Mnoho bývalých pracovnic pošty nemůže zapomenout na dusné podmínky, které „nastavují“ manažeři snad na každé přepážce. Jedním z údajně zásadních výkonů je zajišťování nových a nových pojistek. Jenže, společnost již začíná být přesycena, a tak služba netáhne, jak by si asi mnozí vedoucí pracovníci, a hlavně střední management, představovali. „Je to hrůza,“ řekla pro ParlamentniListy.cz jedna návštěvnice pošty v krajské metropoli Plzni, která nechtěla být jmenována. „Než mně vezme dopis, zeptá se na účet, pojistku a já nevím, co ještě. I když je za mnou fronta, ta chudák holka to prostě musí dělat, i když jí pak někteří další netrpěliví zákazníci pomalu vynadají.“
Psali jsme:
O tom všem ví prezident odborové Federace výkonných zaměstnanců České pošty Miroslav Prokop. „Jsou to docela drsné příběhy. Na pošty se valí další a další zboží, a když se to neprodává, je zle. Zkušení lidé raději odcházejí, než aby se nechali doslova šikanovat, a ti ostatní mlčí, protože se bojí. Státní podnik a vládne tu strach! Většinou ty ženské mají smlouvu na dobu určitou, takže se bojí, že jim ji neprodlouží a budou bez práce. O nějakých platových výhodách nebo růstu mezd ani řeči. Takovýchto stížností přijímáme několik desítek měsíčně a situace se stále zhoršuje.“
Na plýtvání (asi) máme!
Možná se zdá, že Česká pošta šetří. Realita je však jiná. Například v Mířkově u Horšovského Týna si podle starosty obce Josefa Bureše stále platí prostory, ty však už nevyužívá. „I přes náš nesouhlas ukončila vlastní služby a využívá smluvního partnera v prodejně COOP. Jako fanfaróni ale dál platí nájem asi za prázdné místnosti. Přitom jsme jim nabízeli symbolickou korunu, jen aby tady byli. Jenomže manažeři z Plzně rozhodli jinak a slyšet už na nic nechtějí. Nějaké osobní jednání už pro ně asi nepřipadá v úvahu.“
ParlamentniListy.cz se proto obrátily přímo na ředitele pobočkové sítě Západní Čechy Miloslava Mrvíka, který s námi nejprve prostřednictvím své kanceláře slíbil hovořit, druhý den však nás raději odkázal na tiskového mluvčího. Podle Ivo Mravince se jedná v západních Čechách jen o tři místa, Mířkov nevyjímaje. „Skutečnost, že stále existují paralelní prostory, je dána tím, že i po zřízení výdejního místa musí starosta obce souhlasit se zrušením pošty ,“ uvádí se v jeho vyjádření. Je ale nasnadě, že starosta nikdy nebude souhlasit, takže patová situace asi bude do nekonečna.
Psali jsme:
„Pošta je jedno z posledních stabilních míst, na které jsme v tomto státě spoléhali,“ řekla jedna z pracovnic obecního úřadu této malé obce na Domažlicku. „Nechápu, proč pobočky ruší, vždyť bývaly za c.k. Rakouska, první republiky, protektorátu i za komunistů.“
Která z těchto stran je vám sympatická? (Výběr nových a menších stran kandidujících do EP)Anketa
V odpovědi na otázky ParlamentnichListů.cz dále mluvčí Mravinac uvádí, „..že Česká pošta za poslední rok prošla zásadními reorganizačními změnami, nejlépe je tedy porovnat celková čísla. Pokud jsme loni měli v této době v západních Čechách 2 273 zaměstnanců, nyní jich evidujeme 2 237. Nepatrné snížení počtu je dáno racionalizačními opatřeními zejména po instalaci nového listovního třídiče v Plzni. Jinak jsou profese, kde je značná fluktuace, typickým příkladem je právě zmíněná třídírna, ale částečně to platí i o doručovatelích. Uvádět všechna data by bylo hodně dlouhým čtením, mezi zajímavými čísly bych asi vybral 442 zaměstnanců, kteří v loňském roce na poštu v západočeském regionu nastoupili a pošta jako profese je tedy jejich zbrusu novou zkušeností."
Známky nejsou „in“?
