Jak chce Krizový štáb mladých Romů zlepšit pohled na své etnikum ve společnosti?

V první řadě je velmi důležité, abychom ukázali, že jsou zde i vzdělaní Romové, kterým není situace lhostejná. Navíc jsme partnery pro politiky a státní správu, kteří si stěžují, že nemohou najít mezi Romy nikoho pro vyjednávání. Sepsali jsme prohlášení, že je sice krize ekonomická, ale k ní se druží i krize společenská. Nyní jsem si četl pár článků na vašem serveru a to, jak se vyjadřují politici, je dost šokující. To mě podporuje v názoru, že děláme dobře.

Máme zde Stranu rovných příležitostí, Celostátní asociaci Romů a další organizace. Proč jsou Romové tak nejednotní a nedokážou vystupovat sevřeněji?

Majoritní společnost by měla o Romech něco vědět a je divné, že jsme zde několik staletí, a skoro nic se o nás neví. Pořád musím totiž odpovídat na ty samé otázky. Pocházíme z Indie, kde byl kastovní systém. My to tak nenazýváme, ale abyste tomu rozuměli vy, majorita, tak je to něco podobného. Když se bavíme o Romech, nejde o jedno společenství. Je tady spousta romských spolků, aktivistů i politiků, ale nikdo z nich nemůže mluvit za všechny Romy. Vždyť je to podobné i na české politické scéně. Také nemáme jednu politickou stranu. Nečas taky nemůže mluvit za všechny Čechy, protože někteří ho nevolili.

Nicméně říkáte, že přichází společenská krize. Romové se v Česku cítí být ohroženi a skupina, která se cítí být v úzkých, se vždy nějakým způsobem snaží stmelit, nebo ne?