Václav Klaus, který přišel na svoje poměry velmi neformálně oblečen v džínách a bez kravaty, na úvod řekl, že kuponová privatizace je démonizovaný a nechápaný fenomén. Dušana Třísku označil za „godfathera“, tedy „kmotra“ kuponové privatizace.
Kissinger: Všichni se tam na východě vystřílíte
„Jsme na kuponovou privatizaci hrdí a slavíme to,“ přihlásil se ke svému „kmotřenci“ „kmotr“ Tříska. Autoři privatizaci dle něho měli jediný strukturovaný koncept transformace. Ostatní bylo jen „chaotické blábolení ala Švejnar“. „Dostávali jsme od Švejnara rady, že máme postupovat razantně, ale opatrně,“ smál se Tříska.
Myšlenka kuponové privatizace byla dle něj „mimořádně sexy“. Označil ji za přínos lidstvu. „Otřásla se zeměkoule v půlce kontinentu,“ řekl Dušan Tříska. Považuje ji za velký úspěch i v kontextu toho, že Henry Kissinger mu prý řekl, že se v bývalém východním bloku „všichni vystřílí a nepřežije nikdo“.
Privatizaci označil za „likvidaci státního vlastnictví“ a cílem bylo dle něj vybudování efektivního kapitálového trhu. Položil otázku, kolik procent z původní ekonomiky „přežilo“ transformační manévr a jaké byly reálné náklady transformačního procesu včetně kriminality. Dle něho žádný odhad není relevantní.
Podle Třísky autoři transformace „vnutili“ středovýchodní Evropě včetně Ruska model řešení problému. V kontextu toho, co předvídal Kissinger, to „všude dopadlo úžasně“ a přineslo to nově nabytou sebejistotu středovýchodní Evropy včetně Ruska. „Vyřešili jsme to skvěle,“ pochválil se Tříska. Když porovnal transformaci s dnešní realitou v Evropě a stagnujícím Západem, řekl, že člověk musí být „nadutý a pyšný“.
Psali jsme:
Nezaměňovat kuponovou privatizaci s privatizačními fondy
„Se spoustou vět souhlasím,“ reagoval na Třískův projev Klaus, který dodal, že kuponová privatizace je nepřetržitě diskreditována. Připomněl boje s „údajnými znalci světové ekonomiky a věhlasnými ekonomy“, kteří transformaci nechápali a nechápou. Často i kvůli tomu, že měli osobní zájmy a kuponová privatizace jim zabránila, aby se účastnili privatizace v ČR.
Karel Zeman byl zakládajícím členem ministerstva privatizace. Ve svém příspěvku zmínil poměrně dosti dat. Do privatizačního procesu byl vložen majetek v hodnotě 1 199 miliard. Majetek za 342 miliard byl privatizován metodou kuponové privatizace. Majetek za 107 miliard byl bezúplatně převeden na obce a často byl pak bohužel „prohospodařen“.
Docent Zeman zdůraznil, že kuponová privatizace skončila převodem akcií soukromým vlastníkům. Co následovalo, včetně takzvaného tunelování, již nebylo součástí kuponové privatizace, ale soukromoprávních vztahů bez účasti státu.
Zeman přiznal, že úředníci na ministerstvu kvůli požadované rychlosti a náročnosti pracovali mnohdy přes půlnoc a posilovali se Bohemia sektem. První vlny kuponové privatizace se zúčastnilo zhruba 5,95 milionů lidí a druhé 6,16 milionu.
Význam privatizace dle něj spočíval v obnovení standardních vlastnických práv. Managementy státních podniků se dle něj snažily blokovat privatizaci i často s úmysly, aby si mohly podniky zprivatizovat samy.
Psali jsme:
Privatizace do českých rukou a běžným občanům. Ne zahraničnímu kapitálu
Karel Zeman připomněl, že zde nebyl silný domácí kapitál. I proto byla nutná kuponová privatizace, aby vše nezprivatizovali zahraniční investoři. V roce 1991 mělo 60 procent domácností menší úspory než 20 tisíc korun a jen 15 procent mělo větší úspory než 100 tisíc korun. Občané v kuponové privatizaci prodali akcie v průměru s 30násobným ziskem oproti vložené tisícikoruně za kuponovou knížku. Šlo o upřednostnění českých občanů před zahraničními investory. Přineslo to i psychologickou změnu, že se občané museli naučit hospodařit se svým majetkem.
Dle Zemana byl chybou nesystémový výběr podniků, které šly do kuponové privatizace. Strategické podniky do toho dle něj zařazeny být neměly.
Klaus v reakci na Zemana ocenil, že se tolik zabývá daty. Na druhou stranu ale dodal: „Nás ta data tolik nezajímala a ani nezajímají teď.“ Cílem totiž nebyl maximální příjem do státního rozpočtu, ale systémová změna. Privatizace nebyla cílem, ale prostředkem. „Nikde na světě neměli tak geniální tvůrce privatizace jako u nás, tím pádem nás ostatní země tolik nezajímaly,“ řekl s nadsázkou a s úsměvem Klaus.
Klausův exkancléř Jiří Weigl, který tehdy pracoval na ministerstvu financí, během debaty zdůraznil, že kuponová privatizace byla geniální metodou, jak vtáhnout do privatizačního a transformačního procesu širokou veřejnost, která původně kapitalismu, ač nespokojená s reálným socialismem, nebyla příliš nakloněna. Kuponová privatizace byla dle něho nástroj pro vznik českého kapitálu a byla to snaha neodevzdat zemi cizincům, aby z občanů nebyli pouze zaměstnanci zahraničních firem. Dle něho není jedno, kam dividendy z podniků jdou – zda do kapes českým občanům zde žijícím, nebo do zahraničí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
