Knížka bude pokřtěna příští týden, 16. dubna, v tomto období se i začne prodávat v knihkupectvích. Že ne každého asi potěší, přitom napovídají již ochutnávky textu, které sem tam prosákly do médií. Také ParlamentníListy.cz některé úryvky přinášejí. I proto, že události, které popisují, patřily k velmi dramatickým týdnům na české politické scéně a potažmo i v médiích, stejně tak byly ostře sledované veřejností. Jak by ne – když v nich jde o Miroslava Kalouska, Petra Skokana, zfackovaného studentíka, ale též třeba o poslaneckou erotiku.
Pár psychopatů i bájivých lhářů a psychiatr má s poslanci o zábavu postaráno
„V Poslanecké sněmovně měl každý druhý poslanec u nohy svou vlastní kouli. Někdo se topil ve svých úvahách, jiný pil jako duha, další si o sobě myslel, že je plemenný býk a mnozí by si nechali koleno pro korunu vrtat. Taky tam bylo dost těch, kteří si mysleli, že když jsou na čas poslanci, jsou něco víc. To jsem pozoroval i u mnohem starších a zkušenějších kolegů. A chorobné ambice se také nevyhýbají žádnému věku. K tomu několik psychopatů a bájivých lhářů a sněmovna je kompletní,“ píše mimo jiné v připravované knize Michal Babák.
Psali jsme:
Zároveň ale připouští, že pár normálních se tam také našlo. „Ale i tak měl Pavel Bém, profesí psychiatr, o zábavu postaráno,“ poznamenal.
Popisuje pak též to, jak se setkal s Miroslavem Kalouskem a jak měl možnost jeho chování sledovat a pozorovat z pozice tehdy člena Věcí veřejných – tedy koaličního partnera bývalé vlády.
První setkání s Kalouskem
„S tímto Miroslavem Kalouskem, kterého pověst předcházela stejně jako krkavce smrt, jsem se poprvé osobně setkal na jaře 2010 na tiskové konferenci v Brně, kde 'topka' představovala svůj předvolební program. Byl jsem tam vyslán jako zástupce VV s jasným úkolem. Trochu Kalouskovi tu tiskovku nabourat dotazem na církevní restituce. Jenomže tenkrát to tak úplně nebylo moje téma a proto jsem se zeptal na jiné problematické věci z programu TOP 09, o kterých jsem věděl a byly mi profesně bližší – finance a rozpočet,“ vzpomíná Babák.
A popisuje dál to, že tento jeho přímý dotaz Kalousek odbyl s tím, že to není politická debata, ale tisková konference. „Po tiskovce ale za mnou přišel ke stolu a přisedl si. Na volební leták mi napsal svůj telefon a e-mail, abych se mu prý ozval, že se o tom rád pobaví. Fajn, řekl jsem si, třeba se to bude hodit. A hodilo. Nedlouho před volbami jsem Kalouskovi napsal e-mail, zda by se se mnou sešel nad programovými věcmi z ekonomiky. Bez odezvy. Telefon nebral. Proč by taky měl,“ konstatuje Babák.
Psali jsme:
.jpg&id=16451)
Hráli si s námi jako kočka s myší. Ale „Vítek" to neviděl
A dodává, že mu však neutekl. Nedlouho poté, už po volbách, se oba muži setkali při koaličních jednáních o vládě. O čem se bavili?
„Samozřejmě o programu, financích a rozpočtu. O Kalouskovi jsme sice věděli mnohé, ale podle toho, o čem nás přesvědčoval Vítek (Bárta, pozn. red.), jsme se neměli čeho bát. Vítek byl přesvědčený, že i ty největší hráče má obtočené kolem prstu. Věřil tomu, že si s nimi poradí, že je opije rohlíkem a zároveň důvěřoval všemu, co mu slíbili. Sliby ani podání ruky ale pro lidi jako je Kalousek nic neznamenají. Jenomže Vítek jejich slibům věřil a navíc to považoval za výsledek svého diplomatického umu. Opak byl pravdou. Hráli si s námi jako kočka s myší,“ uvádí s odstupem času ve své knize Babák. A pokračuje tím, že Bárta se z chyb nepoučil.
