Akce, které se zúčastnilo několik desítek mladých lidí a zástupci především ODS, byla jednou z největších v kraji.
Netušené možnosti a velká překvapení
„Měl jsem to štěstí, že jsem byl mezi prvními, kteří odjeli do velitelských struktur Aliance. Tehdy jsme měli malou skupinku čtyř lidí do Holandska, kde je do dneška jedno z velkých operačních velitelství. Tam jsme byli na oficiální den vstupu společně s polskými a maďarskými kolegy, takže jsem to měl z první ruky,“ zavzpomínal v úvodu svého vystoupení generál Pavel.
Jste spokojeni s našimi vztahy s Čínou?Anketa
„V té době jsem samozřejmě ještě nemohl tušit, že se do NATO ještě několikrát vrátím. Jednou v pozici našeho národního představitele při strategickém velitelství v belgickém Monsu a pak při opakovaných návštěvách jako náčelník generálního štábu. Kdy jsem byl členem vojenského výboru, který připravuje vojenská doporučení na zásadní vojensko-politická rozhodnutí Aliance. Ani náhodou by mne nenapadlo, že by někdo v té době z našich nových zemí mohl dostat důvěru a být zvolen náčelníky generálního štábu v tajné volbě a navíc do pozice předsedy.“
Chiméry neutrality
Dále pak zhodnotil nedávnou historii: „Pro mne těch dvacet let, a vlastně mnohem déle, od roku 1999, kdy se o tom v armádě velice intenzivně debatovalo, bylo intenzivní období, a až s odstupem doby jsem velice ocenil prozíravost lidí kolem Václava Havla, kteří se nenechali unést chimérou neutrality České republiky, případně nějakého mostu mezi Východem a Západem. Ale že jasně pochopili, že budoucnost ČR, a to nejen bezpečnostní, ale i z hlediska prosperity a měřítka hodnot, je v pevném zakotvení struktur, které jsou léty ověřené, které jsou budovány na společných zájmech. A které jsou budovány především na sdílených, společně uznávaných hodnotách. Udělali proto maximum, abychom se v krátké době stali členy těchto institucí, a to zaslouží obdiv,“ uvedl na adresu prvního českého prezidenta a disidenta Petr Pavel.
„Když se někdy o Václavu Havlovi mluví jako o humanistickém snílkovi, tak v tomto ohledu byl mimořádně pragmatický a viděl velice jasně, že v pacifismu budoucnost rozhodně není. Měl jasnou představu o tom, že Česká republika bude bezpečná a prosperující jenom tehdy, když bude součástí Západu nejen pouze deklarovanou, ale jasně smluvně zakotvenou.“
Členství ČR v Alianci nám podle generála Pavla přineslo mnoho různých benefitů dalece přesahujících bezpečnostní rámec. „To, že jsme vstupem získali garanci podle článku pět, tedy to známé mušketýrské ‚jeden za všechny, všichni za jednoho‘, to byla a dosud je největší a nejspolehlivější záruka bezpečnosti, kterou tato země kdy v minulosti měla. O tom není pochyb. Kromě toho, že jsme se stali společenstvím států, které preferují partnerství, dialog, spolupráci, tak jsme měli možnost růst mnohem rychleji, než kdybychom byli sami o sobě. A to nejen bezpečnostně z hlediska schopností a respektu naší armády, a to jak vnitřně, tak mezinárodně, ale jde i o efekt, i když jej mnozí takto nevnímají, a to naši prosperitu.“
Okamžitě se vstupem do Aliance náš rating v rámci ekonomických a finančních parametrů mimořádně rostl. „A samozřejmě bezpečnost kritérií pro investování vůbec, takže i z tohoto pohledu měl vstup jednoznačný vliv na to, jak se dnes máme. To, že se dnes máme určitě mnohem lépe, než jsme se měli před třiceti lety, to snad není ani třeba zdůrazňovat. I když, bohužel, na to zvláště v poslední době trochu zapomínáme,“ posteskl si generál a pokračoval: „Někdy to vypadá tak, jako by nás začalo pálit dobré bydlo, jako bychom si nebyli vědomi toho, že to, v jaké jsme situaci, není jednou provždy, že to není něco, co nám bylo svěřeno a my už se o to nemusíme starat.“
