„Poslanci by sami neměli vymýšlet zákony,“ říká jihočeský poslanec, místopředseda výboru pro sociální politiku Jan Bauer, i když sám je jedním ze zákonodárců. V současnosti se zrovna snaží prosadit novelu zákona o hmotné nouzi, o které zkráceně mluví jako o principu „třikrát a dost“. Jeho návrhem je, že chce z nároků na dávky v hmotné nouzi vyloučit osoby, které se opakovaně dopustí vážných přestupků proti majetku, občanskému soužití a veřejnému pořádku. Chce současně docílit toho, aby úřady práce mohly lépe postihovat rodiče, kteří neposílají své děti do škol.
Jak k tomuto nápadu přišel? „Lidé, kteří žijí v blízkosti sociálně vyloučených lokalit nebo někde, kde jsou lidé, kteří se chovají ‚jiným způsobem‘, si permanentně chodí stěžovat za místním starostou: Proč s tím nic neděláte? Oni chlastají, dělají nepořádek, ruší noční klid, rvou se, napadají, svým chováním pohoršují okolí a naše děti. ‚A ty s tím, starosto, nic neděláš!´,“ popisoval v Mostě, kam přijel v září o tématu palčivých problémů diskutovat. Problémy sousedského soužití, kvůli nimž jsou starostové v blízkosti vyloučených lokalit bezradní, se podle něj už dávno týkají nejen Moravskoslezského a Ústeckého kraje.
„V praxi by to znamenalo, že tomu, kdo se třikrát po sobě v určité době dopustí závažnějšího přestupku, tak bude mít úřad práce spolu se starostou či městským úřadem možnost sáhnout na dávky hmotné nouze krátkodobě, či dlouhodobě, podle závažnosti,“ doplnil.
Fotogalerie: - Okamura vyrazil na severní Moravu
Jedna vlaštovka jaro nedělá?
„Za tuhle vlaštovičku děkuju. Protože jde o řešení jedné z věcí, která hodně narušuje náladu a atmosféru v sociálně vyloučených lokalitách, kde žijí i slušní lidé, kteří nemají dovolání,“ reagovala Drahomíra Miklošová, předsedkyně komise pro rozvoj lidských zdrojů, jejíž členové se napříč okresem zabývají palčivými otázkami a která funguje v rámci Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje.
Žena, která mimo jiné do roku 2017 stála v čele poloromských Obrnic, u příležitosti Bauerova návrhu pro ParlamentníListy.cz popsala: „Samozřejmě, policie zmíněné případy řeší. Přijede, udělá o události záznam, předá k přestupkovému řízení, zabývá se tím přestupkové oddělení, pozvou dotyčného, on nepřijde nebo přijde, je vyměřena pokuta a tím to končí. Na dávky se nesáhne, přitom se většinou jedná o lidi, kteří je od státu pobírají.“
Fotogalerie: - Zeman v Ústí nad Labem
Doporučuje nápad jihočeského politika podpořit. „Pokud by problémové jedince tohle alespoň trošku mohlo zastrašit a začali by se chovat o něco lépe, tak by to opravdu pomohlo. Současný bezmocný stav naštvává ostatní lidi, ten pocit je zoufalost. Jestli tohle projde, tak zaplaťpánbůh za to. Byl by to pro ně zdvižený prst,“ míní.
Poslanec Jan Bauer (vlevo) na zářijovém diskusním jednání v Mostě, se členy Komise pro rozvoj lidských zdrojů při Hospodářské a sociální radě Mostecka. Foto: Lucie Bartoš
Ministryně má smysl pro humor
Bauer se s místními shodl, že v řešení sociálních problémů se neděje nic. Potvrdilo to poslední jednání Výboru pro sociální politiku. Mimo veřejně probíraný záměr slučování příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení v jednu dávku „přídavek na bydlení“, zůstávají ostatní kroky k nápravě u ledu. Bauer jako místopředseda sociálního výboru to označil za skandální.
„Je to tvrdá rána všem lidem, kteří žijí v nejpostiženějších regionech. Slyšeli jsme pouze výmluvy,“ napsal po jednání. Na Facebooku to komentoval takto: „Paní ministryně má smysl pro humor. Dnes na výboru nám nejdříve zasvěceně odvyprávěla, jak vážná je situace v nejpostiženějších regionech, aby jedním dechem přiznala, že z 15 bodů boje s chudobou vláda nesplnila nic.“ Na půdě Poslanecké sněmovny tento týden doslova připomněl, že ostatně i paní ministryně Jana Maláčová dokonce varovala před „občanskými nepokoji“.