Někde se ten Bártův plán zvrtl…
„Dobře, tentokrát to nevyšlo, ale příště to bude mít pod kontrolou. Dost často jsme slýchávali, že umí toho a toho, že Nečas je vlastně s námi, že umí Haška, Kalouska i Bendla, že nás podporuje Klaus a tak dále. Vzpomínám si na Vítka, jak říkal, že jestli si někdo bude někoho ‚vodit‘, tak my Kolouška (Kalouska) s Medvědem (Nečasem), nikoliv oni nás. Někde se ten Vítkův plán asi trochu zvrtl. V tomto byl nepřekonatelný. Dokázal lidi kolem sebe naprosto nakazit tím, že je vše přesně tak, jak má být. Jeho svět byl v podstatě jednoduchý. Kdo nejde se mnou, jde proti mně. Za chvilku byla na té druhé straně docela slušná fronta zatraceně vlivných lidí. A Kalousek byl mezi nimi,“ konstatoval Babák.
A vzpomíná na to, že v tomto období, kdy už Vít Bárta s Miroslavem Kalouskem spolu nekomunikovali, on mezi nimi fungoval jako spojka. A občas prý za Kalouskem chodil „na barák“, jak říkal Ministerstvu financí.
Co předcházelo fackovačce?
„Náhodou jsem tam byl pár dnů poté, kdy Kalousek zfackoval kluka, který na něj pokřikoval, v podloubí paláce Smiřických, téměř na sněmovní půdě. Tento ministerský exces se dostal i do médií. Nebyl to však jediný Kalouskův výstup toho dne,“ připomněl Babák poměrně hojně sledovanou událost. A odhalil i to, co jí předcházelo.
Psali jsme:
„Nepochybně to stojí za literární zpracování. Ministr Kalousek měl totiž od rána špatný den. Dopoledne bylo zasedání vlády, kam Kalousek přišel pozdě. Omluvil se s tím, že usnul v kanceláři na koberci. Proč? To viděli a cítili všichni přítomní. Pan ministr nepochybně dosti popil. Dál se živě diskutovalo. Po nějaké době, tak trochu od věci, Kalousek do pléna prohlásil, že ‚ve Věcech veřejných stejně nejsou žádní pořádní chlapi‘,“ popisuje Michal Babák ve své knize, kterou v nejbližších dnech vydá nakladatelství Olympia.
Kalousek prý politoval Peake, že nepoznala pořádného chlapa
Jelikož se však prý Kalouskovo hulvátství nezamlouvalo Karolíně Peake, tak se ozvala. Jenomže Kalousek údajně pokračoval a ještě přidal. „Jak se tak na vás dívám, vy jste v životě pořádnýho chlapa nepoznala,“ odpověděl podle Babákova vzpomínání Kalousek Karolíně Peake. Bylo to prý jeho běžné chování, navíc se uměle snažil vyhrocovat už tak složitou situaci v koalici.
A tím rozlítil Víta Bártu, který prý vyskočil a peprně Kalouskovi odpověděl. „O dvě hodiny později stáli oba na koberečku ve sněmovní kanceláři premiéra Petra Nečase. Ten se snažil udržet si autoritu a důrazně vysvětloval, hlavně Kalouskovi, že takové jednání na vládu nepatří a že by si to mohl odpustit. Kalousek mu na to odpověděl, že je neschopný premiér a že ve vládě stejně žádnou autoritu nemá. Vítkovi pak vpálil, že je to jenom fízl a že se ho nebojí,“ rozepsal se detailněji dnešní šéf Republiky.
Vítek prý tehdejšímu ministrovi financí odpověděl, že jestli si myslí, že kvůli těm jeho výpadům položí vládu, což si prý Kalousek v té době přál, pak se plete.
Fackovačka kvůli zchlazení vzteku?
„Věci veřejné nebudou rozhodně tím, kdo vládu shodí jenom proto, aby Kalouskovi udělaly radost. Kalousek zrudl vzteky, zařval nějakou vulgaritu, což doprovodil divokou gestikulací, a práskl dveřmi. Když vyšel ven na ulici, padl mu do rány právě onen studentík, kterého profackoval, aby se zchladil. Tuto Kalouskovu akci už zachytila bezpečnostní kamera. Nebyla však jediným svědkem. Viděl to i Petr Skokan, což Kalouska vedlo k přesvědčení, že to byl právě on, kdo to ohlásil médiím. Ještě téhož dne rudě vidící Kalousek Skokanovi zavolal. Rozhovor to byl sice krátký, avšak peprný,“ připomíná Babák a vrací se k tomu, jak to tehdy bylo.
