Když se rodiče Samíka ocitli na ulici a sociální pracovnice přivedla chlapce do SOS Sluníčka, aby měl alespoň on střechu nad hlavou, její krok měl zcela neočekávaný výsledek. Teprve pečovatelky z SOS Sluníčka nedokázaly přivřít oči nad množstvím podlitin na chlapcově těle a předaly Samíkův případ policii.

Při šetření případu pak vyšlo najevo, že fyzické i psychické týrání Samíka trvalo dlouhý čas, zůstalo však zcela bez povšimnutí kohokoli v chlapcově okolí. Navzdory zlomenině klíční kosti zaznamenané dětskou lékařkou nebo četným podlitinám, svědčícím o hrubém násilí a patrným dokonce na fotografiích ze školky, nikdo nenahlásil podezření na chlapcovo týrání. Kdyby přitom okolí správně vyhodnotilo známky fyzického týrání na jeho těle, utrpení tohoto chlapce mohlo skončit už před třemi lety.

I psychické násilí zanechá rány na celý život

Týrání, zneužívání či zanedbávání dětí je úmyslné ubližování dětem, které vede k poškození jejich tělesného, duševního a společenského stavu či vývoje. Jenomže násilí na dětech nejsou „jen“ modřiny a zlomené kosti. Přestože fyzické násilí lze rozeznat nejsnáze, jiné typy například zneužívání, dlouhodobé zanedbávání či psychické násilí poznamenají děti hlubokými, nezhojitelnými jizvami.