Kdo z vás si myslí, že cikáni kradou? Takto ostře zahájila lektorka besedu mezi studenty

„Kdo z vás si myslí, že cikáni kradou?“ Takto ostře nastartovala svoji besedu Zuzana Labudová na frýdlantské Střední škole hospodářské a lesnické. Mezi jejími posluchači byli tentokrát prváci a druháci. „Většinou to vypadá tak, že při této otázce vystřelí nahoru les rukou. Poté se zeptám, jestli někoho z nich či z rodiny někdo romského původu okradl a nepřihlásí se nikdo,“ vysvětluje poté lektorka. Tentokrát je tomu trochu jinak, protože na úvodní otázku se téměř nikdo nepřihlásí. Asi je to tím, že mezi učňovskými studenty je i několik Romů.

Jsme na besedě, která je součástí projektu Romský hlavolam. Je určený pro mladé lidí ve věku od 12 do 19 let. Podpořila jej Nadace Open Society Fund Praha a koná se od dubna do června převážně v oblasti Frýdlantského výběžku. Jeho cílem je preventivní snaha zmírnit etnické napětí mezi bílou většinou a romskou menšinou. „Z dosavadních debat jsem došla k závěru, že i tady na Frýdlantsku je mnohde situace napjatá, možná těsně před výbuchem,“ sdělila ParlamentnímListům.cz Labudová.

Romové umějí zpívat

Ale zpět k její přednášce. Labudová to zkouší z druhé strany a ptá se. „Co je na Romech pozitivní, co umějí?“ Odpověď je vcelku očekávatelná. „Umějí zpívat, jsou hudebně nadaní,“ říká studentka. „A co je pro ně ještě typické,“ zní další otázka. „Mají hodně dětí,“ odpovídá student. „Ano. Děti však mají také rádi. Ale nejen to. Zároveň se velmi dobře starají o svoje seniory. Kdybyste navštívili domovy důchodců, malokdy tam staré Romy potkáte. Jejich rodiny to berou jako svoji povinnost a čest se o ně postarat,“ vysvětlila Labudová.

Proč si o Romech myslíme, že jsou zloději, i když žádnou takovou osobní zkušenost nemáme? „Protože se to šíří,“ zní od studentů a Labudová souhlasně přitakává. „Předáváme si to mezi sebou z generace na generaci. Obrovsky silným šiřitelem veřejného mínění jsou i média,“ upozornila.

Tlustý Čech kradl v řeznictví

Tomuto tématu se věnoval i jeden odstavec s názvem „Dobrá zpráva, žádná zpráva" v brožurce, kterou Labudová rozdávala a jejíž je autorkou. „Média mají bohužel tendenci informovat především o negativních událostech a dávat je do souvislostí, které vyvolávají emoce. Takže používají titulky Romové zbili u Billy ženu, Terorizují nás smečky cikánů. Znamená to ale opravdu, že Cikáni jsou lenoši, zloději a násilníci?“ ptá se. A k titulkům pak v debatě ještě dodává. „Nikdo v novinách nenapíše titulek 'Tlustý Čech kradl v řeznictví'.“

Pak lektorka pouští video nazvané Znojemské matiné stažené z internetu. Je ze znojemské pěší zóny v sobotním poklidném ránu, kde obézní postarší Romka doslova řve několik minut na svého druha. Údajně jde o jeden z internetových hitů. „Tohle jsou věci, které bílým na Romech vadí,“ upozorňuje na jejich hlučnost a temperament. Pak zmiňuje mnohem horší případ z Duchcova, kde mladý pár vracející se z diskotéky napadla skupina mladých Romů a brutálně zmlátila. „Celé to sledoval po dobu několika minut na kamerách městské policie bílý strážník, avšak nezasáhl a neudělal vůbec nic,“ povzdechla si.

Z podobného soudku je takzvaná mačetová kauza v Novém Boru. „Tady došlo v baru ke konfliktu mezi romským mladíkem a servírkou. Vypadalo to, že ji napadne. Bílý zákazník se jí zastal a při hádce Roma udeřil. Ten odešel, ale pak se vrátil se čtyřmi kamarády a ozbrojeni mačetami napadli hosty baru a způsobili některým vážná zranění,“ připomněla.

