Včera večer odstartovala v mosteckém hotelu Cascade série tří předvolebních debat, které v Ústeckém kraji připravili Mladí konzervativci, Mladí sociální demokraté a Mladí lidovci. Mezi zástupci stran a hnutí nebyla ani jediná žena.
Ústředními tématy pořadatelé stanovili prolomení těžebních limitů a sociálně vyloučené lokality. Publiku dali možnost se přímo zeptat kandidátů na jakoukoliv otázku.
Povrchová těžba uhlí. Foto: Lucie Bartoš
Komunista: Republika nám dluží
Z prvního tematického bloku vyplynulo, že vesměs všichni jsou si vědomi, že pokud budeme mít jiné zdroje energie, není důvod lpět na uhlí. Na na lomu Vršany a dole Bílina se má těžit zhruba do roku 2035.
„Doba uhelná končí,“ konstatoval například 63letý Petr Jakubec (ČSSD) z Varnsdorfu, bývalý krajský radní, místostarosta., který je do letošních voleb trojkou na kandidátce. Podpořil dotěžení zásob a přechod na nové zdroje vidí jako otázku deseti až dvaceti let.
Medailonky ke všem řečníkům, připravené samotnými pořadateli, jsme umístili přehledně na TENTO ODKAZ.
Komunista Jaroslav Komínek připomněl, že celá republika léta využívala severočeské uhlí, aby mohla svítit a topit. „Doteď nám dluží,“ poznamenal. Uvědomuje si, že útlum těžby do budoucna nastane, ale stále nemáme alternativu, která nahradí kapacitně to, co se vyrobí v elektrárnách.
Na facebookové stránce události mohla veřejnost hlasovat, zda je pro prolomení limitů či nikoli:
Poslanec ANO Jan Schiller se zdržel rozhodnutí, zda limity těžby prolomit či nikoli. Není to podle něj věc kraje. „Nikdy nebudeme rozhodovat o tom, jestli je prolomíme,“ uvedl s tím, že stěžejní je energetická koncepce státu. Každopádně budeme-li mít náhradu, „nechme uhlí být“, sdělil svůj postoj. Zmínil mimo jiné vodík. Pak bude otázka (ne)prolomení limitů na stole, do té doby se mají politici soustředit na něco jiného. Vyzdvihl také potřebu chránit a nedrancovat Krušné hory.
Pirátský kandidát Karel Karika se proti těžbě uhlí vyjádřil jednoznačně. Vadí mu zejména ničení krajiny. „Drancování našeho Ústeckého kraje už bylo dost. Musíme zabránit ekologickým škodám,“ řekl. Vadí mu také velký výskyt respiračních onemocnění v důsledku ‚nekonečné těžby, která už musí skončit‘. Máme podle něj dost času něco udělat do té doby, než zhruba za 15 let těžba skončí.
„Přechod na nové technologie potřebujeme v našem kraji jako sůl. Nedivím se lidem, že tu nechtějí žít. Je tu málo všeho – kultury, svobody a zároveň nekvalitní ovzduší,“ prohlásil kriticky.
„Konec těžby je velkou šancí. Ne problém,“ je přesvědčen lídr hnutí Spojenci pro kraj Jiří Řehák. Poznamenal mimo jiné, že pocit, že uhelné regiony budou těmi bohatými, se ukázal jako mylný, a to nejen u nás. Na přímou těžbu není podle něj navázáno tolik lidí, aby pro ně kraj nenašel nové uplatnění.
Některé překvapil mostecký primátor Jan Paparega (Lepší sever). „Jsem všemi deseti pro to, abychom se zabývali alternativními zdroji. Máme tady nějakou státní energetickou koncepci – víte dobře, že se tady bavíme o rozšíření jaderných elektráren. Nikdo ale nemá s prominutím koule, aby to vytendroval... To nic nemění na tom, že doba uhelná se chýlí ke konci,“ uvedl s tím, že oproti Karikovi si nemyslí, že 15 je dlouhá doba. Ještě dodal, že věří, že Ústecký i Moravskoslezský kraj si dokážou říct o peníze, které region změní.
Ghetta: Řešení buď není, nebo je k smíchu?
Druhý blok na téma sociálně vyloučených lokalit moderátor uvedl statistikou ministerstva práce a sociálních věcí, podle které se Ústecký kraj „pyšní“ 89 ghetty, v nichž žije 38 tisíc lidí. Až 85 procent z nich je bez práce a 75 procent z nich má jen základní vzdělání. „Všichni máte v programech, že téma chcete řešit a bojovat s ním. Mnozí se o to pokusí poprvé, jiní jsou politiky ‚léta páně‘, ale výsledky se neprojevují,“ rýpnul si do některých „mladý konzervativec“ z ODS Jiří Richter.
