Česká televize oficiálně přiznala finanční problémy. Potvrdila tak informace PL z minulého týdne. Přinesli jsme podrobné informace o velkém finančním problému veřejnoprávní televize, kdy vedoucí pracovníci byli na několika schůzích informováni, že na příští rok chybí na Kavčích horách 500 - 800 milionů korun a jejich nedostatek se bude muset projevit například zastavením části výroby. Dokonce prý může dojít i k rozpuštění některých tvůrčích skupin, což je jinak řečeno propouštění.
Anketa
Je sněmovní opozice (ANO a SPD) dostatečně důrazná v boji s vládou?
hlasovalo: 36791 lidí
Na dotazy redakce minulý týden v této souvislosti tiskové oddělení České televize nijak nereagovalo. Pár dní poté se ovšem na twitterovém účtu pořadu Newsroom ČT24 objevil následující příspěvek: „Žádné větší programové projekty na další dva roky. Česká televize se potýká s nedostatkem peněz pro své nové pořady. Momentálně čeká, jestli vláda zvýší poplatek. Ředitel Petr Dvořák požaduje minimálně o 15 Kč víc. Měsíční poplatek by byl 150 Kč,” stojí v krátkém prohlášení.
Navýšení poplatku není v gesci vlády, jak Newsroom ČT24 tvrdí, nýbrž Poslanecké sněmovny, protože výše koncesionářského poplatku je dána zvláštním zákonem, který by si vyžádal novelizaci. Ale to nechme stranou. Pokud by skutečně na základě požadavku generálního ředitele ČT poslanci koncesionářský poplatek zvýšili, přineslo by to ČT do rozpočtu kolem 600 milionů korun navíc. Zhruba by to vykompenzovalo chybějící částku. Došlo by k vyřešení všech problémů Kavčích hor? Podle našeho zdroje z širšího vedení ČT nikoliv.
„Ta suma za zvýšený poplatek by možná zafungovala jako záplata, ale pouze krátkodobě. V minulosti byl problém s vratkou DPH, myslím v roce 2017, a potom, co jsme tu asi půl miliardu dostali zpátky, byla okamžitě utracena a peníze chyběly opět. O kouzlení s rozpočtem, který byl nakonec vždycky předložen jako do haléře vyrovnaný, ale ve skutečnosti k tomu došlo jen díky dalšímu ukrojení z rezervy vytvořené exředitelem Janečkem, se mluvilo dlouhodobě. Jenže vždy panovala hysterie a jakmile se někdo nehezky otřel o ČT kvůli ekonomické stránce, hned to schytal za to, že ohrožuje naši nezávislost. Současná situace ukazuje, že tito kritici měli se svou kritikou hospodářského fungování televize pravdu. Takže, i kdyby nám Sněmovna vyhověla a poplatek navýšila, pomůže to na chvilku a za další rok či dva nastane problém znovu,” konstatuje důvěryhodný zdroj redakce z České televize.
Fotogalerie: - Prvomájový Střelecký ostrov
Připomíná ovšem, že požadavek na zvýšení koncesionářského poplatku je opodstatněný. „Ke zvýšení došlo naposled před 14 lety, pokud mě paměť neklame. Stačí se podívat, jak od té doby vzrostly mzdy, platy, ale i ceny úplně všeho. Logicky tak za stejné peníze pořídíme daleko méně. Problém je v tom, že je špatná doba. Jestli lidem řeknete, že budou platit víc na ČT a ČRo v situaci, kdy litr benzínu stojí k padesáti korunám, plyn, elektřina a potraviny podražují extrémním tempem, utlučou vás. Sice jde o oprávněný požadavek pana ředitele, ale je třeba vnímat celkovou situaci, ve které se země nachází. Řešení finanční situace je jinde, ale to chce odvahu a celou instituci výrazně zefektivnit. ČT má stabilně zajištěné peníze, nemusí je shánět, nemusí mít strach, že je nedostane. Každý rok dostaneme kolem 7 miliard a naším úkolem už je ,pouze' dbát na to, abychom za to dokázali fungovat. To je sen každého manažera. Místo toho jsme celé roky na hraně s penězi, to je obdivuhodný výkon,” dodává zdroj PL.
