„Pan prezident je sice i nadále přesvědčen, že by Česká republika měla vstoupit do eurozóny, ale na druhé straně plně uznává protiargument, že finanční situace Řecka nepodporuje tento vstup, protože jako člen eurozóny by Česká republika musela platit řecké dluhy,“ poznamenal Ovčáček.
380 miliard na problémové státy eurozóny
Pokud by Česká republika přijala euro, automaticky by vstoupila do záchranného fondu ESM na pomoc krachujícím státům eurozóny, kam by musela vložit částku ve výši 14 miliard eur. Z ESM má být financováno mimo jiné i Řecko.
„Konečný závazek České republiky (ze smlouvy o ESM) bude činit cca 40 miliard korun splaceného kapitálu a povinnost v případě potřeby dodat dalších cca 310 miliard korun,“ uvedlo Ministerstvo financí v době, kdy se v českém Parlamentu jednalo, zda umožní novelizaci Lisabonské smlouvy (konkrétně jde o změnu článku 136 Lisabonské smlouvy), která následně umožnila vznik fondu ESM. Tehdy byl jiný měnový kurz. Po intervencích ČNB koruna oslabila, čili v nynější době podle současného kurzu by závazek činil zhruba 380 miliard.
Proti umožnění vzniku ESM hlasovaly v červnu 2012 Věci veřejné s výjimkou Milana Šťovíčka, který byl pro. Dále čtyři poslanci ODS – David Šeich, Radim Fiala, Aleš Rádl a Boris Šťastný, kteří hlasovali proti oficiálnímu stanovisku strany, Jana Černochová se zdržela. Komunisté nepodpořili novelu Lisabonu tím, že se zdrželi (až na Stanislava Grospiče, který hlasoval přímo proti). Z nezařazených byli proti Vít Bárta, Michal Doktor a Jaroslav Škárka.
Pro hlasovali všichni poslanci TOP 09 a Starostů, většina ČSSD, poslanci Lidem, NS-LEV 2011 a drtivá většina poslanců ODS (kupříkladu Marek Benda, Miroslava Němcová, Zbyněk Stanjura). Bylo třeba minimálně 120 hlasů a pro návrh hlasovalo nakonec 140 poslanců. Ze současných poslanců se zdrželi například Jiří Koskuba, Antonín Seďa, Richard Dolejš byl nepřihlášen. Naopak aktivně hlasovali pro kupříkladu Bohuslav Sobotka, Jan Hamáček, Lubomír Zaorálek.
Euro není řešením problému, je jeho nedílnou součástí
ParlamentníListy.cz zaslaly politikům zmiňované prohlášení prezidenta Zemana s dotazem, zda podporují vstup do eurozóny, i když to automaticky znamená vstup do mechanismu ESM, kam by Česká republika při přijetí eura musela vložit částku ve výši zhruba 14 miliard eur. Velká část politiků si myslí, že krize eurozóny oddaluje možné přijetí eura v ČR, a řada z nich odmítá přijetí společné evropské měny úplně.
„V tomto volebním období je to neaktuální,“ reagoval na dotaz redakce předseda KDU-ČSL a vicepremiér Pavel Bělobrádek.
„Česká republika by zhruba až v roce 2018 mohla být hospodářsky tak silná, aby mohla vstoupit do eurozóny. Takže to teď není aktuální otázka. Aktuální bude za několik let. Měli bychom spočítat, jaké jsou výhody a jaké jsou nevýhody. Samozřejmě když vstoupíte do nějaké společnosti, obyčejně musíte přinést nějaký vklad. To je podstatná částka. Zajímavé by bylo porovnat ale i kladné stránky, například pro náš průmysl, jinak bych o to neusiloval. Pro mě to není ideologická věc, abych dnes měl názor, co se stane v roce 2018 či 2020, když to je otázka faktů a propočtů a bude to jasné teprve za pět let. Když se někteří ohánějí svými přesvědčenými názory, to mě trošku nudí. Mě zajímají fakta. Jestli přijmout měnu tu či onu je otázkou hospodářské moudrosti, není to otázka ideologická,“ řekl ParlamentnímListům.cz předseda TOP 09 a poslanec Karel Schwarzenberg.