I když podle vyjádření tiskového mluvčího „.. si v mnoha případech naši zákazníci kupují poštovní známky do zásoby - jako příklad mohu uvézt samolepicí známky s motivem Čtyřlístku nebo úžasné motivy s námětem aut od Václava Zapadlíka…“, na malých poštách je tato cenina luxusním zbožím. Žvýkačky jsou k dostání prakticky všude, pěkné známky jen sporadicky a náhodně. „To už nemluvím o tom, že bych předpokládal, že například na Šumavě budou mít na každé větší poště aršík vydaný k této chráněné krajinné oblasti. To se týká i například Karlštejnska, Třeboňska, jižní Moravy. Na přepážkách ale chybějí i obrazové dopisnice architektonických památek,“ uvedl pro PartlamentniListy.cz filatelistický odborník Jiří Neumann.
Sehnat zcela obyčejné výplatní známky, když zavře poštovní úřad, tak může být v menším městečku docela problém, o nějaké podpoře cestovního ruchu a možnosti zvýšení tržeb tedy nemůže být ani řeči. „Nezapomeňme, že to není privátní instituce, ale státní organizace veřejné služby,“ doplňuje Neumann.
A jak se dozvídáme, velké problémy jsou i s uplatněním příležitostných razítek. Poplatky jsou pro různé organizace a spolky opravdu vysoké, a tak se tato služba stává rovněž další poštovní Popelkou. Na rozdíl od sousedního Německa, kde příležitostné razítko najdete na každé větší akci a i v dnešní době internetu slouží jako podpora turistického ruchu i zajímavá památka z dané události. Speciální obálky, dopisnice, které dělají „kšeft“ poštám prakticky po celém světě, jsou v České republice výsadou privátních spolků a firem, nikoliv už pod taktovkou České pošty.
Pikantní na tom rovněž je, že jedny z několika automatů na poštovní známky jsou na hlavní pražské poště v Jindřišské ulici již dlouhé měsíce mimo provoz a dřívější sny o tom, že by mohly být instalovány i v jiných městech, jsou bujnou fikcí snad těch největších optimistů.
Očekávat stimul od dnes již bohužel „post-důchodcovského“ Svazu českých filatelistů je, jak se ukazuje, zbytečné, protože tato organizace milovníků zoubkovaných miniatur se už ani nepouští do podpory sbírání u nejmladší generace, což v zahraničí je zcela běžnou záležitostí.
Problém Velkého bratra
Dalším problematickým a pro mnohé ne příliš „skousnutelným“ faktem je, že Česká pošta se dostává čím dál více k údajům, které zasahují do každodenní domácnosti. Málo se asi ví, proč se zavedlo psaní zpáteční adresy na přední stranu, aby adresát i odesílatel šel dobře naskenovat. To probíhá standardně v celém světě, pro rychlé třídění není ani jiná možnost.
Takže Velký bratr ví, kdo a kam píše, co a jak posílá, a díky zákaznické kartě, kdy vyplňujete i svůj mail či mobil, se o vás dozví všechno možné. Nejde samozřejmě o to, abychom se vrátili do dob ponny expresu, ale při práci s tak citlivými údaji je třeba co největší obezřetnosti. Poněkud šokováni jsme se dozvěděli, že „když lidem slíbíte, že budou volat zadarmo, klidně si nechají nahrávat telefony. Takže nějaké adresy, korespondence, posílání peněz, to nikoho neirituje.“ Skutečnost, na kterou upozorňuje například Česká pirátská strana, není radno podceňovat.
Další moloch pro nového ministra
„Tady vidíte, že pošta ukazuje, jak je bez koncepce,“ dopáleně hovoří prezident odborů Prokop. „Na jedné straně se doslova vydírají lidé chováním manažerů, kteří již dávno ztratili veškerý cit, ale i soudnost k vesměs něžnému pohlaví, které tu pracuje, a jinde jim bez problémů utíkají peníze. V obchodních centrech je provoz celotýdenní a desetihodinový, to se může v malých obcích snít jen v nejbujnějších snech…“
Jak to tedy vypadá, nového ministra vnitra Milana Chovance (dopis ministrovi ZDE) budou čekat neveselé okamžiky i ve vztahu k České poště. Jak si s tímto molochem poradí, ukáže nejbližší budoucnost. Zatím ale listonoš je pomalu pejorativní pojmenování, poštovní schránka už není na každém rohu a známka je pro mladou generaci v době e-mailu něco jako malý dinosauřík…¨
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
