Souhlasíte s trestem stop na 10 zápasů pro fotbalistu Slavie Kúdelu za údajný rasismus?Anketa
Jen řekni Sokolov a ozve se ti píseň – tak zněl popěvek Festivalu politické písně, který před sametovou revolucí pořádal zdejší okresní výbor KSČ, sídlící v nejvyšší budově hned vedle náměstí. Dnes řeknete Sokolov, nebo také německy Falkenau, a vidíte útlumovou těžbu hnědého uhlí, chemické závody, které se kupodivu v určité, osekané míře udržely, a místa pěkná a opravená, jež se střídají bez jakékoliv logiky na předměstích i v samém centru.
Děs a běs
Domy hrůzy, tak se nazývají objekty v těsné blízkosti vlakového a autobusového nádraží, v Divadelní nebo Hornické ulici. Vybydlené nebo zčásti poničené domy najdete přímo vedle nově rekonstruovaných objektů. Podle Lukáše Otyse, předsedy TOP 09 v Karlovarském kraji, je sice dobré, že řada z těchto objektů se bude demolovat, „…ale to neřeší problematiku bezdomovectví, nepřizpůsobivých občanů a schopnost samospráv se starat o své nemovitosti a zabezpečit je“. Jak dodává místopředseda TOP 09 Otys, takovýchto domů hrůzy je v Karlovarském kraji až příliš mnoho…
Billboard vydělává. Foto: Václav Fiala
V „hornickém“ Sokolově jde o 200 bývalých městských bytů, které Sokolov před léty prodal soukromému majiteli. Město se tak chtělo zbavit problémů s neplatiči. To se ovšem povedlo jen velmi okrajově. Bezdomovci se nevytěsnili, sociální byty nebyly. „Zodpovědnost je na samosprávách,“ říká Otys. „Každá radnice by měla přece sledovat, kde dochází ke kumulaci nepřizpůsobivých nebo lidí bez domova.“ Topka doporučuje více zapojit neziskovky, sociální pracovníky. Každé město má ale fondy na volnočasové aktivity nebo na prevenci kriminality. A výsledky? Tristní… Respektive, snaha možná byla, peníze se utrácely, ale kromě většího pohybu státních i městských policistů není žádná výrazná změna. A v hromadách odpadů ve zmiňovaných bytech, ale i na dvorcích, kde by měli spíše štěbetat ptáci, se dál prohání potkani.
Místo k relaxaci. Foto: Václav Fiala
Každodenní realita
Na místě vybydlených bytů – představte si, budou podle Sokolovského deníku – parkovací místa, kterých je tu údajně nedostatek. „To je ale bordel, že?“ říká na to starší paní, která pokukuje na lákavou cenu dvacku za polívku u jedné ze svérázných šedých hospod. „Ale sociální byty se nestaví. To je fuj! Ať se tedy ti, snad to řeknu dobře – developeři – pomějou!“
Schránky v Sokolově. Foto: Václav Fiala
Kousek opodál slyším povykování omladiny. Nejde o žádnou distanční výuku, jen se tady probírá, jakému „šamstrovi“ ta zcela jistě nezletilá vyvinutá dívenka „dala“. A pak se další mlaďas chlubí pěknými upnutými značkovými džínami, které vyměnil za čornuté zboží. Ještě že tak a že nešlo o nějaké služby… Tady to prostě žije.
S šerem přichází divočina. Vycházejí ti, kteří přes den někde o samotě mlátí hlavou o opadanou zeď, když si před tím užili „brka“. Ti v kombinaci s mlčenlivými, ale o to víc nefotogenickými týpky působí jak z hororového filmu. Krabicové víno je tu za luxus, pije se ředěné pivo, vodou střižené beztak vodnaté víno a „bagruje“ se v popelnicích, zda tam není něco plesnivého nebo zapáchajícího k snědku. Jiný člověk by to pravděpodobně přežil s mnohodenními úpornými bolestmi břicha a kolosálním průjmem, ne nepodobným „Montenzumově pomstě“ nebo „pomstě faraonů“, což jistě znají zcestovalí občané.
Nějaké cetky tam nenajdete, to by musel být zázrak, je tam stokrát přebraný špinavý odpad, vajgly, roušky, použité kondomy, prach a špína.
Psali jsme:
Pěkně z ručky do ručky, aneb pod svícnem největší tma
Pojďme však k historii vpravdě nevídané péče o byty. Poté, co je od města koupila jedna liberecká firma, což uvádí již zmíněný Sokolovský deník, stalo se to, nač mnozí lidé poukazovali. Tedy firma si tam navozila, jak jinak, své problematické osůbky, na kterých ještě od státu pěkně vydělávala, a ještě jim určitě někdo z města pod Ještědem poděkoval. „Někdo si tady mastí kapsu,“ uznale zahvízdá muž ve sportovních teplácích, sledující billboard na rozpadajícím se domě. „Stát je nejlepší dojná kráva, to si pamatujte,“ poučí mě znalecky a spiklenecky mrká, jako kdyby měl tiky.
Fotogalerie: - V Sokolově
Liberečáci se starali o nějaké byty dobře, ty opravili, a ty jiné poslali prostě k šípku. Město jednalo o zpětné odkoupení, leč marně. A pak se do toho vložila Sokolovská uhelná, která je koupila a některé tedy prodala městu. O částkách se decentně nemluví, ale pokud by to byla velká charita, jistě by to převzala četná média, publikující zaplacené tiskové zprávy o sto šest. Dary, láce a charita se prostě musí vyplatit…
Nedaleko sokolovského centra. Foto: Václav Fiala
„Já vůbec nevím, komu platím,“ rozhazuje rukama postarší Štefan. „Chachá, ty neplatíš nikomu,“ kření se na to Laco, který sem přišel jako horník z Ostravska – a nepomohl si. Stejně tak jako údajný Matěj, který má ruce samé boláky, nebo Jožinka, která prý chlastá první ligu a udělá víc lahváčů než její „starej“.
Tak to je Sokolov. Mnoha lidem tu fakt není moc do zpěvu…
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
