Vítězkou ankety, pořádané portálem Stridavka.cz mezi lidmi na internetu, se stala sociálně demokratická místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Pomohlo jí k tomu netradiční biologicko-sociální srovnání dětí a psů, které použila, když v Senátu lobbovala proti většímu zastoupení péče o dítě od obou rodičů.
„V kynologických příručkách se dočteme doporučení, že po rozvodu není možné pejskům střídat pány, protože by to psa dezorientovalo a frustrovalo. Dopřejme tedy našim dětem stejného respektu, jako dopřáváme našim psům,“ pronesla své moudro Gajdůšková.
Co takhle obojky?
„Výchova dětí je historicky založena na působení obou rodičů. Chce-li Gajdůšková k dětem přistupovat stejně jako ke psům, snad aby jim tedy nasadila obojky a pořídila dostatečně velké kotce. Samozřejmě u matky,“ komentoval pro ParlamentníListy.cz výrok vysoké české političky šéf portálu Stridavka.cz Aleš Hodina.
Upozornil také, že každý rok ztrácí Česká republika v souvislosti s rozvody neuvěřitelné čtyři miliardy korun. „Ztráty nefinanční, jako je ztráta šťastného dětství několika desítek tisíc dětí každý rok, vyčíslit ani nelze,“ dodává Hodina.
Modrý rasismus?
Jiným výrokem, podle některých expertů už dokonce zavánějícím rasismem a kterým jen těsně zůstala v závěsu za Gajdůškovou, se blýskla také další politička Senátu (a bývalá ministryně) Daniela Filipiová z ODS. Použila při tom klasické, i když dnes už dávno překonané tvrzení feministek o strašáku domácího násilí.
„Obávám se, že tady bychom v podstatě jako by naservírovali to dítě tomu násilníkovi… samozřejmě ve většině případů to je otec,“ pronesla v duchu protiústavního principu kolektivní viny Filipiová. Ta v současnosti znovu kandiduje do horní komory parlamentu, tentokrát v Praze 8.
Filipiová navíc zcela ignoruje fakt, že mnohem častější je výskyt násilí vůči dětem nikoliv ze strany jejich otců, ale od matčiných nových milenců. „Krev prostě není voda,“ konstatuje psycholog Jan Kopecký. Ačkoliv se obě političky na vyhlašování cen nedostavily, požádala je redakce ParlamentníchListů.cz o vyjádření. Gajdůšková ale nebyla dostupná a telefon nebrala ani Filipiová.
Na třetím místě se pak umístil psycholog Jeroným Klimeš, který - pravděpodobně pod vlivem mediálně známých otřesných kauz, kdy matky po celé roky štvaly své děti proti svým otcům - navrhl pro jistotu rodiče a děti od sebe pro jistotu úplně izolovat.
Čtvrté místo pak obsadila opatrovnická soudkyně kolínského soudu Libuše Kantůrková. „Na našem okrese byste našly řadu maminek, se kterými jsem velmi důrazně hovořila v tom smyslu, aby tatínkům nedělaly problémy s tím, pokud děti nechtějí půjčit tatínkům,“ pronesla soudkyně, která se na rozdíl od předcházejících „výherců“ ankety ani nenamáhala se omluvit za neúčast.
„Tedy tatínek ne jako rodič, ale jako stykač, který si své děti může pouze vypůjčit k takzvanému styku,“ komentoval výrok soudkyně Kantůrkové, která tím zcela rezignovala na rozhodující moc soudu, šéf serveru Hodina. Situace v případě této soudní dinosaurky je podle něj ještě horší, protože Kantůrková je předsedkyní sdružení rodinněprávních a opatrovnických soudců. „Takové představy prosazuje jistě i zde,“ varuje Hodina.
Kromě těchto „vítězů“ bylo do ankety nominováno kolem dvaceti nejhloupějších výroků nejen politiků, ale i tzv. VIP. Patří mezi ně také Ivana Jirešová, jedna z „hvězd“ nekonečné mýdlové operetky televize Nova Ordinace v růžové zahradě. Ta kvůli svému odporu umožnit otci jejich (společné) dceři Sofie jeho zákonné právo se s ní vídat už několikrát čelila exekuci na dítě. Nyní ji dokonce kvůli maření výkonu soudu reálně hrozí i vězení.
