Právní zástupce firmy Diag Human Jan Kalvoda tedy umí rozvířit dění kolem firmy Diag Human! Tato firma, jejíž domovské sídlo majitel Josef Šťáva v České republice zrušil a přesunul do zahraničí, se totiž snaží již šestnáct let uplatnit na státu právo na odškodnění. Firmu na začátku devadesátých let údajně poškodil Martin Bojar dopisem, který napsal firmě NovoNordisk a Šťáva se tak nyní snaží v rozhodčím řízení na státu vymámit peníze za to, že byla chováním Bojara vyšachována z obchodu s krví.

Diag Human v případu již proto se státem několik let vede arbitráž, nebo-li rozhodčí řízení ad hoc. Rozhodčí smlouva přitom upravuje způsob vedení arbitráže a mimo jiné stanovuje, že každé rozhodnutí rozhodčího senátu může být přezkoumáno senátem v jiném složení. V minulosti došlo k takovému přezkoumání už dvakrát, byl tedy přezkoumán i mezitímní i částečný rozhodčí nález  a to vždy rozhodčím senátem v novém složení. 

Sledujeme kauzu Diag Human

Ještě nedávno ale měli všichni za to, že rozhodčí řízení ukončené v roce 2008 nálezem, nyní posuzuje přezkumný rozhodčí senát. Jan Kalvoda jako právní zástupce Diag Human si to ale rozhodně nemyslí. Proto požádal soud ve Vídni o výkon exekuce na základě aplikace takzvané Newyorské úmluvy o vzájemném uznávání a výkonu arbitrážních nálezů. Vídeňský soud nakonec rozhodl o exekuci dvou obrazů a jedné plastiky zapůjčených Českou republikou na výstavu v rakouské metropoli. Exekuce se týká mimo jiné velmi cenného obrazu malíře Emila Filly.

Diag Human v této souvislosti zveřejnil, že rozhodčí nález ze srpna 2008, který státu nařídil zaplatit Šťávově firmě náhradu škody 8,9 miliard korun, již nabyl právní moci, protože za stát odvolání proti verdiktu podepsali lidé, kteří k tomu neměli ze zákona oprávnění. Konkrétně ministr zdravotnictví Tomáš Julínek a generální ředitel Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Miloslav Vaněk.

Sokol kroutí hlavou. Nad nesmyslností exekuce