„Raději nejím, aby měl syn to, co ho baví,“ uvádí jedna z maminek, co musí strpět, aby její dítě mohlo navštívit nějaký kroužek. „Snažím se vypěstovat si svoji zeleninu,“ i tak zní řešení, jak zajistit předškolákovi zdravou stravu, pokud na ni sólomatce nezůstávají koruny v rodinném rozpočtu. Podobných střípků ze života samoživitelek, bez ohledu na jejich sociální či profesní statut, není málo. Samoživitelka Dana Pavlousková, zakladatelka neziskové organizace Klub svobodných matek, zorganizovala exkluzivní anketu, ve které ženy odhalily, co bylo důvodem rozchodu s partnerem, s jakými příjmy disponují, jak otcové přispívají svým vlastním dětem a podobně.
Klub svobodných matek začínal před několika měsíci jako facebooková skupina a dnes je neziskovou organizací.
Bída s nouzí, protože otec ignoruje vlastní dítě
Od svého expartnera vidí směšné výživné 300 korun. „Dělá načerno a tento stát mu to umožňuje,“ poukazuje jedna z dam na znepokojivou skutečnost: Spoluviníkem, který dostává do tíživé situace děti svěřené do péče matek, je stát. Neplatiči výživného jsou přetrvávajícím „kostlivcem ve skříni“ české justice. Oni jsou jedním z hlavních důvodů, proč maminky a jejich děti nakonec třou bídu s nouzí. Zvláště když se k tomu přičtou dluhy, které manžel či druh zanechali na bedrech své bývalé partnerky.
Výživné posílá zhruba jen každý druhý otec, jak potvrdila i tato anketní akce. Někteří ale jen proto, že je jim částka strhávána exekučně. „Má to dané insolvencí. Momentálně platí, jelikož má na krku trestní oznámení,“ potvrzují další dvě respondentky, co je důvodem, proč jejich děcko dostává od svého tatínka alespoň nějaký příspěvek na život. Podle jiných zkušeností ale i insolvenční správce posílá výživné jen občas.
Naopak 31 procent nedostává alimenty vůbec, tedy se je nedaří vymoci ani srážkami ze mzdy a podobně. A zbývající části (13 %) platí otec výživné nepravidelně:
„Teď zase nezaplatil už dva měsíce.“
„Teď momentálně ano, jelikož má na krku trestní oznámení.“ „Když je v podmínce, tak jo.“
„Jeden ano a druhý ne – je ve vězení.“ „Co 4.–5. měsíc se zpožděním, a to zaplatí nejvýše tři měsíce.“
„Jak se mu zlíbí, někdy mě úplně ignoruje a hraje si se mnou – pak nezaplatí, najde si super výmluvu a pak, aby nebyl soudně napadnutelný, to vyplatí.“
„Když se mu to nehodí, tak výživné nepošle.“ „Na syna ano, na dceru ne.“
I když některé maminky výživné dostávají, ani tak nemají vyhráno. Průměrná částka se totiž pohybuje kolem 2 000 korun. Mnozí neplatí, kolik by měli. „Některé maminky uvádějí, že jim přijde na účet jednou za čas směšná částka 200 nebo i jen 30 korun. Ještě hůře jsou na tom ty, které bojují s nevymahatelností práva a výživné do svého rodinného rozpočtu nemohou zahrnout,“ poukazuje Dana Pavlousková, co je běžnou praxí.
Mnozí muži dluží na výživném i šestimístné sumy. „Častý trik neplatičů je práce načerno, aby nemuseli přiznávat příjmy, nebo mají svůj majetek napsaný na příbuzné,“ odkrývá dále realitu Dana Pavlousková. Ženy tak místo celodenní péče o malé dítě musejí mít často nejen jednu, ale i dvě práce:
Sama sebe šidím, ovoce má jen syn
Průzkumu se účastnily samoživitelky od nižšího po nejvyšší vzdělání.
Šlo o ženy na rodičovské dovolené, pracující (od dělnických pro manažerské profese), podnikatelky (OSVČ i s firmou) i nezaměstnané.
Bez ohledu na to, zda porodily jako svobodné, vdané, rozvedené nebo jsou nyní vdovami.
Infobox
Pestrý vzorek průzkumu
Průměrný měsíční příjem žen s dětmi se podle jejího zjištění pohybuje nejčastěji od 10 tisíc do 20 tisíc korun (uvedlo 55 procent). Necelá třetina se potýká s příjmy pod deset tisíc korun. Výjimkou tak nejsou částky jako pět nebo šest tisíc, ale také 3 800 korun, což je základní výměra rodičovského příspěvku při celodenní péči o malé dítě – mimochodem jde o částku, kterou stát za více než 11 let nevalorizoval.
Čísla korespondují s výsledky šetření v domácnostech, které v dubnu zveřejnil i Český statistický úřad za rok 2017.
Podle něj jeden dospělý/dospělá s dětmi má měsíční peněžní příjem ve výši, která nedosahuje ani 9 900 Kč na osobu. Příjmy přitom statistici lidem „navyšovali“ i o přepočtené „naturální plnění“, tedy potraviny získané zdarma. Téměř každá druhá taková domácnost se svými příjmy vychází s obtížemi až velkými komplikacemi. Odpovědi se sbíraly jen v rodinných a bytových domech, takže velká skupina samoživitelek z ubytoven a azylových domů nebyla vůbec zahrnuta. Pokud by se braly v potaz, průměrný příjem na osobu by byl zřejmě ještě nižší.