Kde je vysoká nezaměstnanost, bují kriminalita

Co tyto události spojuje, kromě toho, že v nich v negativních rolích vystupují Romové? Labudová promítá krátce po sobě dvakrát mapu České republiky. Na jedné je zaznamenána míra nezaměstnanosti, na druhé index kriminality. Jasně je na nich vidět přímá souvislost. Tam, kde je vysoká nezaměstnanost, tam se potýkají s kriminalitou mnohem více než jinde. „Je to náhoda, že tyto excesy jsou v místech s vysokou nezaměstnaností, nebo spíše proto, že ti lidé nemají práci, jsou frustrovaní a chudí,“ uvádí Labudová.

Připomíná i ekonomický rozměr. „Zatímco průměrná mzda v České republice je téměř 25 tisíc, u Romů něco málo přes 10 tisíc,“ vypočítala. Míra nezaměstnanosti v Česku je přes osm procent. Podle odborných odhadů je u Romů až 45 procent. „Na druhou stranu je tady skupina lidí, kterým se za současného stavu sociálního systému nevyplatí pracovat,“ zmiňuje známý fakt. Minimální mzda je nyní 8 a půl tisíce, od Nového roku se zvedne na 9 tisíc korun. „Kdo z vás by každý den chodil ráno do práce a celý den tam pracoval, kdyby za ni dostal stejně nebo ještě méně, než kdyby si na úřadě práce nechal vyplatit sociální dávky?“ otázala se lektorka. Odpověď je jasná...

Zneužívání sociálních dávek je mizivé

Labudová vyvrací rozšířené mýty. „Často se říká, že Romové zneužívají sociální dávky. Abyste je mohli zneužívat, museli byste se k nim dostat nějakým podvodem. To by bylo zneužití sociálních dávek. Podle posledního auditu na ministerstvu sociálních věcí se toto u nás děje v 0,36 procenta. Což je zanedbatelné množství. Z toho vyplývá, že v drtivé většině případů mají žadatelé na sociální dávky nárok,“ objasnila.

Není tedy podle ní pravda, že Romové zneužívají sociální dávky. „Systém nerozlišuje, jakého je ten člověk původu,“ zmiňuje. Navíc Romové nejsou ti, kteří tento sociální systém takto nastavili. „Od vzniku České republiky seděli v Parlamentu, kde se zákony schvalují, jen dva Romové. A od roku 2002 ani jeden,“ upřesnila.

Uvádí i různé vypečené historky, jak Rom ověšený zlatými řetězy přijel v mercedesu na úřad práce a tady si nechal vystavit šek na šedesát tisíc na měsíc, protože má doma plno dětí. „Tohle jsou nesmysly, které nejsou možné. Všechny sociální dávky mají nějaký strop. Nikdy se nevyplácejí šekem... Tohle jsou zprávy, které mají mezi lidi zasít závist, nenávist a poštvat je proti sobě. Nevěřte jim,“ nabádala studenty Labudová.

Rasismus v Česku – žhářský útok ve Vítkově

Pak si účastníci debaty vyjasňovali rasismus. „Zjednodušeně řečeno je rasismus přesvědčení, že jedno etnikum je hodnotnější, lepší, důležitější než druhé. A proto by to méně hodnotné mělo být podřízeno tomu hodnotnějšímu,“ vysvětlila. S předsudky je však potřeba bojovat, burcovala Labudová studenty. „Žádné etnikum není horší než druhé. Možná je jiné, no a co...“

Poté se mluvilo o žhářském útoku ve Vítkově. „Čtyři mladí muži se rozhodli, že v podstatě libovolně vybranou romskou rodinu vyhladí, vypálí. Paradoxně, jak to bývá, šlo o rodinu, se kterou nebyly žádné problémy. A bohužel to odnesla dvouletá holčička, která už vůbec za nic nemohla a do konce života bude trpět. Má za sebou desítky operací. V září by měla jít do první třídy, ale maminka bude muset chodit s ní. Sama není schopna jít mezi cizí lidi, má z nich obrovský strach... Tohle jsou důsledky rasismu, který se bohužel projevuje i u nás,“ sdělila lektorka.

