I přes probíhající covidovou krizi a masivní mediální zájem s tím spojený se opět začíná mluvit o Bezpečnostní informační službě (BIS). Aktuálně jde o souvislosti kolem diskusí nad tendrem na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany.
Ve stejné době přichází vyjádření prezidenta Miloše Zemana právě směrem k fungování civilní kontrarozvědky. Hlava státu komentovala obecně činnost této tajné služby v reakci na dotaz čtenáře ParlamentníchListů.cz.
Co tazatele zajímalo? „Jsem celý zmatený. Je BIS samořiditelná, nebo ji někdo řídí? Je tajná? Proč tedy unikají informace? Je to naše tajná služba, anebo USA? Komu slouží? Patří k bezpečnostním složkám, proč se tedy politicky vyjadřují?“ zajímalo našeho čtenáře.
Otázku jsme v tomto znění předali prezidentovi republiky, který tradičně od nástupu do úřadu v roce 2013 na přímé dotazy občanů osobně reaguje.
„Četl jsem například od bezpečnostního analytika Jana Schneidera nebo od novináře Ivana Hoffmana názor, že BIS je pobočka CIA. Já bych si přál, aby to byla národní česká tajná služba,“ vyslovil se prezident Zeman pro ParlamentníListy.cz.
Jinými slovy řečeno, podle prezidenta v současné době BIS svou úlohu národní tajné služby neplní. Zeman je kritický vůči civilní kontrarozvědce dlouhodobě. Argumentuje, že nestřeží národní zájmy a dělá ze sebe politického hráče.
Není proto tajemství, že si Miloš Zeman rozhodně nepřeje další pokračování plukovníka Michala Koudelky v čele této služby. Koneckonců ho již několik let odmítá povýšit do generálské hodnosti, přestože to prezidentovi opakovaně vláda navrhuje.
Plní BIS svou činnost? ParlamentníListy.cz s touto otázkou oslovily právě Jana Schneidera, jehož prezident citoval. Schneider je bezpečnostní expert a člověk, který ví, jak by služba měla fungovat, neboť pro ni v minulosti jako zpravodajec pracoval.
„Pan prezident má pravdu, když jde ke kořenu věci. Slovutný český zpravodajec a diplomat Miroslav Polreich neúnavně předával svou zkušenost, že když byl přijímán do zpravodajské služby, byl poučen, že zpravodajské služby ‚nesmějí lhát‘ adresátům svých informací. To pochopitelně znamená, že musejí sloužit svému státu tak, jak je v zákoně uloženo,“ připomíná expert.
Zásadní podle něho je, aby se tajné služby přesně držely pravidel pro své fungování. „Zpravodajské služby jsou z principu ‚nositelkami špatných zpráv‘, což je vlastní důvod jejich zřízení. Ty zprávy ale musejí být co nejpřesnější a co nejvíce ověřené a doručené co nejdříve a správnému příjemci, nejlépe i s návrhem variantních protiopatření a odhadem jejich možných důsledků. To moudrý vládce ocení, protože mu to poskytuje výhodu a limitně snižuje možnost vzniku krizové situace, kdy by byl vládce překvapen, zaskočen a nepřipraven. Být upozorněn na nebezpečí přesně, věrohodně a včas – to je obrovská výhoda. A o dobré zprávy – pokud na nich vládci záleží – se mu vždy postará mnoho poskoků a přikyvovačů,“ míní Schneider.
„Zradí-li však zpravodajské služby tento svůj postulát, je nezbytné je zrušit, protože stejnou měrou, jak měly být prospěšné, stávají se škodlivé. Střední cesta zde není,“ vyslovuje jasný názor.
Fotogalerie: - Jmenování předsedkyně AV ČR
Proto je podle jeho slov důležité zkoumat, zda zpravodajské služby České republiky splnily a plní tento úkol před a v průběhu pandemie. „Zdali působí ve smyslu ochrany zdraví, života a majetku našich občanů, přesně v tomto pořadí, anebo zda se starají o jejich ‚ideologickou nepomýlenost‘, ať to stojí, co to stojí. Tato těžká zkouška našeho státu dává příležitost oddělit zrno od plev aneb abych oplatil páně prezidentovu citaci citací jeho samého, charaktery se projevují teprve v okamžiku velké zátěže,“ podotýká bezpečnostní analytik.
„V ohnisku zájmu zpravodajských i policejních služeb tedy musejí být též se zdravím související ekonomické jevy, tedy činnosti, které by mohly znamenat konkurenční výhody vybraných farmaceutických firem, a to na úkor dostupnosti a/nebo kvality zdravotní péče,“ dodává Jan Schneider v kontextu současné situace.
Připomeňme, že v době probíhající epidemie koronaviru se v souvislosti s tajnými službami řeší i další téma – dostavba Dukovan. Jde o mimořádně citlivé a třaskavé téma, které využívá především opozice a některé politické neziskovky.
Aktuálně se zpravodajci z Bezpečnostní informační služby nesetkali s příliš velkým pochopením vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka. Přitom právě toto je muž, který bude mít na nastavení parametrů budoucího tendru značný vliv. BIS totiž prosazuje, aby vláda předem zcela vyloučila ruským a čínským firmám se vůbec účastnit výběrového řízení.
„Domluvíme se nejprve na koaliční úrovni, potom na vládní úrovni a potom k tomu zaujmeme nějaké stanovisko,“ uvedl Havlíček po jednání se šéfem BIS a opozicí. Dal tak jasně najevo, že to bude vláda a nikdo jiný, kdo rozhodne, jak bude tendr probíhat.
Ve vládě sice stoprocentní shoda nepanuje, proti účasti Rusů v tendru se kategoricky staví ministr zahraničí Tomáš Petříček. To by ale ve výsledku problém být nemusel. Tlak na Petříčkovo odvolání z křesla se stupňuje. Nejnověji se tak opětovně a jednoznačně vyjádřil prezident Zeman. A v politických kuloárech se začíná mluvit o tom, že po sjezdu sociální demokracie by skutečně Petříček mohl být vyhozen. Kandiduje sice na šéfa ČSSD, nikdo ale nevěří tomu, že by mohl uspět. Jak jsme v minulosti upozornili, nedokázal si získat ani podporu své domovské stranické buňky v Praze.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
