Tam se chodí ptát, co psát. „Vás zavřou.“ Jiří Svoboda odhalil zlé věci

27.04.2022 8:01 | Ze sítí

Režisér Jiří Svoboda opět zavítal do studia Luboše Xavera Veselého. Mluvil o seriálu Devadesátky, ale také o Ukrajině a médiích. Usuzuje, že vlna solidarity pomalu slábne a blížící se nezaměstnanost a zdražování vyhrotí sociální problémy. K médiím pak řekl, že vyvolávají strach a navíc všechna v podstatě říkají to samé. „Ta velká média, která lidé vnímají, tak ti někam chodí k Fojtíkovi (dlouholetý člen ÚV KSČ, hlavní stranický ideolog, pozn. red.), a ten jim říká, co je oficiálně správné. Tak to bylo za minulého režimu,“ pravil a Xaver odhalil, kdo je dnešní „Fojtík“. Svoboda ještě podotkl, že i s kontrolou médií nakonec rok 1989 proběhl.

Tam se chodí ptát, co psát. „Vás zavřou.“ Jiří Svoboda odhalil zlé věci
Foto: Repro XTV
Popisek: Režisér Jiří Svoboda

Anketa

Podporujete vládní výzvu k udávání tzv. dezinformací?

1%
97%
hlasovalo: 47595 lidí
Svoboda nejdříve komentoval populární seriál Devadesátky. Podotkl, že lidé se o takové seriály zajímají mimo jiné i proto, protože se nejednalo o velké částky. Například když se z rozpočtu ztratí 80 miliard, tak se jedná o číslo, které si nikdo neumí ani představit, ani neví, co všechno se tím dá zaplatit, říká Svoboda.

Dodal, že se jednalo o čas velkých změn, kdy se z řady lidí stali milionáři a lidé by se rádi asi občas dozvěděli pravdu. Jana Lorencová mu svého času nabídla, aby dělal na její knize o lehkých topných olejích. „Po prvních stránkách jsem zjistil, že to musím číst pod peřinou, aby nikdo náhodou neviděl, že to čtu. Pak jsem se s ní sešel za tři dny a říkám: Prosím vás, Jano, vždyť vás zavřou. Vy tam jmenujete ty lidi. Vy jmenujete ty peníze,“ vzpomínal. Ale Lorencová ho ubezpečila, že nikdo ji žalovat nebude, protože se prý všichni báli vyšetřování a toho, že by se o kauze začalo mluvit. „Lidé si to přečtou, a tím to zhasne,“ popsal situaci. Smutně prohlásil, že podstatou demokracie je, že můžete napsat, co chcete, ale pokud vám cenzoři nezavřou kanál, tak se nic nestane a nikdo vyšetřovat nebude.

Co se týče Ukrajiny a hrozby jaderné války, Svoboda si vzpomenul, jak měli na pozemku školy kopat protiatomový kryt. V zimě. A za týden se dostali asi na úroveň 20 centimetrů. Dodal, že tehdy to „byla legrace“ a hrozbu nikdo nebral vážně, věděl jen, že si má lehnout čelem k výbuchu a přikrýt se prostěradlem.

„Teď to legrace není, protože je to za humny,“ soudí. Poukázal na jiný charakter války, ve které už velitelé nejsou přímo v poli a používají se zbraně na dálku. „Teď se dívá na snímek na obrazovce, zmačkne knoflík, ti lidé nevidí, že tam zabil sto lidí, dvě stě lidí, tisíc lidí. Ti lidé ztratili hodnotu. Čili i my jsme ztratili hodnotu. To je změna, ke které došlo,“ míní režisér.

Pokud jde o uprchlíky, pozoruje, že vlna solidarity slábne. A dodal, že přišlo 300 tisíc lidí, kteří budou hledat byty a zaměstnání, a blíží se stagflace, tedy vysoká inflace spojená s vysokou nezaměstnaností a poklesem výroby. „To vyostří různé sociální problémy společnosti,“ konstatoval.

U médií Svoboda řekl, že nejen v souvislosti s válkou vyvolávají permanentně v lidech strach, což se projeví na zdraví. „Člověk v mém věku si říká, že až to přiletí, tak ať se to trefí napřímo, ať to není 100 kilometrů daleko, na radiaci bych nerad umřel,“ řekl s úsměvem. Ale už za covidu dle něho média rozporuplnými zprávami vyvolávala neurotický chaos, a to i u něho.

Což přičítá i tomu, že média jsou uniformní. „Ta velká média, která lidé vnímají, tak ti někam chodí k Fojtíkovi (dlouholetý člen ÚV KSČ, hlavní stranický ideolog – pozn. red.), a ten jim říká, co je oficiálně správné. Tak to bylo za minulého režimu,“ míní a teď je to prý stejné, akorát se neví, kdo je Fojtík. Xaver ovšem podotkl, že s velkými uvozovkami je Fojtíkem zmocněnec pro média a dezinformace Michal Klíma.

Svoboda říká, že média mají poskytovat informace, ze kterých si člověk tvoří názor. Ovšem praxe je taková, že si novináři myslí, že oni mají dělat tu politiku a říkat, jak mají věci být. „Pozvou si lidi a jsou tam vlastně na jedné straně, oni nejsou neutrální, veprostřed. Tlučou tam papíry o stůl před někým, kdo řekne něco, co se jim nelíbí. A chovají se… A pak tam některé lidi nezvou, zásadně je tam nezvou, protože vědí, že ti lidé říkají nevhodné věci, které kolidují s jejich názory,“ popsal chování v jistých médiích.

Upozornil, že dříve měl média stát, byly denní „Fojtíkovy porady“ a dotyční věděli, co mají říkat. „A přesto přišel rok 1989,“ podotkl, byť uznává, že to byl i výsledek geopolitického vývoje. Lidé si podle něho vždy najdou cestu, jak si informace ověřovat. „A pokud se začne nějakým způsobem zužovat ten koridor, jakýmkoliv způsobem, zákazy, že začnou redaktoři říkat jen jeden názor, tak ztrácí ta média důvěryhodnost,“ řekl a jako příklad dal mediální pokrytí zvolení Donalda Trumpa v roce 2016.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: kas

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Na akci Konečné se muž bál o život. Skončilo to bouřlivě

4:44 Na akci Konečné se muž bál o život. Skončilo to bouřlivě

V diskusi plzeňských občanů s předsedkyní KSČM a koalice STAČILO! Kateřinou Konečnou projevil obavy …