To mnohé naštve: Velezkušený profesor Rajko Doleček o Západu, Rusku a uprchlících

02.05.2016 9:15

Po bombardování Srbska přestal být příznivcem Západu. Válečný veterán, uznávaný vědec Rajko Doleček, kterého celé generace znají jako bojovníka proti obezitě, také tvrdí: „Velkým hříchem západních mocností jsou arabské země, kde vyvolaly nevídanou náboženskou nesnášenlivost.“

To mnohé naštve: Velezkušený profesor Rajko Doleček o Západu, Rusku a uprchlících
Foto: Jan Štěpán
Popisek: Profesor Rajko Doleček

Anketa

Který kandidát na předsedu KSČM je nejlepší?

hlasovalo: 6553 lidí

„Já jsem prezidenta Havla neměl rád a ani jsem si ho nevážil, považoval jsem ho za pokrytce. Na jedné straně maloval srdíčka a pak podporoval bombardování Bělehradu a Iráku. Za minulého režimu jsem fandil Západu i Spojeným státům, ale když NATO a USA napadly Srbsko, svého spojence z I. a II. světové války, a začaly podporovat etnika jako kosovské Albánce a muslimskou menšinu z Bosny, kteří dost často kolaborovali s fašisty, tak jsem na ně změnil názor,“ konstatoval pro ParlamentníListy.cz při svých vzpomínkách světově uznávaný lékařský odborník (endokrinolog) z Ostravy profesor Rajko Doleček.

Ten je známý především střední generaci z televizních pořadů ze 70. a 80. let minulého století jako průkopník boje proti obezitě a propagátor zdravé výživy. Málokdo už ale o věhlasném odborníkovi ví, že se jako mladý odbojář účastnil osvobozování Srbska i dalších balkánských zemí. „Když jsem se za války připravoval na sabotáže proti Němcům a později narukoval do armády, tak se mne ptali, co vlastně umím. Když zjistili, že slušně ovládám pět jazyků, tak mě neposlali na frontu, ale zařadili mne k diplomatickým službám jako vojenského přidělence. Po osvobození Bělehradu jsem pak začal pracovat coby tajemník u jednoho vyššího ruského velitele. Zabýval jsem se nejrůznějšími záležitostmi, například jsem sháněl letecké motory pro srbské letectvo. Později, když můj ruský nadřízený zahynul při náletu, mě přidělili k UNRA, což byla organizace OSN pro pomoc a podporu zemí postižených válkou. Po válce v roce 1946 se Stalin rozhádal s Titem a já jsem přijel s rodiči do Prahy, kde jsem pak začal na Univerzitě Karlově studovat medicínu,“ vyprávěl lékařský specialista, který i přes svou devadesátku stále ordinuje dvakrát týdně ve Fakultní nemocnici v Ostravě-Porubě a nedávno ještě vydal se svými kolegy odbornou publikaci. „Můj tatínek byl Čech a působil od roku 1926 v Srbsku jako obchodní zástupce velkých českých firem – ČKD a Pragoexport – maminka pocházela z Bosny a Hercegoviny, ale hlásila se k srbské národnosti,“ doplnil ještě profesor Doleček.

Uprchlíkům by měly více pomáhat bohatší arabské státy

K masové migraci je pak ostravský vědec spíše skeptický: „Pokud je někdo opravdu v reálném ohrožení života, tak se mu má poskytnout pomoc v dostatečné míře, ale absolutně bych se vyvaroval podpory ekonomickým migrantům; a těch nyní přichází do Evropy nejvíc. Moje maminka se narodila v Bosně, kde žilo před válkou okolo 40 procent muslimů a také z jejích zkušeností mi je jasné, že o adaptaci těchto lidí na naše společenské podmínky se dá jen těžko hovořit. To je nyní vidět například v Holandsku, kde stále žijí, už po řadu let, jen ve svých uzavřených komunitách,“  konstatoval Rajko Doleček a ještě doplnil: „Proč těm lidem více nepomáhají třeba v Kataru nebo v Saúdské Arábii, kde by se daleko snadněji adaptovali? Mají přece podobná náboženství a také zvyky. Tamější vlády mají k tomu dostatek peněz a také území, na kterém by se jich mohly statisíce usadit. Saúdská Arábie, ale od 18. století propaguje wahhábismus, nejradikálnější formu islámu, a jako pomoc arabským menšinám v Evropě nabízí jen výstavbu mešit. Jenže jejich duchovní z nich pak často udělají centra nesnášenlivého islamismu.“

S obavami se nyní dívá lékařský specialista i na události v Turecku; samotnou zemi pak označuje za čím dál tím méně spolehlivého partnera Evropy. „Oproti dřívějším letům, kdy bylo Turecko sekulárním státem a naším dobrým spojencem, se stále více islamizuje, vždyť i ženy prezidenta Erdogana a jeho ministra zahraničí nyní už nosí šátky,“ uvedl. 