„ODS vstup České republiky do eurozóny dlouhodobě odmítá. V žádném případě proto přijetí eura nepodporujeme. Jsem ale rád, že pan prezident sdílí názor ODS, že nejlepším řešením pro Řecko je, aby eurozónu opustilo. Euro není řešením problému, je jeho nedílnou součástí,“ uvedl předseda ODS a poslanec Petr Fiala.
„V delším časovém horizontu vstup do eurozóny podporuji, slovenský příklad mluví pro. Těžko ale třeba při současném kurzu koruny, uměle udržovaném Českou národní bankou. Jinak ekonomicky jsme na euru stejně závislí,“ soudí místopředseda Poslanecké sněmovny a úřadující předseda STAN Petr Gazdík.
„Není, proč by měl projekt eura padnout, ale je dobře, že si i prezident Zeman uvědomuje, že není kam spěchat. Euro se musí z Řecka poučit a pak má budoucnost jako globální platidlo před sebou,“ míní místopředseda KSČM a poslanec Jiří Dolejš.
„Nepodporuji, nejsem pro euro. Celkově patřím mezi euroskeptiky,“ uvedl místopředseda poslaneckého klubu ANO Bronislav Schwarz.
„V tomto mohu s panem prezidentem souhlasit. Česká republika se k přijetí eura, a tedy ke vstupu do eurozóny, zavázala již vstupem do EU. A jsem stále přesvědčen, že by tak měla učinit. Otázka tedy podle mého názoru nestojí, zda vstoupit, ale kdy vstoupit. Řecko, tak jak bylo nepřipravené pro vstup do eurozóny včetně zkreslování údajů o svém hospodaření, nemělo do eurozóny vůbec vstupovat. I to je bolestivé ponaučení. Jsem tedy stále přesvědčen, že projekt eura je správný a životaschopný,“ říká místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Václav Votava.
Německo opět diktuje Evropě a utlačuje malé národy
„V současné době bych vstup do eurozóny rozhodně nepodpořil. Naopak si snad i můžeme gratulovat, že v ní ještě nejsme. Nevidím snad jedinou výhodu, která by teď z toho pro Českou republiku plynula, zatímco nevýhod je celá řada. Není kam spěchat. Možná někdy v budoucnu. Pokud tedy eurozóna vůbec nějakou budoucnost ještě má,“ říká poslanec Úsvitu Martin Lank.
„Nepodporuji vstup České republiky do eurozóny a nechápu prezidenta Zemana v této věci, proč on sám vstup podporuje,“ uvedl první místopředseda ODS a europoslanec Jan Zahradil.
„Jsem dlouhodobě proti přijetí eura a současná situace mi dává za pravdu. Byla by hloupost vstupovat do spolku, o kterém nikdo neví, jak se bude vyvíjet. Eurozóna nejprve musí udělat pořádek mezi svými členy. Řecko není jediným problémovým členem a není jediným problémem. Teprve až se vyjasní, co vlastně eurozóna je, co členům dává a bere, můžeme kvalifikovaně uvažovat o vstupu. Dnes je eurozóna temný dům, v němž nesvítí polovina žárovek a nikdo netuší, na kterém schodu si zlomíte nohu. A absolutně nesouhlasím s vládou ČSSD, ANO a KDU-ČSL, kteří rychlé přijetí eura prosazují,“ sdělil předák Svobody a demokracie a poslanec Tomio Okamura.
„Jsem kategorickým odpůrcem přijetí eura a vstupu do ESM obzvlášť. Nejen proto, že by to znamenalo platit dluhy za toho, kdo si je udělal, a přiznejme si, že to dluhy nejsou malé, ale i proto, že by to pro nás znamenalo nastoupení cesty Řecka. Vkládat do záchranného mechanismu 14 miliard eur v situaci, kdy děti sbírají víčka od PET lahví, aby pomohly pořídit zdravotní pomůcky postiženým dětem, nebo děláme sbírky na léčení dětí, protože zdravotní pojišťovny léčbu nehradí, považuji za trestuhodné. Z toho plyne, že ač si našeho pana prezidenta velmi vážím, nemohu s ním ve věci vstupu do eurozóny souhlasit. Opět je to celé dělané na míru Německu a Německo opět diktuje Evropě a utlačuje malé národy. To už z historie známe. To je zločin,“ řekl senátor Jaroslav Doubrava.