„To číslo je odstrašující a ohromné,“ reagoval na statistiku Jan Paparega a vypíchl, že 10 tisíc z těchto osob je v Mostě. Strhal ministryni Janu Maláčovou, která nijak nereaguje na před časem vytvořených „15 opatření proti chudobě“. „Jsou to nápady, jak zatočit s lidmi, kteří zneužívají sociální systém a ztrpčují lidem život. Nic se nerealizovalo, vše je bohužel z valné většiny negováno,“ sdělil s tím, že pokud se nic nedělá, bude se dál město vylidňovat od těch, kteří by naopak odcházet neměli.
Kandidáta Pirátů označil moderátor jako představitele strany (Pirátů), kteří jsou největšími podpůrci lidí „na okraji“ a sluníčkáři. To Karika odmítl. „Vždy jsem pracoval pro všechny obyvatele, ne pro nějakou část či minoritu,“ zdůraznil. Problém, který je neřešený 30 let, se dá podle něj vyřešit pouze dostupným bydlením, možností oddlužení a tvrdou sociální prací s komunitou. Od publika si za to vysloužil hlasitý smích. Ten ho nerozhodil. „Dělá se to pro většinu, aby nevznikaly nové lokality,“ objasnil, proč je třeba u nepřizpůsobivých řešit jejich exekuce a podobně. Nástroje jako bezdoplatkové zóny nebo odebírání dávek nepovažuje za dobrou cestu, naopak prý tyto instrumenty brání vyřešení. „Ženeme je do náruče obchodníků,“ míní.
Sídliště Chanov. Foto: Lucie Bartoš
Starosta Kadaně Kulhánek povyprávěl, jak už si ze zoufalství nad průšvihem, kolem kterého se leta jen klopýtalo, začal dopisovat s premiérem Babišem. Jádro pudla tkví v penězích a vláda musí jednoznačně zastropovat ceny nájmů: „Když se vyplácí příspěvek na bydlení 13 tisíc za byt 3+1, jenže náklady jsou u nás na polovině, možná na třetině, to je krásné na byznys,“ odkryl, proč spekulanti s byty, mezi kterými jsou mimo jiné i někteří politici, jen tak od svého výhodného živobytí neustoupí. „Má vývar devět tisíc. Ale on to dělá legálně. Špatný je zákon,“ shrnul.
Nechal si prý zpracovat mimo jiné plány migrace po kraji, z nichž je patrné, že někteří obyvatelé se skutečně točí po kraji, od Rumburka po Žatec. Dá se s nimi pracovat, pokud se „usadí“: „Prostupné bydlení, prostupné zaměstnání… Ale když tu máme příliv lidí, kteří se točí… Byl bych rád, kdyby si Sněmovna už z nás nedělala legraci,“ ulevil si mimo jiné.
Štefan Drozd /STAN/
Zdeněk Kettner /SPD/
Karel Karika /Piráti/
Jiří Kulhánek /ODS/
Jan Paparega /Lepší sever/
Jan Schiller /ANO/
Jaroslav Komínek /KSČM/
Radek Hoffman /Trikolóra/
Jiří Řehák /Spojenci/
Petr Jakubec /ČSSD/
Infobox
Účastníci předvolební debaty
Spojenci pro kraj v posledních týdnech projíždějí sídliště. „Kvalita života se evidentně zhoršila,“ shrnul lídr Jiří Řehák, který naopak v jedné věci souhlasí s Piráty: „Oddlužení vypadá velmi nespravedlivě, ale je to první krok. Například na vzoru Beneluxu se ukazuje, že když se s tím člověkem pracuje, jsou výsledky evidentní,“ uvedl příklad.
Přese všechen vztek na nepřizpůsobivé si máme také uvědomit etickou záležitost: „Ty děti za to nemůžou.“ Trápit by nás všechny měla i skutečnost, že v určité fázi zlomu už je pak sídliště nezachranitelné. „To vidíme na Janovu,“ poukázal.
Poslanec Schiller se domnívá, že kraj v této palčivé problematice nemůže dělat skoro nic. Za aktuální úspěch považuje, že se podařilo protlačit do druhého čtení právní úpravu známou jako „Třikrát, a dost“ (psali jsme zde).
Moderátor si poté šťouchnul do Jakubce: „Ovládáte ministerstvo práce a sociálních věcí. ČSSD sedí ve vládě, i když to tak někdy nevypadá.“
Jednoduché ‚řešení‘ zkoušeli před 70 lety...
