Udělat z komára velblouda se povedlo České televizi, když na sklonku minulého týdne odvysílala v pořadu Události skoro pětiminutovou reportáž o akci, která se jmenovala Sjezd spisovatelů. „Na tomto příkladu se dá krásně ukázat, jak se vyrábí událost z něčeho, co událost ve skutečnosti není. Tuto vědomost ovšem divák ze zpravodajství České televize nenabyl, on ji musel nabýt tím, že si vyzdrojoval na internetu, o co vlastně jde. Tento údajný Sjezd spisovatelů zorganizovala partička, která si říká Asociace spisovatelů. Jedná se o několik jedinců středního věku, kteří z nějakého důvodu odpadli od Obce spisovatelů,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.
Nechce je přitom podezírat, že by to bylo jen kvůli tomu, že nedostali dostatečné funkce v organizaci, která sama o sobě stejně nic neznamená ani pro spisovatele, ani pro veřejnost, ale slouží jen pro ctižádost a sebevědomí jednotlivých členů. „Nu a tihle odpadlíci vytvořili Asociaci spisovatelů. Jsou tam ale i slušní spisovatelé jako paní Hůlová nebo pan Hakl, o to nejde. Jde o to, že Asociace spisovatelů je taková kavárenská společnost, která nemá žádný společenský význam. Nicméně do vinárny v Praze 7 sezvali večírek, který nazvali Sjezd spisovatelů, a Česká televize to podala tak, že se jedná o událost, která navazuje na odkaz slavného sjezdu spisovatelů z roku 1967,“ diví se mediální odborník.
Asociace spisovatelů si přivlastnila odkaz legendárního sjezdu
Na IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů tehdy došlo ke slavnému vystoupení spisovatelů Ludvíka Vaculíka, Milana Kundery a dalších. „Ti podrobili velké kritice vývoj v socialistickém sektoru a následkem událostí na sjezdu spisovatelů se potom urychlila i společenská dynamika, došlo ke zrušení Hlavní správy tiskového dohledu, neboli cenzury. Kdo chce, ať si k tomuto tématu přečte knihu Dušana Hamšíka ´Spisovatelé a moc´, která popisuje velice přesně všechny tyto události. No a Asociace spisovatelů si přivlastnila tenhle poměrně významný odkaz této události, která skutečně pohnula společností. A podává to, že její členové jsou ti praví nástupníci,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Psali jsme:
Tento jejich postoj je však samozřejmě omyl, a to z mnoha důvodů. „Za prvé tehdy Svaz spisovatelů, který památný sjezd pořádal, zastupoval všechny spisovatele. Tedy kromě těch, kteří byli zavření nebo z politických důvodů zcela nepřijatelní, ale jinak to byla centrální organizace. Druhý důvod je, že tehdy měl spisovatel ve společnosti obrovský respekt. Tehdy se ve společnosti stále ještě tradovala myšlenka, že spisovatel je svědomí národa, což dnes opravdu není ani trochu. A tím, že to o sobě řeknu, to ještě neznamená, že to tak opravdu bude, což se zcela jistě stane této asociaci,“ konstatuje mediální analytik.
Aktivita zvýhodňování reportáží z televizní praxe nevymizela
Z webových stránek Asociace spisovatelů a z různých prohlášení jejích členů pochopil, že jim jde o peníze. „Chtějí vytvořit Státní fond literatury – tak jako existuje Státní fond kinematografie – na podporu spisovatelů. Nu je to legitimní požadavek, a když myslí, že ho prosadí, proč by to nezkusili. Myslím si však, že i Státní fond kinematografie je nesystémová socialistická záležitost a neměla by tady být. Vždyť kinematografie je přece jen průmysl a průmysl nechť se živí tržně. Ale to je jen můj názor, oni mají jiný názor, mají na něj nárok, ale neměli by tento svůj nárok prezentovat jako nárok národních zájmů,“ domnívá se Petr Žantovský.
Zamýšlí se proto i nad tím, co Českou televizi vedlo k tomu, že tuto akci pojala jako obrovskou událost. „No protože tam byl přítomen Milan Uhde jako zástupce oněch pamětníků z šedesátých let. A jak víme, tak Milan Uhde byl ještě v loňském roce předsedou Rady České televize, takže je ruka v rukávě. A myslím si, že tato mesaliance, jestliže nějaký radní nebo jiný funkcionář kolem České televize si usmyslí, že je mu sympatická nějaká aktivita a měla by mít velký prostor ve zpravodajství, tak to je přesně to, proti čemu jsme přece vždy v České televizi bojovali, aby tato nepotistická aktivita vymizela z televizní praxe. Ale jak vidíme, tak nevymizela,“ poznamenává mediální odborník.
