Jisté je tedy to, že se objevují stále nová rizika pro finanční stabilitu, která by mohla zvrátit globální ekonomický růst.
Jakmile se začne hovořit o dluzích, nejvíce s nimi bývají spojovány Spojené státy. I proto, že u nich před poslední recesí představoval národní dluh kolem 9 bilionu dolarů. Dnes však překročil hranici 18 bilionů dolarů. Nutno však dodat, že USA samozřejmě nejsou jediné za současný stav zodpovědné. McKinseyho Globální institut uvádí, že úroveň zadlužení od roku 2007 ve všech hlavních ekonomikách vzrostla.
Psali jsme:
Dluh roste raketově
Ještě sedm let po prasknutí globální úvěrové bubliny, které vyústilo do nejhorší finanční krize, světový dluh dál roste. Než aby se snižovala zadluženost a docházelo ke snížení kapitálové nepřiměřenosti, mají dnes všechny hlavní ekonomiky vyšší úrovně zadluženosti v poměru k HDP, než tomu bylo v roce 2007. Globální dluh během těchto let vyrostl o 57 bilionů dolarů. Tím zvedl poměr dluhu k HDP o 17 procentních bodů.
Když tu byla zmínka o Spojených státech, je třeba dodat, že dluh ve skutečnosti nejvíce roste v Číně. Jak uvádí zpravodajský web prisonplanet.com, celkový čínský dluh vyrostl ze 7 bilionů dolarů v roce 2007 na 28 bilionů dolarů letos…
Každý pozemšťan dluží v průměru téměř 700 tisíc korun
Pokud se celkový dluh rozprostře mezi všechny obyvatele planety, vychází z toho znepokojující číslo. Na každého muže, ženu a dítě Země připadá 677 320 korun dluhu (28 tisíc dolarů). Pokud propojíme tento fakt s další smutnou pravdou, že téměř 3 miliardy obyvatel naší planety přežívají za méně než 2 dolary denně, vyplývá z toho, že podíl na tomto dluhu bude daleko větší. I kdybychom vzali vše, co letos světová ekonomika vyprodukuje, a vše, co vyprodukuje v následujícím roce, a použili to ke splacení všeho toho dluhu, stejně by to nestačilo.
Zdá se tedy, že se před lidstvem tyčí největší hora dluhů v dosavadní historii světa. Čísla přitom ukazují, že je svět v podstatně horší kondici, než byl před poslední finanční krizí.
Ještě před pár lety dlužily více korporace, nyní leží dluhy víc na bedrech vlád
Bez pozornosti nelze nechat ani fakt, že ještě na počátku roku 2008 na vlády zemí připadala menší část dluhového koláče než na korporace, domácnosti nebo finanční dluhy. Nyní se to změnilo.
„Současná situace je daleko horší než v roce 2000 nebo 2007 a s úrokovými sazbami skoro na nule centrální banky už vypotřebovaly veškerou svou munici. Plus celkové zadlužení, zvláště zadlužení vlád, je daleko vyšší než kdy dříve,“ říká Claus Vogt, v Berlíně sídlící analytik a spoluautor knihy z roku 2011 s názvem Globální dluhová past. Jeho slova citoval i již zmíněný web prisonplanet.com.
„Každá spekulativní bublina spočívá na určitém druhu pohádky, kdy účastníci té bubliny věří v nějakou povídačku a používají ji ke zdůvodnění toho, aby extrémně nakupovali předražené akcie nebo obligace nebo nemovitosti,“ argumentuje Vogt. „A teď je tou pohádkou víra ve schopnosti centrálně plánujících globálních centrálních bankéřů. Až začne ztráta důvěry ve Fed, v ECB atd., začne splašený úprk od akcií a obligací. Myslím si, že jsme velice blízko okamžiku zvratu ve finanční historii,“ zazněla na závěr doslovná citace tohoto berlínského analytika.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
