Požár skladištní haly, dosud neznámé zbrojní společnosti s podezřelým pozadím, v Pardubicích z minulého týdne přinesl řadu otázek, na které dosud nejenže nikdo neodpověděl, ale zatím je ani nepoložil.
Jak vnímáte demonstraci Milionu chvilek na Letné?Anketa
První z nich se nabízí. Pokud šlo o teroristický útok či záměrnou sabotáž ze strany cizí státní moci nebo organizované skupiny, jak je možné se útok vůbec podařilo uskutečnit a Bezpečnostní informační služba (BIS) mu nedokázala zabránit?
BIS má jako civilní kontrarozvědka ze zákona přesně tuto činnost ve své základní náplni. „Bezpečnostní informační služba zabezpečuje informace o záměrech a činnostech namířených proti demokratickým základům, svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, (…), o činnostech, jejichž důsledky mohou ohrozit bezpečnost nebo významné ekonomické zájmy České republiky a informace týkající se organizovaného zločinu a terorismu,“ stojí v zákoně o zpravodajských službách České republiky (zákon č. 153/1994 Sb.).
Důležité je, že BIS má shromažďovat informace nejen o činnostech, které ohrožují bezpečnost státu, ale též o záměrech, které bezpečnost mohou ohrozit. Jinými slovy svou činností případný útok odhalit před jeho uskutečněním a varovat příslušné orgány. Pakliže se jednalo o teroristický útok nebo útok cizí moci, BIS svou zákonnou povinnost nesplnila.
Pokud je veřejně známo, BIS v minulosti varovala či odhalila chystaný útok pouze jednou, a to v případě údajného ruského vraha s ricinem, který měl do Česka dorazit zlikvidovat několik komunálních politiků (Pavla Novotného z Řeporyjí či Ondřeje Koláře z Prahy 6). Krátce po zveřejnění těchto informací se však ukázalo, že se BIS nechala napálit, neboť žádný agent s ricinem do země nikdy nepřicestoval a vše byla jen vylhaná báchorka dvou mezi sebou soupeřících zaměstnanců ruského velvyslanectví v Praze.
ParlamentníListy.cz měly možnost hovořit s člověkem, který prostředí zpravodajských služeb důvěrně zná. V případě, že by se potvrdila verze o útoku jako o teroristickém činu, je podle něho otázkou, zda naše zpravodajské služby dělají svou práci.
„Jestliže se jednalo o teroristický útok, jak naznačují média blízká vedení BIS, tak je na místě se ptát, jak je možné, že Koudelka nebyl schopen zabránit dalšímu bezpečnostnímu riziku pro celou ČR. Je jedno, s jakými báchorkami se později vytasí. Měl tomu zabránit. Není možné akceptovat podobný úhybný manévr jako v případě střelby na Filozofické fakultě UK, kdy se také vyvlékl ze zodpovědnosti. Pokud za věcí stojí taková skupina, jde o terorismus a Koudelka má teroristickým útokům předcházet. Teď ze sebe udělá komentátora, vyšetřovatele a začne mudrovat o původních, klasicky se již objevila tradiční ‚ruská stopa‘. Jenže zapomíná, že je ředitelem zpravodajské služby, nikoli komentátor nebo publicista. Měl útoku předejít. Měl o té skupině vědět a zabránit její činnosti. Do politiky se míchat umí, stran zajištění bezpečnosti občanů je neschopný,“ říká důvěryhodný zdroj redakce.
Psali jsme:
Takové vysvětlení do značné míry sdílí i další z informátorů redakce, který se většinu své profesní kariéry pohybuje v bezpečnostním prostředí.
„Pokud šlo o akci cizí moci nebo teroristické skupiny, pak ano, BIS tomu měla zabránit. To se nestalo a může jít o fatální selhání BIS, kterou si občané platí právě proto, aby takové ohrožení odhalila předem a podařilo se mu zabránit. Možná si vzpomenete na bizarní vánoční video s ředitelem Koudelkou, které služba zveřejnila na svých sítích. Koudelka v něm občanům přeje ‚šťastné a bezpečné‘ a zdůrazňuje, že je to právě zásluhou jemu podřízených příslušníků BIS, že se můžeme ve své zemi cítit bezpečně. Mluvit pan Koudelka umí, ale co reálná činnost, kterou má v popisu práce a striktně předepsanou zákonem?“ ptá se zdroj redakce.
