekonom.
Neautonomie není rozhodně česká výjimka
Ekonom Zahradník však dodává, že se touto vlastnickou strukturou nijak výrazně nelišíme od jiných zemí podobné velikosti, a to nejen postkomunistických, mezi nimiž je to s výjimkou Polska zcela identická věc, navíc dokonce v některých z nich ani ten přebytek zahraničního obchodu jako my nemají. Souhlasí s profesorem Zeleným, že klíčová odvětví u nás ovládá zahraniční kapitál, ale to neplatí jen pro postkomunistické země, ale i pro země, jako je Belgie, Rakousko, Portugalsko. „Neuatonomie není rozhodně nějaká česká výjimka,“ podotkl Zahradník. Na druhou stranu poukázal na země podobné velikosti, jako například Švédsko nebo Nizozemsko, kde naopak váha významných firem s domácím kapitálem je daleko silnější. „Místní firmy nejen zcela ovládají domácí trh, ale mají schopnost i expandovat. Nejflagrantnějším příkladem je právě Švédsko. Ale holt Švédskem nejsme,“ povzdychl si Petr Zahradník.
Ing. Jan Mládek, CSc.
Nejmenších podnikatelů je hodně, ale jejich váha je pořád velmi nízká
Ale podle ekonoma Petra Zahradníka je větším negativem spíš fakt, že je u nás váha malého a středního sektoru pořád velmi nízká, i když z hlediska četnosti je malý a střední sektor velmi početný. „Máme hodně moc zejména nejmenších podnikatelů, ale nedosahují tak kapitálového významu, aby mohly středním a větším společnostem konkurovat,“ poznamenal.
Výzkumná a vývojová základna je v Česku malá
Profesor Milan Zelený kritizuje, že české továrny zahraničním firmám slouží jen pro efektivní výrobu subkomponentů, zaměstnávají montéry, obráběče nebo kvalitáře, ale na vývoji nebo obchodu se u nás podílí minimum lidí. Až zahraniční firmy odejdou za levnější pracovní silou, bude česká ekonomika podle něj zdeformovaná. Bez vývoje nedokážeme výrobky inovovat, bez obchodu nedokážeme mít styk se zákazníkem.
Ale ekonom Zahradník poukazuje třeba na případ mladoboleslavské škodovky nebo jiných firem, zejména v oblasti IT, jako je Microsoft, IBM. „Ukazují, že není pravda, že by tady vůbec nebyla výzkumná a vývojová základna, ale myslím, že kdyby v nich byla vlastnická struktura jiná ve prospěch České republiky, tak by samozřejmě i váha domácího výzkumu byla větší,“ konstatuje ekonom.
Akademická pracoviště výsledky domácího výzkumu prodají do zahraničí, přicházejí o příjmy z realizace
Ale za větší problém Petr Zahradník považuje, že některý původní domácí výzkum vzniklý na školách se z nějakých důvodů – třeba kvůli nezájmu nebo neefektnímu ekonomickému transferu - neuplatní u nás, ale akademická pracoviště ho prodávají do zahraničí. „Mají za to jednorázový příjem za prodej, ale realizace výzkumného výsledku se uskuteční mimo Českou republiku. Ale efekt vyplývá nejen z toho, že něco nového vymyslím a prodám, ale že to i realizuji,“ upozornil ekonom na to, že se u nás velmi často stává, že z realizace nemají výzkumná pracoviště už nic.
Je přesvědčen, že z hlediska korporátního výzkumu a výdajů na korporátní výzkum k HDP na tom Česko není tak špatně. „Naopak zaostáváme ve veřejných výdajích na výzkum a vývoj, kde jsme v rámci EU podprůměrní, v rámci srovnatelných zemí s námi jsme o něco výše než průměr,“ porovnává ekonom Česko s ostatními zeměmi Evropy.
Psali jsme:
Řešení, navrhovaná profesorem Zeleným, jsou na dlouhou dobu
I když čeští ekonomové v podstatě souhlasí s charakteristikou struktury českého průmyslu profesora Zeleného, poněkud rozpačití jsou u jeho návrhů řešení.
