Zatímco u nás stále platí tvrdý lockdown, takřka veškeré služby jsou od Vánoc zavřené a lidé už přes měsíc nesmí opustit vlastní okres, řada zemí se pomalu vrací k normálnímu životu. Patří mezi ně i Srbsko, evropský premiant v tempu očkování proti covidu-19.
Srbové si včas zajistili dostatečné množství vakcín všech dostupných druhů a v současné době jich mají dokonce nadbytek. Bez problémů a bezplatně očkují i občany cizích zemí. Na vlastní kůži to už poznali i Češi. Srbsko rovněž od samého počátku dává očkovaným vybrat, jakou vakcínu si přejí. K dispozici je pět druhů očkovací látky.
Srbové jsou ale proti Čechům ještě dál, než se původně očekávalo. Zatímco u nás se stále vedou ostré politické spory, zda bychom se měli snažit nakoupit i ruskou vakcínu, v Srbsku jí od počátku nejen očkují, ale už ji budou i sami vyrábět. Jde o výsledek dlouhodobého úsilí srbského prezidenta Vučiće, která tradičně razí diplomatickou politiku „všech azimutů“ a spolupráce se všemi.
Vakcinace proti koronaviru začala v Srbsku 24. prosince loňského roku a tamní premiérka Ana Brnabićová se stala první očkovanou hlavou vlády v Evropě. Pro srovnání, očkování v České republice začalo pouze o tři dny později, přesto je nyní Srbsko na prvních příčkách a Česko na posledních.
Srbové mají naočkováno už zhruba 2 a půl milionu lidí, značnou část rizikové populace, lékaře, policisty, vojáky, ale i novináře. Stát dosud objednal kolem 15 milionů vakcín, které do země postupně putují.
V současné době mají proto Srbové vakcín nadbytek a nabízejí bezplatné očkování i cizím státním příslušníkům. Nejvýrazněji toho využívají obyvatelé okolních států, které dle zpráv tamních médií putují do Srbska po tisících. Možnosti nechat se očkovat využívají i Srbové trvale žijící v zahraničí, Českou republiku nevyjímaje. Do Bělehradu pro vakcínu začínají vyrážet i čeští občané. Mezi nimi například podnikatel a investor Tomáš Čupr, majitel rozvážkové služby Rohlik.cz.
Kdybyste chtel nekdo Astra Zenecu nebo Sinopharm, tak v Belegrade vas naockuji i jako cizince. Oficialne s certifikatem. Maji 2 mil. davek navic. Mel by prijit i Pfizer.
— Tomas Cupr (@tomcuprcz) March 29, 2021
Ministr zdravotnictví Jan Blatný přitom Čechy od očkování v zahraničí odrazuje. „Česká republika nemůže za následky nést odpovědnost,“ řekl minulý týden. O jaké následky přesně by se mělo jednat, jsme už ale neslyšeli. Srbsko nakupuje vakcíny i od stejných společností jako Česká republika a vedle ruských a čínských látek očkuje i tím samým Pfizerem a AstraZenecou jako my. Pouze s rozdílem, že Srbové mají vakcín dostatek.
Podrobné informace k očkování v Srbsku poskytl redakci bezpečnostní expert Milutin Ilić, který více než 11 let žije trvale v Praze. Nedávno kvůli pracovním povinnostem vyrazil na několik dní do Bělehradu a ve volné chvíli se rozhodl zjistit, zda se taktéž může nechat naočkovat.
„Nejel jsem do Srbska se záměrem nechat se očkovat, ale kvůli služebním důvodům. Ve volné chvíli jsem se ale rozhodl, že se zajedu podívat do očkovacího centra a zjistit možnost nechat se na podání vakcíny objednat. Všechno ale proběhlo úplně jinak a k mému překvapení neuvěřitelně rychle. Žádná objednávka nebyla potřeba, neměl jsem žádný termín. Přišel jsem tam a zeptal se, jaké jsou možnosti. Zeptali se mě, jestli mám pět minut čas, což jsem samozřejmě měl. Dostal jsem k vyplnění příslušný formulář, ve kterém si mimo jiné můžete vybrat, jakou vakcínu chcete. Zda Pfizer, AstraZenecu, Sputnik V nebo Sinopharm. Během chvíle jsem formulář vyplnil a poslali mě na pohovor s lékařem, který zjišťuje, zda máte nějaké choroby apod. Ten mě za chvilku poslal za příslušnou zdravotní sestrou, která mi aplikovala mnou zvolenou vakcínu. Hned za začátku jsem se také ptal, jestli není problém, že trvale žiji v České republice, platím tam daně, zdravotní pojištění apod. a jestli si tedy nemám vakcínu zaplatit. Řekli mi, že to není problém a očkují i cizince,“ popisuje Ilić.
Podle svých slov se nechal očkovat vakcínou AstraZeneca, a to z ryze praktických důvodů. „Bydlím trvale v České republice, kde není Sputnik ani Sinopharm oficiálně uznáván a ohledem na problémy kolem vznikajícího evropského covid pasu jsem proto zvolil vakcínu západní provenience, abych do budoucna neriskoval problémy s volným pohybem a cestováním. Po naočkování jsem dostal příslušný certifikát v srbštině i angličtině o provedené vakcinaci. Hned na místě jsem si rezervoval termín na druhou dávku očkování v červnu,” dodává Milutin Ilić pro ParlamentníListy.cz.
Fotogalerie: - Nacpaná náplavka
Srbsko od počátku usiluje také o výrobu vakcín na svém území. V případě ruského Sputniku V by měl celý proces odstartovat za několik týdnů. V pondělí podepsali Srbové dohodu s příslušnými ruskými institucemi o předávce potřebných materiálů a technologií.
Ještě během dubna budou v srbské fabrice spadající pod tamní Institut virologie a vakcinace Torlak vyrobeny první zkušební série vakcíny Sputnik V. Oznámil to ministr pro inovace Nenad Popović, který spolupředsedá srbsko-ruskému výboru pro spolupráci.
První tři zkušební série Sputniku vyrobené v Srbsku budou odeslány na kontrolu kvality do ruského Gamalejova institutu, a pokud projdou validací, 20. května se výroba v Srbsku rozjede naplno, čímž se země stane prvním státem v Evropě s vlastní produkcí Sputniku V. O výrobu usilují i další státy jako Německo či Itálie. Ještě letos chtějí Srbové produkovat i čínskou vakcínu Sinopharm s tím, že do budoucna hodlají ročně produkovat 30–40 milionů dávek vakcín.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Radim Panenka
