A je to pád tvrdý. „Emmanuel Macron prochází prvním vážným otřesem svého pětiletí,“ píše nedělník Journal du dimanche. „Nevídaný pád pro Emmanuela Macrona,“ píše liberálně-levicový večerník Le Monde, který ale výsledek relativizuje tím, že jde o „první těžkosti“. Večerník také dává prostor poslancům za Republiku na pochodu (LREM), kteří věří, že se propad zase vrátí zpět. Konzervativní list Le Figaro, jenž komentoval zejména aféru kole šéfa francouzské armády Pierra de Villierse, Macronovy „první těžkosti“ ohlašoval již dříve. „Vyorává Macronův stroj svou první brázdu?“ ptal se v té souvislosti. V historickém srovnání jde o překvapivý výsledek, historicky ale není zcela nejhorší.
„Kromě Jacquese Chiraca, který ztratil 15 bodů mezi květnem a červencem v roce 1995, jedná se o největší prezidentský propad po třech měsících u moci,“ komentuje Journal du dimanche. „Pro Emmanuela Macrona je vstup do atmosféry brutální,“ poznamenává v témže listu Jérôme Fourquet, ředitel názorového oddělení agentury Ifop, který dodává: „Čelí protiúderu různého druhu nespokojenosti, přicházející z rozdílných větví společnosti.“ Dalo se to čekat? Jistě, ale zatím to je pouze první varování.
Podíl naprosto spokojených a naprosto nespokojených se propadl v případě Macrona zejména u těch prvních. Zde poklesl o 10 procentních bodů, u nespokojených narostl o 8 procentních bodů. Philippe na tom není lépe, –8 (naprosto spokojených)/+5 (naprosto nespokojených).
Náhlé zhroucení Macronova mediálního obrazu (v předtuše reforem)
Oproti Macronovým předchůdcům zvláště vynikne, že jejich propad sice nastal (Valéry Giscard d´Estaing v červenci 1974/–4; François Mitterrand v září 1981/–6), nikdy ale nebyl tak dramatický. Nejlépe si vedl v lednu 1966 Charles de Gaulle (+9), nejhůře Jacques Chirac v červenci 1995 (–15). Nicméně, překvapí možná – s ohledem na nynější pověst – že Macronův předchůdce, prezident François Hollande poklesl jenom nepatrně (–3), a měl v červenci více (56 %) než Macron.
Ozývají se stále více ohrožené skupiny, vyhraňuje se ideová nepřehlednost. Macron klesá u mužů (z 62 % na 53 %), ale i u žen (z 65 % na 56 %), kritiku sklízí ve skupině produktivních zaměstnanců i u seniorů. Nejmenší podporu má logicky u krajních pólů politického spektra levice i pravice (Národní fronta, Nepoddajná Francie).
Mediální obraz, o nějž prezident Macron dosud úzkostlivě pečoval, se hroutí krátce po nástupu s perspektivou reforem, které se zdají být na obzoru. Nasazení, důkladná komunikační příprava a odstup od většiny médií přinesl krátkodobý efekt. Ten ale skončil jako mávnutím kouzelného proutku v předtuše reforem, které před vládou na podzim stojí.
Mezi důvody, jež zachycuje výzkum agentury Ifop, není totiž pouze spor o armádní rozpočet (škrty plánované na rok 2017 ve výši 850 milionů euro), jenž vedl k mediálně široce komentované demisi armádního generála Pierra de Villierse, ale zejména nárůst obecného sociálního příspěvku na pojištění (CSG) od 1. ledna 2018. Ten zneklidňuje seniory (–11 bodů u lidí starších 65 let; –14 u věkové skupiny 50–64 let), ale i funkcionáře a nezávislé.
Chystaná reforma pracovního zákona a znovuzavedení karenčního dne pro pracovníky veřejných služeb je důvodem pro výhrady levicových voličů a funkcionářů (–12 bodů u sympatizantů Socialistické strany; –18 u zaměstnanců veřejných služeb). Rovněž poměrně velká nejistota v daňové oblasti znejisťuje zejména střední vrstvu a elektorát pravice (–25 bodů u stoupenců Demokratického hnutí; –11 mezi Republikány).
Jupiterský prezident a stále rozdělená Francie
Nesmíme zapomínat, že drtivý nástup Emmanuela Macrona – včetně jeho nynější většiny v parlamentu – je dán především zhroucením dosavadních vládnoucích stran levice a pravice. A v prvním kole proti Marine Le Penové nezvítězil o více než dvě procenta. Macronova snaha obnovit prezidentský stav po éře „normálního prezidenta“ Hollanda – snaha po Jupiterské vládě, jak sám říká – má ale své limity. Objevují se hlasy, že Macron překračuje autoritářsky limity svého mandátu.
Je kritizován za snahu o vnesení prvků výjimečného stavu do základního práva (kritika zleva), odmítán za způsob, jakým zametl s generálem Pierrem de Villiersem (kritika zprava). Z médií stále častěji zaznívá výtka, že Macronovo prezidentství je založeno obecně na prázdných efektech a přemíře komunikace (velká gesta, velké historické monumenty, velcí státníci).
Otázka, co bude na podzim, se počíná zvolna ozývat stále častěji. Termín 12. září, který koncem června ohlásila nejsilnější odborová centrála CGT, pozitivně přijala i další odborová uskupení – FO, Solidaires, Unef i FSU, která se k němu přihlásila ve snaze zabránit, aby došlo k radikální reformě zákoníku práce.
Zatím to pro prezidenta Macrona a jeho tým může být jen první varování. Nebe již není bez mráčku. První Jupiterské těžkosti. Nebe hlásí příchod bouře.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: .