Malé státy jsou v EU diskriminovány
„Evropský stabilizační mechanismus již schválila Poslanecká sněmovna v minulém volebním období. Hovořit o našem vstupu do eurozóny je zatím poněkud předčasné. Sami podmínky neplníme, ale je dobré vědět, jaké kroky a směřování máme v tomto smyslu učinit. Půjčky Řecku poskytuje Mezinárodní měnový fond, státy včetně České republiky poskytují garance a jsou chráněny principem seniority – jako prioritní věřitelé. Domnívám se, že Řecko především musí přijmout a realizovat potřebné nepopulární reformy. Jinak by byl na řadě odchod Řecka z eurozóny. Na okraj doplňuji, že reformy v ČR v minulém volebním období byly bohužel příliš mírné. A současná vláda se nezodpovědně obrací k trendu utrácení nad poměry,“ vysvětluje místopředsedkyně poslaneckého klubu TOP 09 Jitka Chalánková.
Poslanec ANO Stanislav Berkovec vstup do eurozóny nepodporuje a svůj postoj vysvětluje takto: „Jednak si teď nemůžeme dovolit platit za nesplněné sliby Řecka, jednak je situace v EU ekonomicky i politicky natolik rozporuplná, že ve mně nevzbuzuje důvěru. Malé státy jsou diskriminovány – viz kauza mléko a přístup k Polsku.“
„Nejsem zastáncem centralizace a jsem euroskeptik. Vstup do eurozóny nebudu podporovat. Evropa nebude nikdy jednotná a systém nebude fungovat tak, jak si jej západní svět naplánoval,“ sdělil senátor Jozef Regec.
„Dokud bude v eurozóně platit, že se pravidla nemusejí dodržovat, a nezodpovědně podporují všichni ostatní, nemůžeme o členství uvažovat. Nehlasoval jsem ani pro euroval, ani pro záchranný mechanismus. Nechci být v situaci slovenského důchodce, který podporuje mnohem bohatšího řeckého seniora. Další potvrzení toho, že pravidla, o nichž jsme rozhodovali v referendu o vstupu do EU, dávno neplatí a referendum o přijetí či nepřijetí eura je nezbytné,“ soudí senátor ODS Jiří Oberfalzer.
„Pan prezident se vyjadřuje ne jako politik, ale spíše jako z pohádky o tom, zda je nahá či oblečená. Přece je nutné odlišit časový rozdíl od vstupu naší země do eurozóny od současných problémů Řecka. Nemyslím si, že tato či podobná vyjádření podporují dlouhodobé národní zájmy naší země. Je to totéž, kdybychom začali tvrdit, že je nutné odejít z EU, protože již nebudeme čerpat evropské dotace, ale budeme čistými plátci. Taková pozice neodpovídá pozici solidarity a zodpovědnosti, ale má blíže k populismu a nezodpovědnosti,“ říká místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.
„Ptáte se na věc, která není aktuální. Až budou problémy eura vyřešeny, potom bychom měli k euru přistoupit. Do té doby by to bylo nezodpovědné. A Zeman ať si povídá, co chce. Je to stejně jedno,“ říká místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát.
EU by se měla rozvolnit, uzurpuje suverenitu slabších zemí. Eurohujerská vláda
„Vstup do eurozóny zcela jistě v současné době a za aktuálních politicko-ekonomických podmínek nepodporuji. Na pořadu dne bych však ale viděl rekodifikaci a také rozvolnění celého uspořádání EU, která si nyní stále více uzurpuje ze suverenity jednotlivých členských zemí, přirozeně těch menších a politicky slabších. Do této kategorie patří bohužel i Česká republika, a to nejen díky působení předchozích pravicových vlád, ale i díky eurohujerskému přístupu vlády současné,“ navrhuje poslanec KSČM Jiří Valenta.
„Vstup do eurozóny podporuji, ale je třeba počkat, až se eurozóna po řecké krizi zotaví. Není pravda, že by Česko při vstupu do eurozóny mělo vložit 14 miliard eur. Odhad je, že by Česko vložilo 1,3 miliardy eur a mělo by závazek další prostředky maximálně do celkové výše 11,1 miliardy eur v případě budoucí potřeby,“ říká europoslanec KDU-ČSL Pavel Svoboda.
Poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna uvedl, že vstup do eurozóny nepodporuje. „Jsme svědky toho, kdo a čí zájmy jsou v eurozóně tím hlavním. Vidíme diktát Řecku a kromě toho zájem rozšíření, dnes partnerství s rozvrácenou Ukrajinou ovládanou oligarchy. Naše ekonomika není ekonomikou Německa, obávám se, že přijetím eura a dalších fiskálních pravidel stanovených bruselskými byrokraty, kteří nejsou voleni, ale rozhodují, by byla víceméně ve vleku,“ varuje Foldyna před eurem.
„Měním svůj názor a určitě bych si euro v současné době nepřál. Dokud nebudou všichni politici zodpovědní a poctivější, nelze, aby druhý platil za to, co nezpůsobil. Jak dlouho? Nejméně čtyři roky a potom přijmout rozhodnutí,“ myslí si poslanec Úsvitu Jiří Štětina.
„Nepodporuji přijetí eura, Řecko je odstrašujícím argumentem,“ soudí senátor ODS Jaroslav Zeman.
Eurozóna se od vstupu hodně změnila. Ať je referendum
„O přijetí eura mají občané rozhodnout v referendu, a to i proto, že se podmínky v eurozóně zásadně změnily proti roku 2004, kdy jsme do EU vstupovali. Občané musejí dostat právo se vyjádřit,“ zdůrazňuje europoslankyně KSČM Kateřina Konečná.
„Tady si dovolím s panem prezidentem poněkud nesouhlasit. Úvahy o přijetí nebo nepřijetí eura nemohou vycházet z toho, zda jsme ochotni pomáhat Řekům nebo na ně kašleme. Musíme přece vycházet z toho, zda a v jakých ohledech přijetí eura pomůže naší ekonomice a našim domácnostem. Pokud nám pomůže, přijměme euro. I za tu cenu, že budeme pomáhat Řekům. Pokud nám euro neprospěje, nepřijímejme jej. K tomu je ale třeba mít věrohodné studie. Takové zatím postrádám,“ podotkl europoslanec ČSSD Jan Keller.
„O případném přistoupení k euru by měli čeští občané rozhodnout v referendu. Samotná řecká krize náš vstup do eurozóny spíše vzdaluje. Já bych nedoporučoval České republice v tuto chvíli, kdy krize není vyřešena, přijímat euro. Referendum by mělo proběhnout ve chvíli, kdy bude zřejmé, že krize s Řeckem je vyřešena,“ řekl europoslanec TOP 09 Jiří Pospíšil.
„Vstup do eurozóny není pro nás výhodný a zvláště v současné době,“ myslí si poslanec ODS Vladislav Vilímec.
Podle poslance KSČM Miroslava Opálky není vstup České republiky do Evropské měnové unie na programu dne. „Nebyl by to pro nás výhodný krok a také nevíme, jak se bude situace v nejbližší době vyvíjet,“ vysvětluje Opálka.
„Byl jsem příznivcem EU i eura. Vývoj poslední doby, zejména kolem Řecka, způsobil změnu mého názoru na euro. O orgánech EU začínám pochybovat, zda jsou životaschopné,“ přiznal poslanec ČSSD Stanislav Huml.
„Dlouhodobě viděno jsme pro přijetí eura, věřím, že se euro vzpamatuje a bude výhodné i pro nás,“ říká poslanec TOP 09 Jaroslav Lobkowicz.
Kolik stojí kilo míru?
„Vždycky se ptám, kolik stojí kilo míru. EU je zárukou míru. Ovšem jen tehdy, budeme-li držet pohromadě,“ míní europoslanec TOP 09 Jaromír Štětina.
„Mám tentokrát stejný názor jako Miloš Zeman,“ odpověděl poslanec ANO Milan Brázdil.
„To, že na rozdíl od pana prezidenta jsem euroskeptik, neskrývám. Takže je snad logické, že tak jako tuhle dost pokřivenou EU nechci euro, ale dál naši korunu. Ve vší úctě, některé postoje ve stylu ‚ani nahý, ani oblečený‘, nepovažuji za fair play,“ říká poslanec ČSSD Jiří Koskuba.
„Pro ČR není teď vstup do eurozóny výhodný, tak jsem proti vstupu,“ sdělil poslanec ODS Petr Bendl.
