„Každý z rodičů by byl dítě sám vychoval, kdyby byl sám, ale v okamžiku, kdy mezi nimi probíhá interakce a konflikty o předání dítěte, tak toto dítě je traumatizováno těmito konflikty,“ prohlásil hned v úvodu psycholog a psychoterapeut Jeroným Klimeš. A pokud už se rozpadne rodina, děti se často fixují na prostředí, ale i to jim v případě střídavé péče bereme. Do opozice proti odborníkovi se postavil otec Jiří Hodina, který o střídavou péči usiluje. Tím nejdůležitějším podle něho je, aby si dítě zachovalo vztah s oběma rodiči. Proti jeho názoru ale byla matka Kristina Michlová, která považuje za problematické už to, že musí pravidelně vstupovat do kontaktu s otcem dítěte, se kterým si nerozumí a to dítě to prý pocítí.

„U dítěte nezáleží na tom, jestli bude bydlet v jednom bydlišti nebo v deseti, důležitější je vztah rodičů,“ vložil se do debaty klinický psycholog Vladimír Fiedler. Ve studiu prozradil, že vypracovával posudek asi na pět set rodin a nenarazil na případ, že by dítěti střídavá péče neprospívala. Klimeš ale znovu nesouhlasil. „Dítě vnímá přesun od jednoho rodiče k druhému jako osiření a v případě střídavé péče toto osiření prožívá např. týden co týden,“ varoval druhý psycholog ve studiu.

„Já si dovolím oponovat, že dítěti není jedno, jestli má jeden či dva domovy,“ reagovala na Fiedlera poslankyně ČSSD Dana Váhalová. Může totiž dojít k tomu, že se dítě stane nástrojem pomsty mezi rodiči. „Tady je ale důležité, jak jsou ti rodiče vyspělí, kontrovala pak poslankyně Jana Hnyková z Úsvitu. Podle jejího názoru by měli odborníci rodičům pomoci v tom, aby spolu dokázali komunikovat.