Česká ekonomika vykázala podle posledních zveřejněných údajů ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku meziroční pokles HDP o 1,7 procenta, průmyslová výroba v únoru klesla meziročně o 5,7 procenta, březnová míra inflace činila 2,8 procenta a nezaměstnanost ke konci března byla 8 procent. Co těmto údajům jako makroekonom říkáte?

Dívám se na ně pozitivně, protože jsme v NERVu pracovali i s pesimističtějším scénářem. To znamená, že čeští politici i čeští ekonomové byli připraveni řešit i silnější dopady hospodářského cyklu na českou ekonomiku. To, že čísla jsou taková, jaká jsou, považuji za výsledek vývoje, který byl predikován a na který jsme byli připraveni. Ale je třeba konstatovat, že proces opuštění hospodářské krize bude delší, než se původně čekalo.

Čekal jsem větší oživení v souvislosti s podzimními volbami v Německu, ale je zřejmé, že německá vládní koalice si bude muset zabezpečit hlasy voličů jinak než díky ekonomickým ukazatelům. Vývoj v Německu je klíčovým faktorem určujícím základní parametry našeho makroekonomického vývoje. Tím mám na mysli tempo ekonomického růstu a míru nezaměstnanosti.