Zákaz svobodného financování stran je zásah do volné konkurence
Pro druhé téma si vybral rozhovor europoslance Stanislava Polčáka ve středečních Událostech, komentářích České televize. „Týkal se usnesení Evropského parlamentu ve věci pokusu o zákaz financování evropských politických stran z Ruska nebo nějakou cestou navázanou na Rusko, což je nepochybně útok na stranu paní Le Penové. Velmi mě zaujalo, jakým způsobem byl ten návrh zdůvodňován. Zaujala mě z něho věta, kterou ocituji: ´Rusko nelze považovat za strategického partnera, protože vede agresi vůči Ukrajině´,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
To považuje za velmi zásadní větu od Evropského parlamentu, která zazněla dva dny poté, co ze strany separatistů byla vyhlášena iniciativa, jejímž výsledkem má být z jejich strany uznání Kyjeva a naopak ze strany Kyjeva uznání určitých autonomních práv vůči východoevropským teritoriím. „To je v podstatě první skutečný mírový horizont, který se nám otevřel. A na to Evropa reaguje tím, že přitvrdí svoji rétoriku a dokonce se pokouší zasahovat proti různým základním lidskoprávním dokumentům. Protože tím, že zakážu nějaké politické straně svobodné financování, a to je úplně jedno, jestli z Číny, nebo z Marsu, z Ruska, z Austrálie nebo odkudkoli, ovlivňuji trh,“ míní mediální analytik.
Pravicový politik míní, že EP musí mít dohled nad národními stranami
To pak můžeme zakázat politické strany jako takové a říkat, že to mohou být pouze kluby, které budou organizovány na bázi nějaké Národní fronty. „To už jsme tady také měli. Všichni budou mít jednotnou politiku a všichni budou hlásat program Národní fronty. Tak dobrá, ale to je potom Svaz evropských bruselských socialistických republik a proč to tak nenazývat, když víme, že to tak je. Anebo se pokrytecky netvařme, že je to demokracie. Ale s limity. A ten limit je, že strany, které se nám nelíbí, budeme nějakým způsobem kontrolovat, cenzurovat, kaceřovat, omezovat či limitovat,“ podotýká Petr Žantovský.
Když už to nejde jinak, protože na to nestačí prostředky obvyklé ve svobodném demokratickém prostředí a nelze zakázat stranu Marine Le Penové ani jiné strany, tak se na to jde přes financování. „To je samozřejmě přímý útok na svobodný trh. Pěkné bylo poslouchat obhajobu této myšlenky od pana Polčáka, který byl do Evropského parlamentu zvolen na kandidátce TOP 09 a Starostů. TOP 09 o sobě říká, že je stranou zastávající svobodný trh a kapitalismus. A tady nám pan Polčák, jako že je pravičák a zastánce trhu, říká, že Evropský parlament ´musí mít dohled nad národními stranami´,“ poukazuje mediální odborník na europoslancův postoj.
Propagandistické aktivity provozují obě strany
Tím jako by Stanislav Polčák opakoval to, co zaznělo v alegorickém satirizujícím románu britského novináře George Orwella, že všechna zvířata jsou si rovná, jen některá jsou si rovnější. „Tedy i v tuto chvíli jsou si některá zvířata rovnější a mají právo rozhodovat o zvířatech jiných. To ale není příliš pravicový pohled na svět. Ale pan Polčák ani žádný pravičák není. Je to normální oportunista převlečený zrovna teď do barev nějaké strany, ale klidně by mohl být v sociální demokracii, názorově by tam docela seděl,“ myslí si Petr Žantovský.
Stejné to bylo i s tématem politické propagandy projednávaném v Evropském parlamentu, že Rusko provozuje propagandistické aktivity směrem na Západ. „Pochopitelně, že provozuje, stejně jako Západ provozuje propagandistické aktivity směrem na východ ve chvíli, kdy se rozpoutala studená válka. A já si stále myslím, že to bylo víc vinou Evropské unie než Ruska, i když vina je vždy na všech stranách. Ale když půjdeme ke genezi, tak si vzpomeneme na Majdan a Janukovyče a na přístupové protokoly k Evropské unii, nebudu to dál rozšiřovat, ale jsme u jádra věci,“ připomíná mediální analytik, co následné tragické události na Ukrajině odstartovalo.
Podívejme se na vznikající europeisticko-americké servery Klvaňů a Šafrů
Když si klade známou otázku o slepici a vejci, tak je přesvědčen, že u jádra věci jednoznačně byla bruselská slepice a z ní teprve vyrostlo majdanské vejce. „Ale zpátky k té propagandě. Pochopitelně je tady situace studené války a každá učebnice propagandy říká, za jakých okolností a jakým způsobem se účastníci téhle války chovají. A chovají se propagandisticky naprosto regulérně a není možné říci, že propaganda je jenom na jedné straně, a to na ruské, a na druhé straně není. To je lež jako věž,“ tvrdí Petr Žantovský.
