Spojení klasických výherních hracích přístrojů (VHP) a videoloterijních terminálů (IVT) do jedné kategorie výherních zařízení, nové nastavení limitů pro sázky či maximální hodinovou prohru či povinnost provozovatele automatů zprostředkovat kontakt na odbornou pomoc pro ty, u nichž se začíná projevovat patologické hráčství. To všechno jsou znaky nového loterijního zákona, který vládě předkládá Ministerstvo financí.

Mezi prvními se proti loterijnímu zákonu ozvaly Věci Veřejné. "Loterijní zákon je ve vládě nepodpořitelný, není vypořádána žádná z osmi zásadních připomínek VV a jedná se pouze o křečovitou snahu MF o zamaskování dosavadních povolovacích podvodů nových technických her novým zákonem," konstatuje v interním materiálu VV jejich poslanec Novotný. Není podle něj možné řešit nepoměr maximální sázky, maximální prohry a maximální možné výhry mezi IVT a VHP tak, že se zvýší na úroveň IVT. "To je další vstřícný krok vůči provozovatelům videoloterijních terminálů ze strany Kalouskova resortu," hodnotí novou zákonnou úpravu limitů pro sázky poslanec.

Žádný vládní záměr. Práci na novém zákonu rozjel příslib náměstka

Proti normě se ale stále hlasitěji ozývají i provozovatelé výherních zařízení. Podle Petra Vrzáně ze sdružení provozovatelů centrálních loterijních systémů SPELOS jde v případě resortu o pouhou setrvačnost, nikoliv společenskou poptávku. "Zákon byl předložen jen z důvodu setrvačnosti. V roce 2004, když došlo k výbuchu granátu před kasinem v ulici Na Příkopě, totiž Stanislav Gross formuloval společenskou objednávku na zpřísnění dohledu nad sázkovými hrami. Zrodila se takzvaná granátová novela," vzpomíná Vrzáň. Ta ale neprošla kvůli technickým nedostatkům.