Stávající prezident Václav Klaus i zesnulý Václav Havel museli řešit celou řadu vládních krizí, které zažehnali silou svých propojení s tím či oním politickým spektrem. Nový prezident, který vzejde z historicky první přímé volby, bude muset velmi pravděpodobně řešit politické turbulence, vzešlé hned z podzimních senátních a krajských voleb, nehledě na případné názorové střety mezi ním a vládou. Zvládla by to šedá myška?
„Měl jsem na mysli politika, který může být klidně silnou osobností se silnými názory, ale nebude promítat takové postoje do výkonu své funkce, protože rozumí tomu, že mu to ústavně nepřísluší, neboť prezident je především vlastně nejvyšší úředník v zemi, které politicky vládne vláda,“ rozvinul následně úvahu Pehe.
Hrát či nehrát o Hrad
Brněnský politolog Miroslav Mareš se domnívá, že tzv. "šedá myš" může ve funkci vyrůst, protože prostě bude mít ústavou dané kompetence a ty jí umožní hrát důležitou roli. „Záleží ale také na širší politické podpoře, kterou si v politických strukturách získá. Masaryk, Havel i Klaus měli svůj Hrad - spřízněné politiky ve stranách, novináře, intelektuály apod. Takovýto Hrad může mít "šedá myš" problém si vybudovat, je ale otázka, zda je to škoda,“ táže se Mareš. Podle něj spíše takováto šedá myš může mít problém se do funkce v populistickém volebním klání vůbec prosadit.
Pastička na myši
Pavel Kopecký Peheho slova částečně chápe, ale s v jádru s instalací úředníka do prezidentského úřadu nesouhlasí „Někteří kolegové jsou až posedlí negativními rysy Václava Klause a téměř neustále se vůči němu ostře vymezují, přičemž jejich představa budoucího prezidenta je v jádru prostá – antiKlaus,“ míní Kopecký.
Přejí si tak, aby byl budoucí prezident co nejméně podobný stávající hlavě země a co nejvíce té předchozí. „Na jedné straně se tomu dá rozumět, protože Klaus, jenž patřil za minulého režimu k šedé zóně, které se nezdařil vstup do KSČ, s potěšením překračuje nepsaná a bohužel, myslím, i psaná pravidla. Na stranu druhou, přát si kvůli tomu "šedou myš", je trochu přílišné. Čeští občané mají navíc až magický, "tatíčkovský" vztah k prezidentskému úřadu. Udrželi si jej za minulého režimu, když se ho obdobně laděné státy zbavovaly a řada lidí stále de facto čeká, že z Hradu zazní silná, proti každodenní politice zaostřená slova,“ míní politolog.
Dokázal by Miloš Zeman vyjít z pravicovou vládou?Anketa
Lepší barevná myš
S Jiřím Pehem jen částečně souhlasí politolog Jiří Koubek. "Ještě lepší než šedá myš by byla barevná myš. Neboli když už si ČR nadělila nemilý dáreček v podobě přímé volby, nejšťastnějším vyústěním by byl rakouský model. To znamená: prezidenti pocházející z etablovaných politických stran (tedy nikoli tzv. nezávislí nestraníci, proto "barevná"), kteří jsou ale spíše konsenzuálními osobami a nikoli politiky premiérsko-exekutivního formátu, takže v praxi dokážou dobře hrát roli symbolické hlavy státu." Podle Jiřího Koubka by pak všelidová prezidentská volba mohla být slučitelná s logikou parlamentní republiky.
Chcete Klause v sukních, volte Bobošíkovou
Jan Bureš z Metropolitní univerzity stejně jako většina politologů soudí, že by státu nejlépe prospěl prezident, jenž by si byl plně vědom svých ústavních kompetencí a předně skutečnosti, že exekutivu má v ČR na starosti vláda. „ Když máte kupř. dvojkolejnou zahraniční politiku, vypadáte zvenčí nedůvěryhodně, což se tu prostě dělo. Ze stávajících kandidátů by největší problém s respektováním ústavy mohla mít Jana Bobošíková, ale také Miloš Zeman, to jsou v podstatě Klausové v jiném,“ soudí politolog. Současní kandidáti se podle Bureše budou chtít vymezit proti Klausovi, ale nejobtížněji to půjde právě dvěma zmíněným, jelikož Jana Bobošíková pracovala jako asistentka Klause v době, kdy byl předsedou sněmovny. Burešovo tvrzení o sveřeposti Zemana částečně dokumentuje i několik let staré video z jednání sněmovny, v němž se v čase 1:35 oba politici přeli dětinským způsobem o to, kdo má pravdu.
Příšery z příšeří
Zdeněk Zbořil vkládá do diskuse roli médií a soudí, že pokud vítězný kandidát šedou myší nebude, média, veřejnost si jej do této podoby stejně přibarví. “Samozřejmě, že člověk, který začíná svou kariéru v politice jako prezident (Švejnar), nebo do ní vstoupil jako premiér v podstatě úřednické vlády a je povoláním statistik (Fischer), budou přijatelní pro politické příšeří.... a protože z příšeří vylézají příšery, máme se na co těšit,“ predikuje politolog. Podle něj je navíc pozoruhodné, že se v souvislosti s kandidaturou mluví hned o osobách a nikoli o funkčním postavení, kterého v politických strukturách případní kandidáti dosáhli. „Je přece logické, že 20 let po změně režimu by se mohlo vybírat z předsedů Senátu, Poslanecké sněmovny, Ústavního soudu atd. Tedy volit mezi lidmi, kteří jsou schopni nejen překonávat politické či vládní krize, ale i jen moderovat situace po volbách, při vytváření nové vlády,“ uzavřel Zbořil.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
autor: Pavel Kozdera