„Domnívám se, že to není na pořadu dne. Nejsme členy eurozóny, takže podle mě se nás to netýká a je to hlavně problém Německa a německých bank, takže když se domnívají, že zachrání Řecko, ať platí a půjčují,“ říká poslanec ČSSD Ladislav Velebný.
„Souhlasím se vstupem do eurozóny, ale nyní je nejhorší a nejméně definovatelná doba,“ říká poslanec TOP 09 Rom Kostřica.
Podle poslankyně ČSSD Dany Váhalové v současnosti není vstup ČR do eurozóny na pořadu dne a je třeba počkat, jak dopadne krize v eurozóně, a je zejména důležité se na případný vstup dobře připravit. „Řecko je tragický případ, co se může stát, pokud země není ekonomicky připravena na euro, a přesto z politických důvodů tuto měnu přijme,“ dodala.
„S přijetím eura bych rozhodně nespěchala. I vzhledem k aktuální situaci v Řecku nevíme, co se stane, pokud z eurozóny vystoupí. Přijetí eura je velice složitá a nákladná záležitost, na kterou se Česká republika musí nejprve připravit,“ uvedla poslankyně ANO Jana Pastuchová.
„Stále jsem přesvědčen, že vstup do eurozóny by byl pro náš stát přínosem. I přes současnou situaci Řecka, které se členem eurozóny vůbec nemělo stát,“ soudí poslanec ČSSD Pavel Ploc.
Neuvěřitelné diletantství nebo darebáctví
„Dlouhodobě a beze změn zastávám názor, že o vstupu do eurozóny by měli rozhodnout občané v referendu. To ostatně od člena Úsvitu není nic nového ani překvapivého. Navíc situace kolem Řecka spíše dále a dále přidává jasných a konkrétních argumentů, proč tak neučinit. To, co provádějí aktuální bossové eurozóny, nelze hodnotit jinak než jako neuvěřitelné diletantství nebo darebáctví. Jiná možnost je již pouze kombinací obojího. Nevidím nejmenší důvod, proč bychom měli přispívat Řekům na jejich neadekvátní důchody a přebujelý byrokratismus,“ řekl poslanec Úsvitu Karel Fiedler.
„Musím říct, že v tomto případě naprosto chápu obavy pana prezidenta a sdílím jeho rozpolcenost. Současná situace opravdu příliš nenahrává diskusím o vstupu ČR do eurozóny. Na druhé straně pro export českých firem by byla jednotná měna velkým pozitivem. S trochou nadsázky bude nejrozumnější se vstupem do ESM počkat do doby, až se evropské země naučí své krize a dluhy řešit z vlastních prostředků,“ sdělil senátor ČSSD Petr Gawlas.
„Vědomě nedělám nic pro to, aby se urychlilo přijetí eura,“ odpověděl senátor ČSSD Miroslav Nenutil.
Poslanec KSČM Karel Šidlo, senátor ODS Jiří Burian, poslanec Úsvitu David Kádner stručně odpověděli, že přijetí eura nepodporují.
Eurotunel. Nelze žádat českého daňového poplatníka, aby kryl dluhy někoho jiného
„Pan prezident zastává názor, že nelze žádat od českého daňového poplatníka, aby kryl dluhy jiného státu s neurovnanou hospodářskou politikou. Proto pan prezident považuje za rozumné řešení vystoupení Řecka z eurozóny,“ uvedl dále prezidentův mluvčí Ovčáček. Podotkl také, že není rozumné spoléhat na sliby Řecka, protože opakovaně nevyřešilo své problémy na rozdíl od jiných zemí.
Ekonomický analytik Pavel Kohout nazval ESM eurotunelem. „Až Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválí tunel jménem Evropský stabilizační mechanismus, budeme ještě nostalgicky vzpomínat na Viktora Koženého. Ten se spokojil s málem. A aspoň neměl imunitu,“ uvedl Kohout a dodal: „ESM je v podstatě evropský autodestruktivní mechanismus. Nejenže ty země, které jsou v problémech, nezachrání, ale dokonce přinese problémy do zemí, kde zatím nejsou. Jde o produkt takových šílených a dosti neodborných představ o tom, jak fungují finanční a kapitálové trhy. Bohužel díky tomu, že evropští politici vůbec nevědí, jak trhy fungují, byla koncipována tato naprostá zvrácenost.“
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
%20-%20Kopie_profil_top.jpg)