Anketa
Jste pro zvýšení poplatků za ČT?
1%
97%
hlasovalo: 31193 lidí
Nyní se vraťme do Sněmovny. Volební výbor na svém posledním zasedání schválil usnesení, ve kterém žádá Radu ČT, aby napravila své loňské rozhodnutí, kdy generálnímu řediteli ČT Petru Dvořákovi byla zkrácena roční odměna na 66 procent a dala mu plných 100 procent. Zkrácení odměny výbor označil za nezákonné. Zajímavé je právě to, že vládní poslanci žádají o plnou loňskou odměnu pro šéfa ČT v situaci, kdy vyplulo na povrch, že televize má problém s financováním a nestačí jí sedmimiliardový rozpočet. Opozičním poslancům to silně vadí, ale neměli dost hlasů, aby tomu zabránili. Na základě našich rozmluv s některými z nich jde hlavně o to, že současní vládní poslanci řeší jen to, jak šéfovi ČT vyplatit odměny v plné výši, ale už se nestarají o finanční problémy ČT. Pro dané usnesení hlasovali všichni vládní poslanci, opoziční byli logicky proti.
Co se týče diskusí nad možným zvýšením koncesionářského poplatku, připomeňme nedávná slova ministra kultury Martina Baxy z ODS, který na stranickém kongresu jejich navýšení odmítl. Coby slova odpovědného ministra to má velkou váhu. Přesto se nedá vyloučit, že poslanci jiných stran se o to pokusí.
Podle našich informací se ve sněmovních kuloárech šíří spekulace, že zvýšení koncesionářského poplatku někteří z poslanců TOP 09 nebo hnutí STAN zkusí propašovat jako tzv. přílepek k jinému zákonu. Je ovšem krajně nepravděpodobné, že by to prošlo bez povšimnutí, neboť jde o třaskavé téma.
„Tento volební výbor má tendenci šťourat do rozhodování mediálních rad, které jsou sice odpovědné tomuto výboru, ale v rozhodování musí být nezávislé. Poslanci tu nejsou od od toho, aby kontrolnímu orgánu mluvili do jeho pravomocí. Nemyslím, že by volební výbor měl někomu říkat, že má něco napravit, třeba ty odměny generálnímu řediteli. Rada k tomu musela dojít na základě nějakých ukazatelů, které jsou jasně dané a podle nich generální ředitel dostává odměny. Jsou daná pravidla a kritéria a pokud jich nedosáhne, odměny mu jsou kráceny. Důležité je, že ke zkracování odměn nedošlo poprvé, děje se to celkem běžně. A odměna není nároková složka. Pokud radní ČT seznali, že tam je problém, krácení odměny bylo oprávněné a volební výbor tu není od toho, aby se zabýval tím, zda má nebo nemá dostat odměny a v jaké výši,” uvádí pro PL mediální analytička Irena Ryšánková, která se veřejnoprávními médii dlouhodobě zabývá.
Podle jejích slov především volební výbor nemá pravomoc k tomu, aby Radě ČT mluvil do její práce. „Je to zasahování do jejího rozhodování. Není to věcí poslanců a nemají se do toho co plést,” konstatuje.
Zpochybňuje i argument poslanců, že Rada ČT prý zkrácením odměny Petru Dvořákovi porušila zákona, když to neschválila většina všech radních, ale „pouze” většina přítomných. „Vždy o tom rozhodovala většina přítomných. Kromě toho, Rada ČT často nebývá kompletní, což je vina právě poslanců, že nedovedou včas zvolit nové členy. Navíc u klíčových věcí je jasně dané, jak má hlasování probírat. Třeba pro odvolání generálního ředitele je potřeba 10 hlasů radních. Podobně u jiných záležitostí. Požadavek volebního výboru je nesmysl,” konstatuje Ryšánková.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
