ParlamentníListy.cz získaly rozhodnutí slovenského soudu, které ilustruje, jak snadné pro některé lidi je se z kontaktů se Státní bezpečností vymanit a veřejně se očistit. Babiš kvůli informacím o své spolupráci s StB zažaloval slovenský Ústav paměti národa (ÚPN), třikrát vyhrál a kauza aktuálně míří před Ústavní soud.

Slovenský ÚPN v průběhu procesů předložil celkem dvanáct svazků, které podle něj přesvědčivě dokládají Babišovy kontakty s StB. „Ty bez relevantní pochybnosti popisují, že žalobce vědomě a dobrovolně spolupracoval s StB, a byl tedy jako agent vedený oprávněně. Z předložených dokumentů žalovaného (ÚPN) vyplývá, že žalobce byl vědomým spolupracovníkem StB jako agent, podepsal písemný závazek ke spolupráci a ten byl součástí svazku. S operativním pracovníkem StB se žalobce setkal nejméně sedmnáctkrát a poskytoval informace, které byly vyhodnoceny jako spolehlivé a byly dále zpravodajsky využité,“ stojí mimo jiné v rozsudku slovenského Nejvyššího soudu.

ÚPN soudům předložil celkem 12 svazků (včetně přímo Babišova), ve kterých dokládal Babišův kontakt s komunistickou policií. Jenže archivní dokumenty nepřesvědčily soudy první, druhé ani dovolací instance. Zjednodušeně řečeno, hlavní roli sehráli tři bývalí estébáci, kteří byli před rokem 1989 s Babišem v kontaktu. A ti vědomou spolupráci s StB dnešního českého ministra popřeli.
Slovenský Nejvyšší soud vlastně otázku toho, jestli byl Andrej Babiš oprávněně, či neoprávněně evidován ve svazcích StB jako agent, vůbec řešil neměl. Měl se zabývat pouze zákonností rozhodování nižších instancí. A v jejich rozhodování byl velký problém. Babišovi estébáci, František Hákač, Andrej Kuľha a Július Šuman, totiž před soudy vypovídali bez takzvaného zbavení mlčenlivosti, tudíž protizákonně.