Pro silné povahy: Zavřeli porodnici, dítě zemřelo. Už před porodem... Drsný sever zaskočil Sněmovnu

19.09.2019 10:12

Na konci druhého desetiletí jednadvacátého století se ty příběhy zdají neuvěřitelné. V Poslanecké sněmovně hovořil občan ze Šluknovského výběžku, který bojuje za zachování místní nemocnice. A občas to bylo jen pro silné povahy.

Pro silné povahy: Zavřeli porodnici, dítě zemřelo. Už před porodem... Drsný sever zaskočil Sněmovnu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Cedule města Rumburk

Je 30. 10. 2017, pozdní večer. Ve Šluknovském výběžku, kousek od hranic s Německem, nakládá matka do auta svou dceru, která začíná rodit. Jede s ní opatrně, silnice je v noci uprostřed podzimu už namrzlá.

Anketa

Máte pochopení pro mládežníky, kteří stávkují kvůli globálnímu oteplování?

6%
94%
hlasovalo: 25178 lidí

Spádová porodnice pro Šluknovský výběžek byla kdysi v Rumburku. Ale ta je již od března uzavřená, protože se nepodařilo sehnat nového porodníka. Zákonná podmínka, že porodnice má být v dojezdové vzdálenosti do 60 minut, je tu od té doby utopií. Takže matku s dcerou čeká asi padesát kilometrů navíc do Děčína. V horách, v noci a na namrzlé silnici jim trvá cesta hodně přes hodinu.

Okamžitě po příjezdu do porodnice v Děčíně jde mladá rodička na sál. 1. 11. 2017, po 36 hodinách života, její dítě umírá. Ačkoliv se lékaři snažili sebevíc, nedokázali mu pomoci. Už před operací se dítě po prasknutí dělohy 23 minut dusilo. 23 minut z více než hodiny, kterou jeho matka strávila v autě cestou do Děčína.

Jsme zpět v roce 2019. Před pár dny přijížděla houkající záchranka do Lužické nemocnice v Rumburku. Vezla jinou mladou ženu s akutním gynekologickým krvácením. Již cestou ztratila 1,5 litru krve. Jenže gynekolog do Rumburku dojíždí pouze třikrát za týden. A místní chirurg by si na operaci netroufl, nemá s gynekologií žádné zkušenosti. Pokud by měla pacientka pokračovat do Děčína, kam to i za ideálních povětrnostních podmínek trvá přibližně 45 minut, vykrvácela by.

Fotogalerie: - Sametová kampaň

Představení kampaně a programu oslav 17. listopadu...
Primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib
Představení kampaně a programu oslav 17. listopadu...
Představení kampaně a programu oslav 17. listopadu...
Fotograf Tomki Němec
Primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib

Anketa

Zeman tvrdí, že by se mělo zvážit zrušení koncesionářských poplatků pro ČT. Jste pro?

96%
4%
hlasovalo: 42372 lidí

Tato žena měla ale štěstí, gynekolog byl v Rumburku právě přítomen a zachránil jí život.

Zdálo by se, že přežití zdravotních komplikací se v tomto zapomenutém koutě země stalo do značné míry otázkou náhody a souhry okolností.

A může být ještě hůře. Hovoří se totiž o tom, že by se Lužická nemocnice v Rumburku zcela zavřela. Nemocnice vykazuje ztrátu přesahující 50 milionů a potýká se chronicky s nedostatkem lékařů.

O jejím osudu přijel poslancům na výbor pro zdravotnictví vyprávět místní obyvatel, pan Martin Horák. Okolnosti tohoto živnostníka přinutily, aby se začal občansky angažovat v záchraně místního špitálu. Jak zdůraznil, dělá to ve volném čase a zcela dobrovolně, nemá žádné vazby na nikoho z vedení rumburské nemocnice ani z lékařů.

Jako obyvatele regionu, manžela a otce jej ale děsila představa, že bude do nemocnice muset dojíždět dvě hodiny, a v zimních měsících se tam třeba nedostane vůbec.