Spousta Romů chce pracovat, ale nevezmou je

Klíčovou příčinou všech problémů je nezaměstnanost. Respektive musí se zvýšit zaměstnanost Romů. „Je tu spoustu Romů, kteří pracovat chtějí a nemůžou práci získat. Pohybují se v začarovaném kruhu. Zavolají na inzerát a do telefonu jim řeknou „ano, přijďte, někoho potřebujeme". Ale v momentě, kdy se ukáže při osobním kontaktu, že jsou Romové, práce není,“ upozornila Labudová a připomíná případ Romky, která se jen tak nedala.

Jmenuje se Renata Kotlárová. Jako vyučená prodavačka s praxí se po mateřské ucházela o práci a pohybovala se ve zmiňovaném začarovaném kruhu. Když se jí to stalo opět v drogerii Rossmann v Chebu, zašla do Poradny pro lidská práva. „Jedna z bílých pracovnic udělala test. Zašla do drogerie, kde stále hledali prodavačku. A přestože řekla, že má dvě děti a je s nimi sama, není vyučená, nemá praxi, odešla s pracovní smlouvou,“ ozřejmila Labudová. Následoval jeden z prvních soudů u nás kvůli diskriminaci na základě původu, který Kotlárová vyhrála. Drogerie se musela omluvit a zaplatit odškodnění.

Do speciálních škol se umisťuje až 35 procent Romů

Romy trápí i nízká vzdělanost. Podle odborníků jsou v populaci jen dvě procenta dětí, které potřebují být umístěny do speciálních škol. „Ale romských dětí je tam umísťováno 35 procent, což je obrovské číslo. Neodpovídá jejich intelektu a schopnostem,“ vypozorovala lektorka. Ze zvláštní školy se jen těžko dostanou na střední školu, natožpak na vysokou.

Hodně se v poslední době mluví o ostudných ubytovnách, které vesměs provozují bílí podnikatelé. Jsou v nich často katastrofální podmínky. „Nechají si platit nájem za hlavu. Za jednu místnost tak lidé platí třeba 12 tisíc. Vláda připravuje zákon, který toto zakáže. Nájem by se měl povinně vypočítávat z výměry bytu, nikoli podle počtu osob, které tam bydlí,“ ozřejmila.

Obrnice – příklad správné integrace

Na závěr udává Labudová příklad obce Obrnice, která je pozitivním příkladem soužití většinové společnosti s Romy. Paradoxně sousedí s Chanovem, kde je situace kontrastně jiná. „V Obrnicích žije 2,5 tisíce obyvatel, z nichž polovina je Romů. Vypadalo to, že směřují k osudu Chanova. Zrušené továrny, vybydlené byty, ubytovny, kam bílí podnikatelé nechávali stěhovat další Romy,“ říká.

V roce 2010 se starostkou stala Drahomíra Miklošová. „Loni v říjnu převzala ve Štrasburku cenu Evropské rady za integraci Romů,“ informovala ředitelka Osvětové besedy. Jak se podařilo starostce bezútěšný stav zlepšit? Postupovala zcela jinak než řada obcí v České republice, které problémové ghetto pouze přesunou někam na okraj, mimo obci. „Nejdříve vykoupila ubytovny. Tím zabránila rozšiřování a vzniku dalších ghett, kam by přicházely nové rodiny a bujela tam kriminalita. Začala domy opravovat a zapojila do toho všechny místní. Ať už bílé, nebo Romy,“ sdělila.

S lidmi v dluzích za neplacení v obecních bytech starostka dala dohromady splátkové kalendáře. „Tak, aby jim vždy něco zbylo na živobytí a neuchylovali se ke kriminalitě,“ upozornila. Dnes v Obrnicích vyrostl nový kulturní sál, kde se pořádají různé akce. „Zúčastňují se jich jak bílí, tak Romové. Lidé tam skutečně žijí spolu. Toto je skutečná integrace,“ domnívala se Labudová.

Po více než hodině svoji osvětovou akci na frýdlantské střední škole ukončila.