Okamura dost vyděsil odborníky: Pryč se stranami, vrátím moc lidem

08.02.2012 4:32

Romové si založili politickou stranu a já tomu tleskám. Jenže tato strana nemá šanci uspět stejně jako desítky jiných malých stran. Zamysleme se proto nad změnou volebního zákona, říká Okamura ve videoblogu, který umisťuje na své osobní stránky. Navrhuje ale podle sociologa Tomáše Lebedy tzv. korporativismus, tedy zastoupení v parlamentu na základě reprezentování zájmových skupin. Obzvláště v oblibě jej měl podle Lebedy italský diktátor Mussolini.

Okamura dost vyděsil odborníky: Pryč se stranami, vrátím moc lidem
Foto: Hans Štembera
Popisek: Tomio Okamura
reklama

Onou změnou, umožňující průnik malých stran, hnutí a skupin, a tím i oslabení těch velkých zavedených partají, by byly tzv. virtuální národní volební obvody. Jinými slovy, do parlamentu by se mohli dostat zákonodárci nejen na principu reprezentace občanů žijících na určitém území (v případě Poslanecké sněmovny jde o kraje), ale také zástupci různých společenských skupin, které by právě mohli volit lidé po celé ČR.

"Parlament bychom tak roztříštili zástupci různých hnutí a zlomili bychom monopol velkých stran," tvrdí Okamura a dodává, že by tím došlo i ke zkvalitnění kandidátek, protože právě tímto krokem by se velké strany snažily získat vliv zpět. "Když bude kandidovat člověk zastupující nějakou společenskou skupinu, mohl by kandidovat v rámci celé České republiky," dodává podnikatel a známá mediální tvář.

Sociolog Lebeda: Říká se tomu korporativismus

Podle specialisty na volební systémy Tomáše Lebedy z České akademie věd je ale Okamurův nápad již vyzkoušený a vzpomínky na něj jsou poměrně smutné. "Takovému systému se totiž říká korporativismus a byl typický pro fašistickou Itálii," připomíná Lebeda. Jakákoliv implementace reprezentace stavovských skupin do zastupitelské demokracie má prý pachuť totalitních systémů fungujících před druhou světovou válkou.

Anketa

Přednesl Tomio Okamura dobrý nápad?

76%
24%
hlasovalo: 1035 lidí

"Princip byl částečně rehabilitován ve formě neokorporativismu v poválečném období ve Švédsku a ve Švýcarsku. Ale nikdy nepřicházelo v úvahu, aby se podle tohoto systému volilo do dolních komor parlamentů," říká expert. Ve Slovinsku lze prý zástupce zájmových skupin nalézt v horní komoře tamního parlamentu, v Rakousku jsou pak prý pevné vazby mezi zájmovými spolky a politickými stranami. "Jejich účast ve sněmovně by byla popřením principu zastupitelské demokracie. Jsou ale nesmírně atraktivní pro různé skupiny, které by v systému zastupitelské demokracie našly prosazení jen těžko," vysvětluje Lebeda.

Výhodné pro obě strany

Korporativní režim je podle Lebedy zvláště pro totalitární systémy výhodný, státu zajišťuje velmi dobrou kontrolu nad jednotlivými oblastmi zájmů. Je to totiž stát, který definuje pravidla pro zastoupení jednotlivých korporací, které skupiny jakým způsobem mají být zastoupeny. "Stát tak se zájmovými skupinami uzavírá jakýsi kontrakt. Dává jim privilegovaný přístup k politické moci a ony mu na oplátku zajišťují loajalitu skupin, které reprezentují. Chybí tam princip zastupitelské demokracie, reprezentativního mandátu, který není vázán na nějaký zájem, je volný a poslanec jím může disponovat," říká Lebeda. Korporátní skupiny jsou podle něj navíc pro autoritářské systémy jakýmsi požehnáním v tom smyslu, že prosazují své úzké zájmy. Politické strany proti tomu mají vždy univerzální záběr.

"K výrazu korporativismus - každá strana je přeci podnikatelským subjektem či chcete-li lobbistickým sdružením. Já se jen snažím poukázat na to, že hranice pro vstup do sněmovny je příliš vysoká," vysvětluje Tomio Okamura důvod, proč by umožnil cestu do vyšších pater politiky i zástupcům jednotlivých společenských skupin právě touto cestou.

Podle národnosti se kdysi volilo i na Moravě

"Je to absolutně nemožné. Poslanec reprezentuje lid. Všeobecně. Nikdo nemůže být volen za nějakou zájmovou skupinu. Vezměte si, kolik by se takových skupin dožadovalo svého člověka v parlamentu," říká politolog Rudolf Kučera. Přesto k pokusu, který na svém videoblogu popisuje Okamura v souvislosti s romskou politickou stranou došlo dokonce i na českém území. "Bylo to v roce 1905, kdy na Jižní Moravě volili Češi a Němci odděleně. Tedy čistě etnicky by to šlo takto garantovat určité zastoupení ve sněmovně, ale určitě nelze takový princip praktikovat všeobecně," nabízí další historický příklad politolog.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: az

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Konec hry na slepou bábu. Rvačce poslance Volného ve Sněmovně předcházela ranní „chlastačka“. Dosud neveřejné informace

4:47 Konec hry na slepou bábu. Rvačce poslance Volného ve Sněmovně předcházela ranní „chlastačka“. Dosud neveřejné informace

Nezařazený poslanec Lubomír Volný, jenž při sněmovním jednání napadl předsedajícího Tomáše Hanzela (…