„Kupuji ovoce a zeleninu, ale vše nechávám synovi. Já sama sebe šidím,“ zní jedna z reakcí na dotaz, zda finanční situace umožňuje zařazovat pravidelně do jídelníčku ovoce a zeleninu. Dovolit si to může jen každá čtvrtá.
Čtvrtina tak činí jenom někdy a necelá pětina je do nákupu nezařazuje vůbec nebo pouze, když jsou zlevněné. U mnohých, které čekají na „plody přírody“ v akcích, je pak do pusy dostane výhradně dítě, ony ne. Část maminek se snaží si zeleninu či ovoce vypěstovat vlastní.
Anonymizovaný status z Facebooku. „Tatínek napsal, že z jeho alimentů si žiju na vysoké životní úrovni, pozor – JÁ , syn se asi chodí pást a chodí nahatý...,“ reaguje v uzavřené facebookové skupině ironicky matka na to, že se nepečující otec domnívá, že z částky 3 500 uživí dítě, sebe a ještě jí zbývá na nějaký nadstandard. Jiná maminka v diskusi pod tímto statusem spočítala, že výdaje na školačku má měsíčně se vším všudy včetně baletu, bezlepkové stravy a poměrných nákladů na bydlení zhruba kolem 13 tisíc korun. Taková částka není výjimkou. Mnohé maminky ale musejí po zaplacení nákladů na bydlení vyjít s částkou kolem 100 nebo 120 korun denně pro sebe i dítě/děti.
Dětské kroužky? Díky stavebnímu spoření...
Na zájmové aktivity capartů zbývají peníze pouze čtvrtině samoživitelek. I u těch to má občas háček: „Musím vybírat z kroužků, které jsou finančně dostupné. Většinou to jsou kroužky, které ale děti moc nebaví.“
Více než polovina žen považuje zájmové aktivity dětí za nadstandard, který si dovolit nemůže nebo pouze za pomoci rodiny, známých a přátel. V některých případech přispívají otcové. Případně chodí omladina na bezplatné aktivity, pokud je hradí například nějaký nadační fond. I děti, které někam docházejí, se tak věnují koníčkům, které by si ale samy nevybraly.
Někde tento výdaj zvládne pečující rodič(ka) jen díky brigádě: „Na úkor jiných věcí – chodím na přesčasy, nesmím marodit...“
Takový přístup není ojedinělý: „Raději nejím, aby měl syn to, co ho baví.“ V jedné domácnosti na hrazení kroužky pro dospívající dítě padly úspory ze stavebního spoření.
Výhodou je, když školní družiny nebo školy jako takové už mají bezplatné kroužky zahrnuté ve svých programech.
Ze statistického hlediska je úroveň měsíčních výdajů obdobná jako úroveň příjmů. Více než šedesát procent samostatných matek má měsíčně 10 000–20 000 korun, necelá čtvrtina do 10 000 korun. V porovnání s příjmy je možné dovodit, že některým matkám nejenom nezbývají žádné přebytky na spoření, ale mají i při započtení výživného nižší příjmy, než potřebují na měsíční úhradu bydlení, dopravy, stravy a dalších nezbytných položek.
Nechal by je s prckem klidně pod mostem...
Nejčastěji mají samoživitelky ve své péči jedno (48 %) nebo dvě děti (35 %).
Tři děti uvedlo 13 % respondentek.
Čtyři děti uvedlo jen 4 % dotazovaných.
Infobox
Na pomoci od svého okolí je závislých přes 60 procent matek. „Pomáhají rodiče, jinak bych byla s dítětem někde pod mostem,“ prozrazuje jedna z nich. Naopak jedna čtvrtina se nemůže spolehnout nejen na spolupráci otce, ale je kompletně bez jakékoliv pomoci. Jinde jsou pro změnu prarodiče oba ve starobním důchodu, a sami tak spíše potřebují pomoc. Občas někdo pomůže s hlídáním, jinde je to naopak i při existujícím tatínkovi problém a výdaje se musejí najít i na hlídání. Výpomoc také přichází spíše od kamarádek, které samy mají děti, nebo ze solidárních skupin svobodných matek na Facebooku.
Většinou se osamělé matky starají o jedno nebo dvě děti. Procento těch, které mají tři, čtyři nebo více dětí, je mizivé.
Průzkum „Jak se žije matkám samoživitelkám v ČR“ probíhal od 20. dubna do 3. května a zúčastnilo se ho 1 154 respondentů/ek. Míra úspěšnosti vyplnění dotazníku byla v hodnotě 73 % z celkového počtu 1 575 oslovených respondentů. Ankety se zúčastnily svobodné matky z celé České republiky. Všechny ženy, které dotazník začaly vyplňovat, jeho vyplňování dokončily. Za akcí stojí nezisková organizace Klub svobodných matek, jejíž stránku na Facebooku sleduje přes 4 800 osob a v uzavřené skupině je přes 3 570 svobodných matek.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Lucie Bartoš