Máslo na hlavě za nefungující justici má i její ministr Pospíšil
Za současným tristním stavem, kdy české justici v nařizování střídavé péče v porovnání s vyspělou Evropou už dávno ujel vlak a soudkyně tak často automaticky a bez znalosti věci dávaly děti jen do plné péče matky, až si za to vysloužily ostrou kritiku předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, může podle expertů i negativní postoj ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila.
„Systém nefunguje. Je třeba zvýšit rychlost rozhodování i profesionalitu soudců, převážně žen. Soudy nedávají ani vždy předběžná opatření, když už spory trvají neúnosně dlouho, i když by mohly. Každý měsíc odloučení od dítěte může být pro něj katastrofou,“ řekla ParlamentnímListům.cz právnička Dana Burdová, která se už 14 let specializuje na soudní pře o svěření dítěte do péče. Upozornila i na častá pochybení a nečinnost řady úředníků obecních sociálních služeb, tzv. OSPOD.
„Je na místě podávat na takovéto soudce, soudní znalce, úřednice i na ministra spravedlnosti okamžitě trestní oznámení,“ je nekompromisní vůči nefungujícím státním byrokratům a soudcům placeným z kapes daňových poplatníků mimo jiné předseda občanského sdružení Unie otců - otcové za práva dětí Valentin Papazian.
Podle něj není bez zajímavosti, že řada otců dosáhla svěření svého dítěte do střídavé péče až po několika letech nechutných tahanic, opakovaných odvolání nebo dokonce vítěznou žalobou u Evropského soudu pro lidská práva. „Rozsudek ES pro lidská práva však Česká republika často ignoruje,“ řekl ParlamentnímListům.cz Papazian.
Sedm let sporů o dítě
Své o tom ví i Miroslav S. (jméno redakce zná, ale s ohledem na právo dítěte na ochranu je nezveřejní) z Prahy 3, který se musel o střídavou péči o svého syna soudit neuvěřitelných sedm let kvůli zaujaté soudkyni obvodního soudu pro Prahu 2. Není tedy divu, že po tak dlouhé nečinnosti soudu a jeho opakované neprofesionality jsou už ale často takové děti proti svým otcům od svých matek nenapravitelně poškozeny. Obrovská odškodnění, na která se kvůli tuposti českých soudkyň musí poskládat všichni daňoví poplatníci, jim tak příliš náladu nezvednou.
Předsudky. Otec je ten špatný
Ředitelka pražského A-centra Hana Perglerová, která má sama se střídavou péčí osobní – a pozitivní - zkušenost, upozornila ParlamentníListy.cz na řadu předsudků, které stále ovládají českou justici a soudnictví.
„Většina matek má pocit, že otec je ten, kdo je jediný špatný. Většinou ale projektují své chyby na druhé. I odpovědnost za dítě spadá na oba rodiče,“ míní Perglerová, podle které se např. velmi osvědčuje plovoucí doba střídavé péče, kdy je dítě v určité dny podle kroužků poblíž bydliště svého otce, a v jiné dny zase s matkou, pokud má činnost poblíž jejího bydliště. Nestaví se ani proti střídavé péči na větší vzdálenosti, než je např. jedno město. Jsou známy případy, kdy v rámci střídavé péče navštěvovalo dítě půl roku školu v Klatovech a druhé pololetí trávilo v Praze.
Feministky v taláru
Experti upozorňují, že na fenomén střídavé péče se u nás navíc různé soudy dívají různě, protože chybí jednotící výklad v moderním duchu 21. století. „Nejhůře se v centru republiky na střídavou péči dívají obecně soudci na Praze 5, v Praze 4 a 10 a na okrese Praha- východ. Muž, který tady žádá o střídavku, musí počítat se spoustou předsudků proti sobě ze strany feministek v taláru,“ tvrdí expert na problematiku střídavé péče, který si nepřál být jmenován.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Blahuš