Podle česko-amerického ekonoma je potřeba založit desítky soukromých podnikatelských univerzit, učit podnikání už od základní školy, povzbudit výuku odkazu bratří Baťů a obnovit tak českou školu podnikového řízení. „Pan profesor naznačuje jako řešení školství vyučovat dva cizí jazyky a podnikatelské schopnosti. Ale to je všechno na dlouho, do té doby musíme žít s těmi nadnárodními korporacemi i za méně výhodných podmínek,“ konstatoval stínový ministr financí ČSSD Jan Mládek, že žádné zázračné a rychlé řešení prostě neexistuje. „To je dlouhá usilovná práce – budování národních firem a hledání cesty k finálnímu odběrateli,“ objasnil. A to je také podle něj hlavní důvod, proč je třeba podporovat export mimo Evropskou unii. „Na jedné straně platí to, že hlavním exportním trhem pro české firmy je EU, vloni vývoz do evropských zemí tvořil 81 procent celkového exportu, a tak to zůstane, ať si vykládá, kdo chce, co chce. Ale má smysl podporovat export mimo Evropskou unii, což má sice více administrativních bariér i více rizik, ale je tam větší šance dostat se k finální produkci,“ shrnul Mládek.
Lepší by bylo posilovat od dětství finanční gramotnost
Podnikové univerzity? „Nevím, co tím pan profesor myslel, ale určitě by bylo vhodné posílit už od základní školy základní dovednosti, které umožňují správně posuzovat jednotlivá finanční rozhodnutí. Tomu říkáme finanční gramotnost,“ soudí ekonom Miroslav Zámečník. Už se objevuje určitá snaha v tomto ohledu něčeho dosáhnout a věnuje se tomu spousta institucí. „A výuka k podnikání je věc, která se zkusmo, neříkám univerzálně, ale pilotně, začíná vyučovat na středních školách, formou hry to lze dělat i na nižších stupních,“ potvrdil ekonom. Druhá věc podle něj ovšem je, a to prý pan profesor Zelený určitě ví, že vlohy k podnikání má jen velmi malá část populace. „A to platí téměř univerzálně,“ dodává Petr Zahradník.
Podstatná věc je podle něj jiná, v Česku se musí zvýšit podstatně inovační potenciál. „A vzhledem k tomu, jakou máme komparativní výhodu, což je nějaká průmyslová kompetence, ale souhlasím s tím, že se nedostatečně rozvíjí zejména propojení technických oborů s byznysem a výtvarně uměleckými disciplínami. To je komplex, který je třeba vzájemně propojit,“ vysvětlil, Například Finové to prý udělali, ale u nás je pokrok pomalejší.
Ani v USA není vzdělání, jaké profesor Zelený navrhuje u nás, obvyklé
I kdyby řešením bylo zřízení deseti byznysově orientovaných univerzit a vzdělávací proces se zaměřil od útlého mládí na podnikání, je to podle ekonoma Petra Zahradníka spíš přání než reálná možnost. „Lze nasměrovat s pomocí evropských fondů stávající akademická pracoviště, aby se víc orientovala na byznys a podnikání. Ale je iluze, že by tady během jednotek let mohlo vzniknout na zelené louce deset univerzit, které by motivovaly nižší vzdělávací články, aby docházelo k viditelnější podnikatelské výchově. A nejsem si jist, jestli ve Spojených státech, kde profesor Zelený tráví většinu času, je tohle vzdělání na základních stupních obvyklé,“ uvedl ekonom. Může to prý být přání nebo názor respektovaného a světa znalého člověka, kterého si osobně váží, ale označil to za značně černobílé vidění světa. „Chápu, že mám-li s něčím pohnout, je černobílé vidění světa docela důležité, protože se vyjeví reálný problém, ale při zavádění do praxe jsou zapotřebí nějaké kompromisy. A v jeho návrhu ten kompromis moc nevidím,“ nesouhlasí Petr Zahradník se změnami, které Česku doporučuje profesor Milan Zelený.
Psali jsme:
Ing. Jan Mládek, CSc.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
