„V rámci tohoto kurzu jsme se už dostali do tématu vlastního transformačního procesu a do devadesátých let. V tomto kontextu je nemožné nezmínit, co se stalo v posledních dnech,“ začal prezident svou další univerzitní lekci. „Nezmínit tu obrovskou ztrátu jedné z nejvýraznějších postav našich devadesátých let a vůbec naší ekonomické historie – tu tragickou smrt Petra Kellnera,“ uvedl zasmušilý Klaus.

„Všichni jsme o tom pronesli spoustu vystoupení, napsali řadu textů, ale myslím, že i studenti by měli vědět, že právě Kellner byl ne jeden z produktů doby, ale jeden z aktivních vytvářečů tohoto období,“ uvedl Klaus, který dále s potěšením konstatoval, že tento pozitivní pohled na odkaz Petra Kellnera vítězí i ve většině českých médií nad pohledy „různých závistníků a nenávistníků“.

Jednu výtku si ale Klaus dovolil: „Dneska mě popudil jeden komentář, který říkal, že Petr Kellner zůstal ‚zaklet‘ v devadesátých letech. To se mi zdá jako naprosto svévolný a zlý soud. Nevím, co to je ‚zaklet‘,“ pobavil se Klaus a podotkl, že Kellner z devadesátých let naopak vyšel. „A na rozdíl od některých jiných, kteří je nezvládli vůbec, anebo nezvládli to, co by třeba získali v devadesátých letech, zužitkovat, tak já myslím, že on byl prototypem člověka, který to dovedl dotáhnout nekonečně dál,“ dodal Klaus na adresu těch, kteří Kellnera po jeho smrti kritizují.