Jakubec varoval ještě před jednoduchými řešeními. „Před 70 lety se o něj někdo pokusil, a nedopadlo to dobře. Je to věc moderního řešení, jak to dělá celá Evropa,“ řekl k otázce nepřizpůsobivých muž, který pochází ze Šluknovského výběžku. „Naštvanost obyvatel tam dosáhla takové míry, že jsme to začali řešit do jisté míry sami,“ připomněl někdejší bouře v tomto regionu. Podle něj by se mělo pracovat nejen s lidmi, kteří dělají potíže, ale i s obchodníky s chudobou: „Ve Varnsdorfu jsme začali postihovat i majitele bytů, oni za ten bordel mohou, protože jde o jejich nájemníky. Takže hygiena a podobně…Nesli to nelibě,“ popsal.
Podle Zdeňka Kettnera z SPD „řeči se vedou, voda teče“. Vnímá věc jako vytvoření dlouhodobé závislosti, stejně jako je závislost drogová. „Člověk pak už nemá, kudy ven. Místo drog jsou tu finance z bydlení. A ochota řešit obchod s chudobou slábne, čím víc se blížíme směrem k Praze. Jsme jako Divoký západ kdysi dávno,“ vyjádřil se. Vadí mu, že neprošlo zestátnění exekutorů. „Na to bychom měli tlačit společnými silami, bez ohledu na politickou příslušnost. Být tvrdší ve vyjednávání,“ apeloval na politické protihráče a padla i slova jako pražská defenestrace.
Náměstek hejtmana Komínek popsal dobrou praxi v Chomutově, kde se městu podařilo vykoupit několik bytů do svého vlastnictví, čímž nad jejich nájemníky může mít dohled. Ztotožnil se s potřebou politického sjednocení a zastropování cen nájmů. „Nezaznělo, že velkou úlohu by měla sehrávat policie,“ dodal.
„Jako běžný občan to vidím jinak než oni,“ obrátil se k politickým matadorům kandidát Trikolory Radek Hoffman a pokračoval: „My máme volební hesla ‚Bohatství vzniká z práce‘ a ‚Braňme normální svět‘, a to s tím souvisí. Stát vezme pracujícímu 47 procent z peněz, co vydělal, pak je někomu dá, a to nesystémově. Dávky by měly být, ale ne tak bohaté a štědré. Není možné, aby generace lidí, kteří mají ruce i nohy, nechodila do práce a ani to neučila své děti.“ Integrace občanů podle něj v žádném případě nefunguje.
„V každé lokalitě funguje 7 až 8 neziskových organizací, ale nic se nezměnilo,“ ukončil svůj projev.
Podle Štefana Drozda (STAN), starosty Klášterce nad Ohří, skutečně neexistuje recept na jednoduché řešení. „Už jsme všechno možné vyčerpali. Máme zkušenosti,“ povzdychl si. Podpořil již zmíněný nutný krok k zastropování cen nájemného v regionu. „Chybou bylo v roce 2012 odebrání samosprávám možnosti vyplácet dávky,“ je přesvědčen. Starostové na obcích totiž lépe než úředník vědí, „kdo je kdo“. A nezisková organizace prý v deprivované zóně stačí jedna. „Pokud někdo neposílá děti do školy, nemá brát dávky. Ale nemáme na to vliv,“ doplnil také s tím, že s vykupováním bytů by koneckonců i kraj pomoci mohl. Jenže bude problém se spekulanty, protože ti nemají důvod, proč tak výnosný artikl odprodávat.
Potížisté z ghett jsou věčným tématem
Sociálně vyloučené lokality jsou stále třaskavým problémem, jak ukázal i následný prostor pro dotazy veřejnosti. „Ještě nám budete říkat, že jsme nějací xenofobové!“ zaznělo mimo jiné z publika. Pod palbou byl hlavně romský kandidát Karel Karika. Ten se vyjádřil během diskuse i k bydlení romské minority. „Čunkodomky nepovažuji za dobrou investici. Opravil bych paneláky na holobyty,“ vyjádřil se konkrétně k lokalitě Chanov. Následně musel obhajovat i to, proč oddlužovat ty, kteří se pak jistě opět zadluží.
Mezi diváky seděl i Jaroslav Foldyna, který přešel z ČSSD k SPD. Tlačil na poslance Schillera, aby potvrdil, zda jsou připraveni v Parlamentu navrátit obcím kompetence, tedy přerozdělování peněz, a řešit insolvence tak, aby se závazek dlužníky navyšoval maximálně na trojnásobek listiny. „Ano, jsme připraveni,“ reagoval stručně Schiller.
Druhá debata se uskuteční v Chomutově od 18 hodin v klubu „Švermák“ na adrese náměstí 1. máje 9/12 (vstup je podobný jako do restaurace Grande), třetí pak v Teplicích na zámku ve stejném čase . Vždy se zúčastní kandidáti 10 kandidujících subjektů, které mají potenciál obdržet více jak 5 procent. Jsou to: STAN, SPD, Piráti, ODS, Lepší Sever, ANO, KSČM, Trikolóra, Spojenci pro kraj, ČSSD.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