Pro představu, jak se dojíždí ze Šluknovského výběžku, citoval statistiku z letošní zimy. Tento kout země je od zbytku oddělen masivem Lužických hor. A Horák citoval o sjízdnosti kopce nazývaného místními „Šébr“. Kopec oficiálně pojmenovaný „Stožecké sedlo“ je spojkou výběžku s vnitrozemím. Statistika byla za letošní leden, který rozhodně nebyl nijak brutálně zimním měsícem. Přesto na „Šébru“ bylo z třiceti jedna dní (od 3. 1. do 3. 2.) celkem jedenáct, kdy byl kopec určitou část dne nesjízdný. „Takže když potřebujete jet s dítětem do nemocnice do České lípy (dětské oddělení už v Rumburku také zavřeli – pozn. PL.cz), máte v zimě šanci více než 30 procent, že tam vůbec nedojedete,“ shrnul.

Proto založil sdružení Zachraňme nemocnici v Rumburku. Na pozvání Platformy zdravotních pojištěnců, která usiluje o férovější financování zdravotnictví, přijel o situaci na Šluknovsku vyprávět poslancům.

Ještě předtím se ale v Poslanecké sněmovně konala tisková konference. Na ni pan Horák dorazil o dvacet minut později. Na trase Šluknov–Praha se prostě v současnosti cesta přesněji plánovat nedá.

Senátoři se bouří

Na tiskové konferenci vystoupil společně s Ondřejem Dostálem z Platformy zdravotních pojištěnců. Ten dodal jeho zážitkům teoretický podklad. Smutný osud nemocnice v Rumburku je podle něj spojen s elementární nespravedlností současné úhradové vyhlášky, podle které pojišťovny proplácejí výkony jednotlivým nemocnicím. Proti vyhlášce již vloni podala ústavní stížnost skupina 47 senátorů. Stížnost však stále leží u Ústavního soudu. Jak informoval na tiskové konferenci senátor Zbyněk Linhart, do jehož obvodu právě Šluknov spadá, z jeho zkušenosti trvá projednání ústavní stížnosti senátorů rok a více.

Když vloni před Vánoci senátor Ivo Valenta ústavní stížnost představoval, uvedl: „Považuji za skutečně trestuhodné, aby existovaly neopodstatněné a neodůvodněné rozdíly v úhradách zdravotnickým zařízením za péči o pacienta.“

Lužická nemocnice podle čísel prezentovaných na tiskové konferenci výrazně doplácí na systém úhrad. Podle auditu dostává nemocnice v Rumburku od Všeobecné zdravotní pojišťovny za tzv. „jednotku produkce“ 27 155 korun. Sousední nemocnice v Děčíně dostává za stejnou jednotku produkce 30 961 korun. V případě menších pojišťoven jsou čísla ještě horší.

Přitom pokud se pacient ze Šluknova nechá odvézt za hranice do Německa, což v příhraničních obcích někteří činí, proplácí se podle ministerské vyhlášky až 39 635 korun.

Prezentace na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně

Úhradovou vyhlášku vydává Ministerstvo zdravotnictví. Podle ní jsou propláceny jednotlivé zdravotnické úkony. Ve vyjádření k podané ústavní stížnosti vláda uvedla, že pokud úhrada neodpovídá nákladům, může nemocnice po pojišťovně požadovat individuálně vypočítanou úhradu. „Takové ustanovení v zákoně skutečně existuje, ale je využíváno netransparentně a ve prospěch vyvolených, což kritizoval i Nejvyšší kontrolní úřad,“ uvedl Ondřej Dostál.

Jak dodal, pokud by pojišťovny dorovnaly nemocnici v Rumburku úhrady za poslední tři roky podle stejných sazeb, jako má sousední nemocnice v Děčíně, tak by nejen zmizel padesátimilionový dluh, ale ještě by se ocitla v plusu. Podle Dostála to jen potvrzuje, že úhradová vyhláška byla od počátku koncipována ve prospěch velkých a bohatých zdravotnických zařízení na úkor malých venkovských špitálů.

Spirála propadu Ústeckého kraje

Jako řešení ministerstvo navrhuje omezení striktní úhradové vyhlášky a vytvoření prostoru, aby se jednotlivé pojišťovny a nemocnice mohly domlouvat. To však podle Dostála vyvolává spíše obavy, neboť systém vyjednávání ještě více zvýhodňuje velké a mocné nemocnice.