Putin udělal z Ruska opět velmoc

Na rozdíl od některých českých politiků považuje Rajko Doleček prezidenta Putina za zachránce novodobého Ruska. Jinak by se prý rozpadlo na několik států, jež by fungovaly jen jako vývozce svých surovin pod cenou. „Proto nemá Západ Putina rád, jelikož se z Ruska nestal jen bezvýznamný státeček, který by na slovo poslouchal a byl by na Západu ekonomicky závislý. Z Ruska se stala znovu velmoc a je škoda, že s ním Evropa nechce spolupracovat ani vojensky na potlačení militantního islámu, o ekonomické spolupráci ani nemluvě, když na tom vlastně tratí obě strany. Řeči o tom, že nás nynější náš prezident tahá zbytečně na východ, moc neuznávám. Já si Miloše Zemana vážím, i když občas řekne na veřejnosti něco nevhodného, on má totiž rovnou páteř a umí nahlas zkritizovat mocnosti za to, když něco udělají špatně. Já sám se považuji za věřícího levicového intelektuála, vždy bezpartijního, který si váží jak demokratických hodnot Západu, tak i významné role Ruska ve světě,“ vysvětloval ostravský lékař. Ten za nestabilitu Blízkého a Středního východu pak jednoznačně odsuzuje Spojené státy, Anglii i Francii. „Obrovským hříchem západních mocností je Irák, Sýrie i Libye, protože zde začaly podporovat lokální antagonismy a vyvolaly v těchto regionech velkou náboženskou nesnášenlivost mezi šíity a sunnity. Já mám přátele mezi lékaři, kteří působili v Libyi, a ti mi vyprávěli, že za Kaddáfího se tam špatně nežilo. Školství a zdravotnictví tam bylo bezplatné a také přijatelná životní úroveň. On byl sice diktátorem, ale z obecného pohledu poměrů v severní Africe celkem přijatelným. Premiéři Francie a Anglie se s ním nejprve objímali a pak, aby nemuseli platit miliardové dluhy za naftu, spolupracovali na tom, jak ho odstranit. Jelikož je mi už více let, tak si také pamatuji, jak se kdysi dávala za vzor arabských států i Sýrie, kde většina věcí dobře fungovala,“ informoval Rajko Doleček.         

Vláda má ze zdravotnictví „těžkou hlavu“

O českém zdravotnictví má lékařský odborník a vědec, který získal zkušenosti i v zahraničí, například v USA, stále velké mínění. Jeho systém fungování považuje za solidní, i když připouští, že v něm nyní částečně chybí peníze. „Aby měli lékaři a také další zdravotnický personál vyšší platy jako v Německu či Rakousku na to nemáme u nás, bohužel, finance. Oni by si to všichni určitě zasloužili, jenže není odkud brát a je pravdou, že ostatní profese, kromě bankovnictví a informatiky, jsou na tom podobně. I od nás z nemocnice pomalu odcházejí zejména mladí lékaři i sestřičky, ale zatím to ještě není kritické. Ten správný recept není lehké najít a současná vláda je v tomto směru v nezáviděníhodné situaci,“ zakončil své vyprávění  Rajko Doleček.  

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Štěpán

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

osobnosti ANO

Dobrý den, paní Dostálová, překvapil mě průzkum, podle kterého vás řada lidí nezná. Je pravdou, že já se o politiku dost zajímám a díky PL vás i znám. Ale napadá mě jedna věc, není chybou, že za ANO vystupují stále ti stejní? Babiš-Schillerová-Havlíček, občas vy nebo pan Nacher? Není potřeba, aby ge...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Na akci Konečné se muž bál o život. Skončilo to bouřlivě

4:44 Na akci Konečné se muž bál o život. Skončilo to bouřlivě

V diskusi plzeňských občanů s předsedkyní KSČM a koalice STAČILO! Kateřinou Konečnou projevil obavy …