Katastrofálních povodní v Česku bude přibývat, domnívají se někteří klimatologové. „Voda se nemá kam rozlít, protože je vše regulované, všude jsou přehrady a ze všeho chceme mít užitek. V tu ránu přírodu brakujeme, vykořisťujeme a takto se nám odvděčuje. Tak to, bohužel, je,“ naznačuje hlavní důvod běsnění živlu etnograf Mnislav Zelený – Atapana. Ten celý život jezdí za indiány k největší řece světa Amazonce a vidí, jak domorodci dokážou spokojeně žít i s manýry takového veletoku.
Indiáni vědí své
V Amazonii, jakož i všude jinde, jsou povodně pravidelně. „Tamní kmeny, jako třeba Jawalapiti, žijí u řeky a vědí, že hladina každým rokem vyleze pět až šest metrů nahoru. Proto osady postavili tak, že jim povodně neuškodí. Tisíce let tam žijí a tisíce let vědí, jak to funguje. Buď vesnici postaví daleko, že tam voda nedosáhne, nebo na kůly. Nedávno jsem byl u indiánů v Ekvádoru a tam mají vysoký břeh a ještě domy na kůlech. Kdyby nevěděli, kam voda dosáhne, tak jsou idioti. Náčelník by při neštěstí ihned ztratil prestiž,“ podotýká Zelený - Atapana.
Takzvaná civilizovaná společnost na živly není připravena, protože se snaží přírodu stále měnit k obrazu svému. „Ve zdejší civilizaci nemáme posichrované vůbec nic a je to čím dál tím horší. Přírodu totiž neustále znásilňujeme k obrazu svému, abychom z ní něco měli. Hlavně energii. A neustále provádíme samé regulace. Z toků vytváříme regulovaná místa, kudy se žene voda jako o závod. Dřív byly taky povodně, ale voda se rozlila do krajiny. Nebyly proto tak kruté. V Praze byly povodně každých pět let a pak za pět set až tisíc let přišla jedna opravdu obrovská. Vždy to tak bylo,“ vysvětluje.
Hadí vejce
Povodně jsou v koloběhu světa prostě normální a zcela přirozené. „Nemůžeme přeci pořád očekávat, že když budeme někde něco brát, tak nenastane krize. Vždyť jde o zákon o zachování hmoty. Měníme přírodu, která vznikla před miliony let a skvěle fungovala. V Amazonii se doposud naštěstí masivní regulace neděly. Bohužel ale Brazílie tam nyní začíná stavět už také obrovskou přehradu, nicméně všichni jsou proti tomu. Takový nesmysl a s ním možná přijde další katastrofa. Pořád snášíme hadí vejce a háďata nás zlobí, ale to je normální,“ podotýká ředitel obecně prospěšné společnosti Velká Amazonie.
Návrat k přírodě už prý není možný. „Nejde to technicky. Lidé se mi posmívají, jak maluji své indiány na růžovo, ale tak to není. Osobně jen upozorňuju na to, jaké věci děláme špatně. Naše civilizace je nepoučitelná. Pořád něco chceme. Pořád se mít lépe a radostněji. Lidé pořád chtějí hrabat zlato, i když vědí, že na ně ta jáma spadne. Katastrof bude přibývat. Všichni chtějí vyšší HDP, vyšší příjmy, vyšší penze, vyšší sociální jistoty. Nic ale nemůže jít pořád nahoru až do nebe. Jak třeba skončil Ikaros? Shořel. Svět se vyvíjí v cyklech a civilizace jednou musí zase padnout na držku,“ dodává.
Psali jsme:
List zelené palmy
O možných změnách ve vývoji civilizace hovořil už na několika přednáškách. „Je jedno, jestli je zánik světa uváděn na rok 2013, 2050 nebo 2100. To jsou vzhledem k celému vývoji lidstva kosmetické záležitosti. Různé přírodní katastrofy dneška jsou jen zdviženým ukazováčkem, že lidstvo nejde dobrým směrem, a aby se pokusilo o změnu. Aby lidi nebyli hrabivci a hamouni. Je třeba se chvilku zastavit, zklidnit se a zapřemýšlet nad tím, jak žijeme,“ doplňuje Mnislav Zelený – Atapana. Ostatně jeho indiánské jméno znamená List zelené palmy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