Připomněl slova senátorky a  lékařky Aleny Dernerové: „Jednotlivý soukromý lékař nemá šanci dohadovat se s generálním ředitelem zdravotní pojišťovny a je postaven před situaci, kdy mu nezbývá, než akceptovat vše.“ Podle Dostála jsou malé nemocnice, jako je ta v Rumburku, prakticky téměř na úrovni onoho soukromého lékaře vyjednávajícího s pojišťovnou z pozice trpaslíka.

Výběr pojistného se od roku 2011 zvýšil z 220 miliard na letošních 320. Příští rok to má být 340 miliard. Za těchto okolností je podle Dostála skutečně neuvěřitelné, že některé nemocnice jsou na tom z hlediska úhrad tak špatně.

Nejedná se přitom pouze o nemocnici v Rumburku. Je pravdou, že v ní se spojilo mnoho negativních faktorů. Zmínil je senátor Linhart, který právě tento kout republiky zastupuje v Senátu. Ten připomněl, že všichni pořád mají plná ústa „kohezní politiky“, ale když dojde na rozdělování peněz, nejen na zdravotnictví, ale třeba i na sociální služby, většinou končí v bohatých regionech.

Obecněji senátor Linhart hovořil o „spirále propadu Ústeckého kraje“. Severozápad země je podle něj politiky přehlížen již desítky let, což má za následek, že se v některých oblastech kraje už začínají projevovat „psychopatologické jevy“. „Nezaměstnanost, kriminalita, drogy – všude vede Ústecký kraj. To je výsledek,“ shrnul. A dodal, že při plánování nového rozpočtového období evropských fondů už i EU chce kohezní fondy orientovat právě na Ústecký kraj, ale odpor proti tomu je hlavně v ČR.

Ještě depresivnější podle něj pro obyvatele Šluknovska je, když přejedou hranici do Německa. „Nemocnice v Seibnizt, hned za hranicemi, tu bych vám přál vidět. Je to městečko s 12 tisíci obyvateli a je tam klinika, kde si připadáte jak v hotelu. A je to saské příhraničí, o kterém se mluví jako o nejhorším regionu v Německu,“ připomněl.

Dodal, že v nemocnici je z 35 lékařů 11 Čechů, kteří tam odešli většinou ze severočeského okolí. A jak doplnil pan Horák, vydělají si tam násobně více peněz, a to za základní pracovní dobu, zatímco na české straně hranice je běžné, že lékař má 12 nebo 14 služeb měsíčně navíc.

Jak několikrát zdůraznil Ondřej Dostál, i v jiných krajích se odehrávají podobné věci. Hovořil o Karlovarském kraji, kde se z některých venkovských nemocnic staly „spíše polikliniky s LDN“.

Poslanec Petr Třešňák od Pirátů, který byl zvolen v Karlovarském kraji a tiskové konference se rovněž účastnil, poté pro ParlamentníListy.cz uvedl, že na téma, zda hrozí nějaký „nový Rumburk“ se ptal při interpelacích ministra Vojtěcha, a s odpovědí nebyl příliš spokojen.

„Sudetská“ dostupnost zdravotní péče

Na tiskové konferenci mimo program vystoupila i lékařka z malé horské nemocnice na severu Moravy. Z jejího vystoupení bylo zřejmé, že nemocnice v Rumburku je na tom možná nejhůře, ale rozhodně není jediná, kterou drží nad vodou hlavně nadšení a nasazení místních lékařů.

Mezi účastníky tiskové konference vyvolala hořký smích její poznámka: „Koukám, že i u vás je dostupnost péče taková ‚sudetská‘.“ Z diskuse posléze vyplynulo, že malé regionální nemocnice na severu Čech a Moravy, tedy v někdejších „Sudetech“, řeší velmi podobné problémy. Jakmile se zkomplikuje cestování kopcovitým terénem, stávají se veškeré dojezdové vzdálenosti zakotvené v zákoně pouhou teorií. Navíc v horském terénu v zimních měsících kvůli povětrnostním podmínkám často není možné využít vrtulník. Podle informací, které paní doktorka poskytla ParlamentnímListům.cz, je dojezdová vzdálenost do krajské nemocnice za optimálních podmínek necelé dvě hodiny, v zimě či za deště reálně mnohem více. Kromě toho samozřejmě všechny malé regionální nemocnice dlouhodobě trápí nedostatek lékařů i zdravotních sester.