Poslanci by neměli měnit svět…
Politik z Prachatic nepodporuje radikální rekonstrukci dávkového systému. Šel by raději cestou menších krůčků, jako je ten jeho „třikrát a dost“. „Hovořil jsem před pár dny s generální ředitelkou Úřadu práce. Shodli jsme se, že než čekat reformu, kdy se celá parní mašina 16 dávek změní revoluční cestou, je pravděpodobně lepší jít cestou krátkých, účinných, rychlých legislativních návrhů do různých oblastí, což je i parketa pro poslance,“ míní.
Není totiž zastánce postoje, že by poslanci a priori sami měli vymýšlet nějaké zákony. „Nechci mít o sobě nízké mínění, nicméně vymyslet něco, provázat to s dalšími zákony z ostatních resortů, není úplně jednoduchá věc. A od toho je tu vláda, která má spoustu odborníků na svých ministerstvech, aby připravili legislativní návrhy. Poslanecká sněmovna by měla být spíše kontrolní, revizní,“ vysvětloval to. A dodal: „Nejsem nadšený, když poslanci a priori závodí a vymýšlejí, jak změnit svět.“
V sociální oblasti se podle něj od vlády brzy asi ničeho zásadního nedočkáme: „Takže stojí za to, aby se nějaké legislativní návrhy připravily a ty nejkřiklavější věci se odstranily,“ obhajuje svoje „třikrát a dost“, které jako tisk číslo 290 leží ve Sněmovně už rok, přestože samotná vláda přiřkla opozičnímu poslaneckému návrhu neutrální stanovisko. „Potěšilo mě to. Na plénu Sněmovny se jej budeme snažit předřazovat, aby se aspoň ty nejkřiklavější věci v praxi částečně změnily. Je to jedna z dvaceti či třiceti věcí v mozaice toho, co je třeba řešit v rámci sousedského soužití. Doufám, že dostane zelenou,“ neztrácí politik naději.
Odkladiště lidí, kam se trousí politici
Miklošová nechápe, proč vláda ani poslanci nic hbitě nekonají. „Na jedné straně je nabízena spousta sociálních služeb a podpor, na druhé straně nic za to. Problémoví lidé berou jako automatické, že my jsme tady od toho, abychom my jim pomohli, my jim to zařídili, my dali. Souvisí to s vymahatelností práva, vymahatelností povinností, které ostatní občané mají. Je na vás vymyslet, co s nimi. Z tohoto úhlu pohledu je v Ústeckém kraji život těžký,“ povzdechla si s tím, že ostatní část republiky to nechápe nebo to nepovažuje za svůj problém:
„Připadá mi, zda to zbytek republiky nevzal jako takový konsenzus, že Ústecký kraj je odkladištěm lidí. A že to není v poměru vyplácených sociálních dávek tak zásadní, aby se tím někdo zabýval. Dokud mezi politiky nebude někdo, kdo tyto spoluobčany bude mít v domě, tak…? Není ale zase možné Ústecký kraj nechat úplně na holičkách.“ Je to prý příliš na dlouhé lokte: „Co už tu bylo delegací za ta léta! Za těch jedenáct let, co jsem byla v komunále, tak v Janově byli politici neustále, na chanovském sídlišti a podobně.“
Bauer s ní souhlasí a dodává, že i jeho „třikrát a dost“ se špatně mediálně prezentuje. „Musím daleko víc vysvětlovat ne to, že je potřeba s tím něco dělat, ale cítil jsem se jakoby v ‚ohrožení‘ a protiútoku, když se mě ptali: Co s těmi lidmi budete ve finále dělat, až jim to seberete? Je to stejně neřešitelné, oni vám zůstanou na ulici jak za Rakouska-Uherska, začnou krást a ve finále to řeší starosta. On je na tom kus pravdy, 20 let jsem seděl na radnici! Ale touto cestou není možné přemýšlet, protože to se nedobereme vůbec k ničemu.“
Jeho návrh prý není žádné populistické plácnutí do vody. Důkladně jej konzultoval s právníky, obsahuje i řadu pojistek pro mimořádné situace. Posvítit by si měl i na rodiče, kteří řádně neposílají děti do školy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