Pohotový Skokan neváhal…
Petr Skokan je prý pohotový (a nejen při focení, kterému je též v knize věnována pasáž). Rozhovor s ministrem Kalouskem si proto nahrál a jeho přepis poté přečetl v Poslanecké sněmovně, na což si veřejnost zřejmě pamatuje. Pokud ne, Michal Babák jeho doslovný přepis přikládá.
„Dobrý večer, pane ministře!"
„Nazdar, ty debile!“
„Mluvím prosím s ministrem financí inženýrem Miroslavem Kalouskem?“
„Jasně, s kým si myslíš, že mluvíš, ty čůráku.“
„Promiňte, ale asi to trochu přeháníte.“
„Kolik ti za to dali, ty blbečku?“
„Nevím, o čem mluvíte.“
„Víš moc dobře, o čem mluvím. Odmít jsem ti někdy nějakou dotaci? Potřebuješ prachy? Proč seš taková svině?“
„Já nemůžu za to, že jste někoho zfackoval.“
„Proč jsi musel posílat esemesku všem novinářům? To jste všichni takoví udavači?“
„Byla tam spousta svědků, tohle nezatlučete, ani nezametete pod koberec.“
„Jo, a že zrovna ty to musíš napráskat.“
„Já?“
„No jasně, ty. Dyť mi to ty novináři volali. A ne jeden. Voni nejsou takový skety jako ty. Ty sis myslel, že tě jako zdroj neprásknou, co?“
„Hele, nechte si ty sprosťárny. Všichni se vás bojí a na to spolíháte, nikdo si to nechce rozdat s mocným ministrem financí. Co kdyby... A na mladýho kluka si dovolíte. Tak víte co, já se vás teda nebojím vůbec, příště s tím počítejte a dejte mi pokoj.“
„Tak víš co, když se mě nebojíš, tak zítra rozbiju hubu tobě. Jsme asi tak stejně veliký, na mladým jsem se dneska rozcvičil...“
O politických neřestech erotických
Neřestí však popisuje v knize o politickém světě dob jen nedávno minulých Babák víc. Nevyhýbá se ani těm z oblasti mezilidských vztahů, protože si je vědomý toho, že každá úspěšná kniha přece musí obsahovat trochu erotiky.
To bylo tak. Právě probíhalo jedno z dlouhých zasedání sněmovny, kde se obsáhle diskutovalo k jednomu ze zákonů, který se nelíbil tehdejší opozici. Její zástupci se proto střídali u řečnického pultíku jak na běžícím pásu. Bylo to únavné a já už byl celý zkoprnělý.
Řekl jsem si, že si dojdu pro něco k pití a cestou se stavím na toaletě. Už tam skoro jsem. „Pardon,“ říkám nejmenovanému kolegovi z klubu, s nímž jsem se málem srazil. Právě si dopínal kalhoty.
Moment. To jsou přece dámské záchody! Nic mimořádného, asi bylo na pánských obsazeno.
Svůj závěr jsem musel vzápětí přehodnotit. Hned za ním se objevila rozesmátá kolegyně.
Nevěřil jsem vlastním očím. Ohlédl jsem se. Kolega kolegyni významně, avšak nenápadně, poplácal po zadnici. Zkuste si tipnout, co tam asi tak dělali. Ano, i poslanci mohou mít přízemní pohnutky, ale když zasedá sněmovna v plné polní, tomu už se říká dobrodružství.
Na to člověk musí mít žaludek. Volné asociace fungují naprosto spolehlivě.
Jistě mi odpustíte, když přidám ještě jednu historku, která s naším tématem souvisí. Někdy na jaře 2011 přistála v e-mailu Radka Johna a Katky Klasnové anonymní zpráva tohoto znění:
„Sice vás nemám rád, ale mám rád spravedlnost a objektivnost. Už delší dobu před vypuknutím afér se vaše Kočí scházela s Tluchořem do večerních hodin v kanceláři v Poslanecké sněmovně, kde pracuji…“
Netvrdím, že tam Kočí s Tluchořem studovali Kámasútru z pohledu praxe, ale jistě se tam nemodlili. To se brzy ukázalo, když vypukl první puč. Zda ale za tím bylo „jen“ pletichaření s cílem rozložit poslanecký klub Věcí veřejných, či i něco víc, to nechám laskavému čtenáři k posouzení.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