Nemocnice i pacienty trápí také chronický nedostatek záchranek. Díky reformně záchranné služby je prý navíc běžné překládání pacientů na benzínových stanicích, kde jsou často v mrazech neoblečeni nuceni přesedat z jednoho vozu do druhého, aby sanitka mohla jet k jinému případu.

Čtrnáct dní dovolené… a záchranka prakticky zkolabovala

Dostál také na tiskové konferenci upozornil, že za poskytování zdravotní péče nese podle Listiny práv odpovědnost stát. Nikoliv kraje či obce, které nemocnice provozují. Takže pokud by některá nemocnice zkrachovala (zadlužená rumburská k tomu má aktuálně asi nejblíže, ale potkat to může i kteroukoliv jinou), nic státu nebrání, aby ji převzal a provozoval dále sám.

Jinak se totiž zdravotní péče na severu Čech začne hroutit. Bojovník za zachování nemocnice v Rumburku vyprávěl, že už nyní v nemocnici v Děčíně dochází k tomu, že pacienti leží na chodbách. Tuto informaci potvrdil na tiskovce i senátor Linhart.

Nemocnice je zařízena na padesátitisícovou spádovou oblast, což plně naplňuje Děčín a okolí. V případě zavření nemocnice v Rumburku by přibylo dalších 55 tisíc pacientů.

A v jiných okolních nemocnicích je to prý stejné. Dejme opět slovo panu Horákovi: „Známá měla jít rodit do porodnice v České lípě. Ráno ten den jí řekli, že pro ni možná nebudou mít místo. Ať přijede, že mají dvě maminky zrovna propustit, ale že se může stát, že ji nebudou moct přijmout a bude muset pokračovat do Liberce nebo do Děčína. Toto řekli rodičce těsně před porodem,“ vykládal.

A stav, jaký je v porodnicích, by se zrušením nemocnice rozšířil na všechna další oddělení. „Když měla v Rumburku čtrnáct dní dovolenou chirurgie, způsobilo rozvážení pacientů do okolí v podstatě kolaps záchranky,“ informoval pan Horák. Docházelo prý k situacím, kdy už nebyla k dispozici žádná sanitka. Pokud nemocnice v Rumburku skončí, budou takové situace na denním pořádku.

A jak bylo řečeno, netýká se to pouze nemocnice Rumburk.

Jak pan Horák shrnul, „strach o základní zdravotní péči se stal nedílnou součástí života na Šluknovsku“.

A jaké je řešení?

Tato otázka na tiskové konferenci zazněla několikrát

„České zdravotnictví zreformuje krize,“ řekl pak Ondřej Dostál pro ParlamentníListy.cz. „Ve chvíli, kdy i v jiných nemocnicích vznikne takový problém, jako je v Rumburku, tak se mnoho dalších lidí tak jako pan Horák začne o zdravotnictví zajímat. A až se to stane ve dvaceti nebo třiceti městech, tak se ten systém pohne,“ myslí si. Směry řešení jsou v zásadě dva. Buď posílení role státu, nebo nastavení skutečné konkurence pojišťoven, ve které pojištěnec jako zákazník bude pánem.

Poslanec Petr Třešňák na tiskové konferenci zdůraznil jako možné řešení posílení vlivu klientů na chod pojišťoven. Právě pojišťovny, držící prst na penězích, jsou totiž klíčovou úrovni zdravotnického systému. V oborových pojišťovnách by podle Třešňáka měli pojištěnci přímo volit Rady, které by následně řídily činnost pojišťovny. Vstup tohoto prvku veřejnosti na úrovni pojišťoven by měl přispět ke zlepšení konkurence pojišťoven, na kterém by pak vydělali lékaři a nemocnice jako jejich klienti, a posléze pacienti.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jakub Vosáhlo

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Babiš málem brečel. Proč? ČT, Milion chvilek, k tomu přidal silná slova

23:31 Babiš málem brečel. Proč? ČT, Milion chvilek, k tomu přidal silná slova

Opět i tuto neděli sepsal premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš své tradiční facebookové hlášení…