Psali jsme:
 modified.jpg&id=15480)
Važme si…
„Je pravda, že mnozí pokukují ať po minulosti, nebo po něčem jiném, ale nevidí to, že přerod, jehož jsme byli svědky, nebyl pouze o tom, že budeme chodit lépe oblékaní, že budeme mít lepší auta, že budeme mít lépe vypadající domy a jezdit na hezčí dovolené, ale že to bylo také o tom, že se s tím pojí velká míra zodpovědnosti a také práce, která nikdy nekončí. Stejně jako demokracie, tak i bezpečnost, o kterou se nebudeme starat, se nám může velice rychle ztratit,“ varoval ve svém projevu přítomné generál Pavel. „I z toho důvodu je důležité, abychom vnímali naše členství v Alianci nejen pouze jako garanci, ale také jako něco, o co se musíme dlouhodobě starat. Že musíme do toho investovat, a nejenom finance, což je celkem jasné, ale musíme do toho také investovat úsilí, občas i politickou odvahu. Jasně pojmenovat hrozby, ne vždy jít s proudem, protože není nikde psáno, že ten největší člen Aliance musí mít vždy pravdu. V tom je výhoda takových společenství, jako jsou Evropská unie nebo NATO. Že i malé země mají stejné právo vyjádřit svůj názor, jako jakákoliv jiná. I ty malé země jsou slyšet.“
„Na mě vždy velice pozitivně působilo, když jsem viděl, jak některé státy, které jsou co do počtu obyvatel poloviční než naše země, jak vystupovaly se sebejistotou, s naprostou zodpovědností a s vědomím toho, že platí argument, který předkládají na stůl a který chtějí hájit. A neváhaly jít třeba i do sporu se Spojenými státy, pokud si byly jisty tím, že jejich návrhy jsou dobré. To my nemáme zcela zažito, protože často podléháme klišé, že jsme malí, že nic nezmůžeme a že ty velké státy rozhodnou stejně za nás, takže proč bychom se měli snažit, pálit si prsty,“ konstatoval Pavel. „V tomto směru musíme ještě dospět, abychom byli skutečně plnohodnotnými členy těchto uskupení, která bychom rozhodně neměli jenom tak slepě kritizovat, protože benefity, které z nich máme, rozhodně převyšují některá možná negativa, která někdo z nás může vnímat.“
Co bychom byli bez Aliance…
„Považuji naše členství v Alianci jednoznačně za dobrou věc pro naši zemi, přestože to někteří zpochybňují,“ uvedl pak v závěru generál Petr Pavel. „Přestože hovoří o tom, že Aliance ztratila svůj smysl, že rozpadem Sovětského svazu a Varšavské smlouvy se měla rozpustit i Severoatlantická aliance, tak já si myslím, že kdyby to tehdy Aliance udělala, dnes by nám bylo krušno. Nejenže bychom nebyli zdaleka tak efektivní v boji proti terorismu, který je bezprostřední hrozbou. Byli bychom mnohem slabší a vystavenější riziku ze strany Ruska a Číny; přestože tyto země pro nás nepředstavují bezprostřední vojenskou hrozbu, tak jednoznačně nejsou na straně našich přátel, protože nejen mají ve svých strategických dokumentech napsáno něco jiného, ale zároveň jejich zřízení není kompatibilní s naším.“
Musíme si podle generála Pavla stále připomínat, aniž bychom zdůrazňovali a priori nepřátelství vůči těmto dvěma zemím, že máme být velice obezřetní. „A měli bychom jasně pojmenovávat, že je v našem zájmu s nimi vést dialog, obchodovat, ale rozhodně si musíme nastavit mantinely, kam až je chceme z hlediska naší bezpečnosti a suverenity pustit,“ zakončil svůj projev bývalý předseda vojenského výboru NATO a zástupce naší republiky v aliančních strukturách generál Petr Pavel.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