Zamýšlí se zároveň nad dalšími možnými vysvětleními. „Jsou zde i další verze, se kterými dle svých slov bezpečnostní složky pracují a sázel bych na to, že mezi ně patří právě pojistný podvod nebo snaha zamést stopy a policie o nich záměrně nemluví a možná záměrně nechává průchod teoriím o terorismu, aby se skuteční pachatelé nevylekali. Zatímco média adorují BIS, kritizují vládu a píší o terorismu či akci pod falešnou vlajkou z dílny snad i Ruska, policisté mohou díky tomuto šumu reálně sledovat jinou stopu. Zdůrazňuji, že je to má spekulace, ale na základě veřejně dostupných informací ji rozhodně nepovažuji za nepravděpodobnou,“ konstatuje zdroj z bezpečnostní komunity.
Bývalý šéf vojenských zpravodajců a bezpečnostní expert Andor Šándor pro ParlamentníListy.cz upozorňuje, že bychom si neměli schopnosti tajných služeb idealizovat, protože podle něho nejsou všemocné a realita neodpovídá tomu, co můžeme vidět ve filmech či románech. V celém případu však generál Šándor vidí řadu podivných okolností.
„Nemohu vyloučit, že to mohl udělat kdokoliv, ale případ přece ukazuje na to, že to bylo udělané poměrně narychlo a docela dobře přikryté tím, že ta skupina The Earthquake Faction byla založena asi den předem na Islandu přes servery, které zamezují tomu odhalení autorů. Nepochybné je, že ti, kteří to spáchali, měli buď uvnitř svého insidera, nebo to byl přímo někdo z nich, anebo jim někdo poskytl informace. Věděli, že pokud tam byla nějaká bezpečnostní opatření, lze je lehce překonat. Věděli, že pokud je tam kamerový systém, buď je nedohledá, aby byli identifikovatelní, nefungoval, anebo se na něj nikdo nedíval. Věděli také, že bezpečnostní agentura v místě byla patrně v oslabeném stavu, který by nebyl schopen čelit osmi chlapům. V každém případě věděli, co dělají a ještě si to natočili,“ popisuje generál Šándor.
Nemáme-li jistotu, co v zapálené hale bylo nebo i jaké materiály si pachatelé odnesli, můžeme podle jeho slov různě spekulovat, co bylo důvodem akce. „Vysvětlení je celá řada od pojistného podvodu až po to, že někdo nechtěl, aby se jejich drony dostávaly na Ukrajinu. To všechno je možné. Pokud ovšem tahle firma vyráběla a prodávala vojenský materiál, potřebovala mít příslušnou licenci Ministerstva průmyslu a obchodu. Zřejmě ji měla, ale požadované standardy příliš naplněny nebyly. Pokud ta společnost pracovala s utajovanými informacemi, podle zákona 412 o ochraně utajovaných informací by to chtělo ještě další bezpečnostní opatření a ta evidentně nebyla dostatečná, byť jim pomohl někdo zevnitř, který musel vědět, jak to tam funguje,“ soudí bezpečnostní expert.
V případě, že by se jednalo o teroristický útok či útok cizí moci, měly naše tajné služby mít schopnost tomu předem zabránit? Andor Šándor konstatuje, že tak snadné to není.
„Nemůžeme si tajné služby démonizovat nebo idealizovat. Představa, že mají všechno pod kontrolou, je naprosto lichá. Někdo takovou představu rád udržuje, protože se mu to hodí, ale jestliže se jednalo o nějakou novou partu, která nemá žádný záznam a přihlásila se k něčemu den předem, je iluzorní, že se to předem odhalí. Nevinil bych tajné služby a je otázkou, jaké schopnosti budou mít dohledat zpětně, kdo to byl. Opravdu si to neidealizujme. Ano, měly by včetně NCOZ bojovat s organizovaným zločinem, to všechno je pravda. Reálné možnosti nejsou ani zdaleka takové, jako vidíme v různých románech a filmech,“ dodává pro ParlamentníListy.cz generál Andor Šándor.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Jak hodnotíte článek?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
Svato
