Ještě před pár lety byla společnost AUTOMOTIVE na zbrusu nové průmyslové zóně Nová Hospoda, v katastru Boru u Tachova a relativně nedaleko Plané u Mariánských Lázní první vlaštovka. Tak nějak snesitelně velká hala, ale už bylo „zaděláno na další“. Nyní mne čekal šok. Jako by celé město z hal a montoven, logistických center, překladišť a kdoví ještě čeho. Desítky firem, jednoduché šedivé haly. U čerpací stanice pak zbrusu nová ubytovna, která nemůže pojmout ty stovky a doslova tisíce nových pracovníků, kteří se tu ve většinou dvousměnných provozech střídají.

Všichni už jsou v… Montovnách. A cizina tam jde též!

„Svištím tady ještěrkou a je mi blaze,“ chlubí se teenager v montérkách jedné z místních firem. Dozvídám se, že tento – říkejme mu Honza – opustil místní střední školu v Boru. Šel pracovat tam, kde už dělají jeho rodiče, sourozenci, kamarádi, sousedé. „Co bych dělal ve škole, když mi hned po nástupu dali dvacku,“ prohodí vesele a pálí jednu cigaretu za druhou, aby dostatečně využil krátkou přestávku. Nejdříve se polekám, vždyť dvacka je peníz kulatý a kovový, ale vzápětí mi dojde, že jde o dvacet tisíc čistého. Hezký peníz pro místní, kteří pamatují i třicetiprocentní nezaměstnanost. Dnes je pod čtyři procenta a nejsou lidi. Na nic. V montovnách jsou prý pomalu všichni. Najdete tu bývalé kuchařky ze školní jídelny. Strážníky a policisty. Recepční z hotelu, ošetřovatele dobytka, prostě kdekoho. Co by pohledávali jinde, kde jim nabídnou jen tabulkový plat a nula výhod. Tady to „jede“…

Jak se ornice zabila

Dívám se na hory ornice, kterou tu navršily stavební firmy z donucení. Prý záchrana orné půdy. Každý trochu znalý odborník ví, že životodárná úrodná země se za pár let v těchto kupách zničí. Takže už nyní je k ničemu, nepotřebná. Ale „na oko“ je to vizitka toho, s jakou péčí se zachránila zemědělská půda.