Zaujalo ho také, jak se Stanislav Polčák ve zmíněném rozhovoru pro pořad Události, komentáře České televize velice rozčiloval, že Rusko podporuje nebo nějakým způsobem iniciuje různé internetové informační kanály, servery a zdroje. „To je samozřejmě pravda, ale tak se podívejme na nově vznikající europeisticko-americké servery, které provozují lidé jako Klvaňa nebo Šafr. Cožpak toto není propagandistický nástroj? A zcela jistě je nějakým způsobem napojen na ty subjekty, o kterých jsem mluvil, tedy na Brusel a na Washington,“ poukazuje mediální odborník.
Ruskou propagandu nelze připustit do svobodného klání názorů
Ptá se proto, jaký je v těch propagandistických snahách rozdíl, protože sám žádný nevidí. „Ale Evropský parlament rozdíl vidí a prohlásil, že by se proti té ruské propagandě mělo bojovat a že to je zcela nepřijatelné. Pan Polčák to obhajoval v České televizi a zase takovou ´ryzí pravicovou´ větou, kterou ocituji: ´Politický pluralitní systém je založen na svobodné konkurenci myšlenek, avšak není možné připustit, aby ruská propaganda byla účastníkem tohoto svobodného klání názorů´. To je také velmi ´pravicový´ názor,“ shledává Petr Žantovský další z rozporů v pravicové nálepce a levicovém obsahu slov europoslance z kandidátky TOP 09.
Moderátor ze studia České televize mu na to položil nabízející se otázku, jak se toho dá dosáhnout, aby ruská propaganda nebyla připuštěna do svobodného klání názorů. „Pan Polčák přiznal, že technicky to moc nejde, to bychom se dostali někam do Severní Koreje nebo do zemí, které zakážou nebo limitují internet technicky, odpojují k němu přípojky. To se děje ve Vietnamu i v dalších zemích a dokonce i v těch, které považujeme za demokratické. Třeba Vietnam považujeme za demokratičtější než Rusko a přitom v něm existuje cenzura internetu, to málokdo ví,“ poznamenává jen na okraj mediální analytik.
Polčák volá po cenzuře, i když to balí do hezkých slov
Zaujalo ho, že Stanislav Polčák prohlásil, že chce právní přitvrzení proti té ruské propagandě. „To znamená, že chce evropský zákon závazný pro všechny legislativy členských zemí, tedy v podstatě cenzuru. Takže pravicový pan europoslanec Polčák nám volá po cenzuře. Proto je třeba si takovéto výroky překládat do češtiny, abychom jim rozuměli. Jinak bychom mohli dospět k závěru, že pan Polčák říká pravdu. No samozřejmě, že neříká, nebo říká jen tu svoji část pravdy a balí ji do hezkých slov, ale je průhledný jako sklo,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
Už před týdnem se kriticky vyjádřil k tzv. komentovanému zpravodajství, jak nám v pořadu Události, komentáře předkládají události očima Davida Borka, očima Lukáše Dolanského a očima Daniela Takáče. „Tentokrát to bylo v úterních Událostech, komentářích očima pana Takáče. Komentoval zprávu, že prezident Zeman napsal dopis norskému králi ve věci dětí Evy Michalákové, které jí odebral norský úřad na ochranu dětí Barnevernet. Prezident v něm vyzývá norského krále k tomu, aby tu situaci posunul k nějaké humanistické nápravě,“ připomíná mediální odborník.
Samoúčelný a hloupý moderátorův kopanec do prezidenta
To, co následovalo po uvedení zprávy, ho však překvapilo. „Pan Takáč tuto, myslím si, docela neutrální zprávu, ke které není co dodat, opepřil komentářem, cituji: ´V Praze zřejmě ještě leckomu nedošlo, že nemůže mluvit do všeho´. To byl kopanec do prezidenta Zemana, naprosto samoúčelný, mimo jakoukoli věcnou souvislost, jenom prostě hloupý. A já si stále kladu v těchto souvislostech otázku, jestli zaměstnanci České televize, které si platíme, stále to zdůrazňuji, že jsou to naši zaměstnanci a z našich poplatků placeni, mají právo provozovat tyto svévolné politické aktivity,“ přiznává Petr Žantovský.
Tuto aktivitu rozhodně jako politický akt vnímá. „Byl to atak na prezidenta republiky, výsměch, nebo perzifláž, je jedno, jak to nazveme, prostě z něj udělal blba. A udělal z něj blba za moje peníze a mně to vadí. Já si nemyslím, že pan prezident neměl napsat dopis norskému králi. Ale hlavně si nemyslím, že je namístě, aby Česká televize, která má ze zpravodajství uspokojovat všechny názorové vrstvy, uspokojovala jenom jednu. To je chyba a je to chyba České televize a jejího systému. Proto si myslím, že by měla být zrušena, a to co nejdřív,“ dodává mediální analytik.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
