Bude na Ukrajině mír?Anketa
Začneme těmi nejpodstatnějšími fakty. O dohodě Angely Merkelové, Vladimira Putina, Françoise Hollanda a Petro Porošenka jako první informoval ruský prezident. "Dokázali jsme se dohodnout na hlavních bodech,“ zaznamenala agentura Reuters Putinova slova. Stejně tak i to, že podle něj by Ukrajina měla také přijmout ústavní změny, které by zaručily dodržování práv obyvatel východu země.
I francouzský prezident Francois Hollande pronesl slova o dosažení globální dohody o příměří a globálním politickém urovnání ukrajinské krize. To je tedy pozitivní, i když si politici uvědomují, že je před nimi ještě mnoho práce. Zelenou tak dostala reálněji šance, že se situace na Ukrajině zlepší. Podle Marka Ženíška jde však pouze o dočasnou záležitost, upozornil ParlamentníListy.cz. De facto tak potvrdil to, že bude ještě potřeba hodně politického úsilí k tomu, aby se situace stabilizovala dlouhodobě.
Izolaci si Rusko zavinilo samo. K ukončení sankcí proto asi hned tak nedojde
"Víte, Ruská federace se anexí Krymu vyčlenila sama a dostala se do izolace. Její myšlenkové spektrum se pohybuje jinde, než většina zemí světa, takže se nelze divit tomu, že v tuto chvíli není na pořadu dne ani ukončení sankcí. Jak se ukazuje, je to jediný prostředek, na kterém se společně svět (významné světové mocnosti) dohodl a který funguje. Zda pomůže definitivně zabránit rozpínavosti Ruska, uvidíme. V tuto chvíli je dobré, že dohoda o příměří byla uzavřena, ovšem otázkou je, zda bude dodržována. Dle mého mínění, i tak opravdu nejde o dlouhodobý stav – bude třeba dále pokračovat ve vyjednáváních – takže bude záležet na ochotě se dohodnout i na případných kompromisech. Já osobně se zatím zdržuju nějaké velkého nadšení, poněvadž si musím připomínat to, že podobná dohoda byla již uzavřena vloni na podzim. A jak víme, ne zcela byla dodržována, dokonce z větší části byla porušována,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Marek Ženíšek.
Podle něj tak rozhodující chvíle přijdou až po neděli. „Pokud příměří Rusko naruší, nedodrží, bude otázkou času, co se bude dít. Francouzský prezident totiž upozornil na to, že toto je poslední šance, kterou Rusko dostalo. Poté mohou přijít odvetná opatření, vyloučit se nedají samozřejmě ani ta vojenská,“ konstatoval dál Ženíšek.
Přistoupí na příměří opravdu i separatisté? Napjaté očekávání ukáží dny po neděli
Pravdou je, že zcela jasno v tom, jak se k vyjednané dohodě staví skutečně separatisté, není. O jejich souhlasu s dohodou mluvil zatím totiž jen francouzský prezident Hollande. Německá kancléřka Angela Merkelová uvedla, že ruský prezident Vladimir Putin na separatisty „vyvíjí tlak“. Bude tedy hodně záležet na tom, zda tento tlak bude skutečný (bez pomoci z Ruska by separatisté už dávno byli poraženi), nebo jen optický.
Psali jsme:
Obavy tak mohou vzbuzovat zprávy, které se objevily již během čtvrtečního dne v médiích. Během minských jednání státníků, přejela prý v noci rusko-ukrajinskou hranici padesátka ruských tanků, 40 raketometů Grad, Uragan a Smerč a stejný počet obrněných vozidel. Zprávu uvedl mluvčí ukrajinské armády Andrij Lysenko.
Mírové rozhovory si kladly přitom za hlavní cíl najít dohodu pro vyhlášení příměří na východní Ukrajině, kde od loňského dubna zemřelo 5 tisíc lidí (některé zdroje uvádí až násobky tohoto počtu). V běloruské metropoli Minsk se sešli kromě ukrajinského a ruského taky francouzský prezident a německá kancléřka. I Petro Porošenko si je prý vědomý, že jde o poslední šanci vyjednat klid zbraní na části území jeho země.
Zbraně povstalcům prý proudí z Ruska. Podobně je potřeba podle Ženíška pomáhat i Ukrajincům
Podle dosavadních informací ale stále zůstává dost nevyjasněných bodů, zejména ukrajinský požadavek na kontrolu hranice mezi povstalci ovládaným územím a Ruskem, odkud prý na východ země stále proudí zbraně. A ze strany Spojených států, ale i některých českých politiků, zaznívají proto návrhy na vojenskou podporu naopak ukrajinských jednotek. Zastáncem toho, aby se Česko na dodávkách zbraní Ukrajině podílelo, je přitom mimo jiné právě Marek Ženíšek. Vysvětluje proč.
Psali jsme:
„Přijde mně to vhodné, vyslyšet volání o pomoc. Zvlášť pokud nějaká země, která se dostane do takové situace, v jaké teď Ukrajina je, kde je evidentní, kvůli agresi na Krymu anebo kvůli dodávkám zbraní ze strany Ruska separatistům, že by rádi, pokud jim někdo pomůže s dodávkami zbraní. Je dle mého tedy zcela na místě se touto otázkou zabývat. Navíc - pokud takto uvažujeme i například v případě Kurdů, tak nevidím důvod, proč bychom neměli vyslyšet výzvu z Ukrajiny. Ovšem samozřejmě za zahraniční politiku je odpovědná vláda. A ta se vyjádřila zcela jasně, o ničem takovém neuvažuje,“ uvedl Ženíšek.
Zbraněmi by se nepřiživil konflikt, ale spravedlivěji rozdělily síly?
Vyjádřil se i k tomu, zda by taková, v tuto chvíli z české strany tedy spíše jen hypotetická, eventuální dodávka zbraní jen nepřiživila již tak hrozný válečný konflikt. Zvlášť, když je nyní naděje na příměří.
„Čekáme, jak ta jednání dopadnou. Já jsem ten poslední, kdo by si přál, aby diplomacie na poslední chvíli nakonec selhala. Ale krize na Ukrajině, a to, co se tam odehrává, je celou dobu podporovaná dodávkami zbraní. A to právě ze strany Ruské federace směrem k povstalcům. Takže nemyslím si, že lze na jedné straně tvrdit, že by bylo optimální, aby se zbraně nedodávaly, to si přece přejeme všichni. Ale když víme, že se tak ze strany Ruska neděje…?“ reagoval dál Marek Ženíšek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Alena Hechtová
