A ani stávající předseda správy rezerv a premiérovi Sobotkovi blízký sociální demokrat Pavel Švagr nenašel odvahu ropu koupit, přestože byl díky snížené světové ceně v nejlehčí možné situaci. Od začátku ledna měl podle informací ParlamentníchListů.cz na stole materiál na nákup 100 tisíc tun ropy, který, pokud by byl realizován včas, znamenal by pro stát úsporu v řádech stovek milionů korun. Původní odhadovaná cena totiž činila zhruba 1,6 miliardy korun, letošní lednová cena za stejné množství by pak činila zhruba 1,2 miliardy. Materiál, který by umožnil rychlý nákup, s jehož obsahem byly ParlamentníListy.cz seznámeny, byl však z nepochopitelných důvodů zdržován a k mezirezortnímu posouzení na Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo financí se dostal až v březnu. Co se děje s materiálem nyní? „Vedení správy nejspíš stále ještě zapracovává připomínky a nespěchá s řešením. Cena mezitím stoupá a možný zisk státu se pomalu rozplývá,“ sdělil ParlamentnímListům.cz zdroj z petrochemického průmyslu blízký správě rezerv, který nechtěl kvůli možným následkům zveřejnit své jméno.
Premiér Bohuslav Sobotka a předseda SSHR Pavel Švagr (Zdroj: sshr.cz)
A tanky společnosti Mero, které si „rezervy“ měsíčně pronajímají za 4 miliony korun, které byly právě kvůli nákupu ropy vyprázdněny, zůstávají prázdné. Ono je totiž ve hře možná více, než to na první pohled vypadá. Společnost Unipetrol, ve vlastnictví polské PKN Orlen, v období snížení ceny ropy sama takzvanou ruskou ropu nakoupila a nemá ji kam naskladnit. Proto podle neoficiálních zjištění vyjednává s předsedou Správy Pavlem Švagrem o možnosti jejího uskladnění v tancích Mera v Nelahozevsi. „Správa bude vypadat jako řádný hospodář. Nebude zbytečně platit zmíněné 4 miliony korun měsíčně. Ale ve skutečnosti vydělá Unipetrol a stát nic. Vzhledem k částce by se však pronájem tanků měl asi soutěžit, ale o tom se moc nemluví. Navíc naplnění poslední volné nádrže ruskou ropou by zhatilo dlouhodobé plány Ministerstva průmyslu a obchodu na diverzifikaci ropy (nejen z Ruska) a postupný nákup takzvané sladké ropy,“ pokračuje zdroj ParlamentníchListů.cz.
Jsme teprve na začátku
„Správa státních hmotných rezerv nemůže komentovat jednání Bezpečnostní rady státu. Obecně ale platí, že pořízení 100 tisíc tun ropy je na vládní úrovni debatováno od roku 2012. Současná vláda svým usnesením z letošního 4. února schválila Plán vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti České republiky na léta 2015 a 2016. V rámci projednávání tohoto plánu byla vedena i debata o zvýšení zásob České republiky o 100 tisíc tun ropy. Samozřejmě s podmínkou, že vlastnímu pořízení bude předcházet kladné stanovisko vlády,“ uvedl za předsedu rezervní správy mluvčí Jakub Linka.
Pokud jde o jednání ohledně uskladnění ropy nakoupené Unipetrolem, tak správa rezerv nechce nákupy privátní společnosti Unipetrol komentovat. „Tato společnost pouze požádala správu o zvážení možnosti dočasného pronájmu prázdné nádrže ve skladu v Nelahozevsi. Správa ale vede i další jednání, jak tuto nádrž využít. Stále totiž platí, že primárně je určena pro nouzové zásoby,“ podotkl Linka.
Také PKN Orlen vlastněný Unipetrolem je skoupý na slovo. „Unipetrol má většinu dodávek ropy zajištěnu v rámci dlouhodobého kontraktu. Podmínky jednotlivých kontraktů nekomentujeme, jsou součástí obchodních vztahů s našimi partnery,“ sdělil ParlamentnímListům.cz manažer tiskového oddělení Mikuláš Duda. Nicméně vyjednávání o naplnění tanků v nájmu státních rezerv potvrdil. „Unipetrol má obecně zájem o využití volných skladovacích kapacit Správy státních hmotných rezerv, nicméně vzájemná jednání zatím nedospěla k žádné konkrétní dohodě,“ dodal.
Správa státních hmotných rezerv posílá za celý areál Centrálního tankoviště měsíčně paušální částku přibližně 40 milionů korun. Celkově je v něm uloženo kolem jednoho milionu tun ropy.
Nádrže vyschly
Problém s prázdnou nádrží vznikl v roce 2010, kdy státní ropu z Nelahozevsi odvezla do Německa společnost Viktoriagruppe. Na základě takzvané záměnové smlouvy místo ní naplnila odpovídajícím množstvím nafty své nádrže v bavorské obci Krailling. Ještě nějakou dobu platila za pronájem uvolněné nádrže. Ale vzhledem k tomu, že se chystal zmiňovaný nákup 100 tisíc tun ropy a připravoval se materiál do Bezpečnostní rady státu a vlády, vedení Správy muselo smlouvu s Viktoriagruppe ukončit, aby mělo volné kapacity pro plánovanou akvizici.
Správa státních hmotných rezerv ale neřeší jen výše popsaný problém – ale i příběh se ztracenou naftou v Německu a insolvenční řízení proti Viktoriagruppe tamtéž. Když na konci loňského září jednalo vedení Správy státních hmotných rezerv se společností Viktoriagruppe, která spravovala v německém Krailingu stovky tun státní nafty, a část se záhadně ztratila, za firmu se na úřad dostavil i František Králík (také sociální demokrat, v minulosti prý pod Miroslavem Šloufem řešil fungování autobusu Zemák). Firma Viktoriagruppe přitom dlouhou dobu tají vlastnickou strukturu, z minulosti je zřejmá pouze vazba na ruský petrolejářský gigant Lukoil, pak ale vlastnická stopa mizí.
Králík na jednání, kde se řešila pohledávka za 127 milionů korun, dorazil se statutárním zástupcem Viktoriagruppe Lubomírem Novotným, což Správa rezerv ParlamentnímListům.cz potvrdila. Pohledávky za Viktoriagruppe zatím stoupají. „Je to nafta v majetku České republiky,“ zdůraznil před časem v České televizi předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr s tím, že by se ji proto mělo podařit dopravit do Česka. Hlava mu prý nebere, v čem vidí německá strana problém. Jde o naftu za miliardu korun. K tomu je ale třeba přičíst ještě nezaplacené pohledávky společnosti Viktoriagruppe, které se pohybují ve výši asi 200 milionů korun.
Pochybnosti ale nejsou na straně prapodivné společnosti se skrytými majiteli, které stát svěřil strategickou komoditu. Je s podivem, když se vedení správy rezerv dozvědělo o potížích v Německu, že samo nevyvolalo insolvenční řízení, aby svůj majetek ochránilo. Podle zjištění ParlamentníchListů.cz totiž existovaly firmy, které by se k návrhu připojily, a řízení by mohlo být bez potíží zahájeno. Jde už o dva závažné případy, které vybízejí k otázkám, zda je vedení Správy státních hmotných rezerv na svém místě.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Šťastný
