Toto se dělo před Ruzyní, zatímco ji přejmenovávali na Havlovo letiště

05.10.2012 17:35

REPORTÁŽ „Vítejte na letišti Václava Havla,“ ozývá se nyní v autobusech mířících k terminálům pražského letiště. Ceremoniál k této události byl ale elitistickou akcí, za níž by se vůbec nemuseli stydět papalášové bývalého režimu. Obyčejní lidé na to koukali zpoza plenty a ParlamentníListy.cz byly mezi nimi.

Toto se dělo před Ruzyní, zatímco ji přejmenovávali na Havlovo letiště
Foto: Hans Štembera
Popisek: K výročí 76. Havlových nedožitých narozenin se pražské ruzyňské letiště přejmenovalo na Václav Havel airport Prague

Druhý terminál pražského letiště byl v obležení jak při protiteroristické akci. Všude policisté, psovodi se svými čtyřnohými zbraněmi, tajní agenti s vysílačkami. A to se zde odehrával ceremoniál otevření Letiště Václava Havla, lidového prezidenta, jenž často působil nesměle. Pak začali jezdit zvaní hosté, z limuzín vystupovali rovnou na červený koberec a hned si to štrádovali do VIP prostorů.

Šest naštvaných

„Nezvaní a neakreditovaní lidé tam nesmějí. Kvůli bezpečnostním prověrkám. Seznamy hostů jsme poskytovali policii, která také zjišťovala, jestli dotyční neměli na letišti nějaký incident,“ řekla ParlamentnímListům.cz slečna dohlížející na kontrolu u vchodu. Právě ona oddělovala zrno od plev. Smetánku od chátry. Kolem projel dovnitř na invalidním vozíčku herec Jan Potměšil. V prvním patře po rudém divanu prošel třeba americký velvyslanec Norman Eisen, v opáskovaném prostoru si na rauchpauzu udělal čas výtvarník David Černý.

U parkoviště v dolní části postávalo šest demonstrantů, někteří drželi dlouhý transparent: Letiště humanitárního bombardování Václava Havla. „Na rozdíl od jiných neztrácíme paměť. Země měla být výspou humanity, lidi se nemuseli bát o práci a měla zvítězit pravda a láska. Jen slova. Jsme namočení v každé vojenské akci, máme půl milionu nezaměstnaných a je zde spálená země. Havel se bil za lidská práva a podívejme se, kam jsme došli. Nese za to zodpovědnost. Letiště by jeho jméno nést nemělo,“ sdělil pro ParlamentníListy.cz na místě Václav Novotný z iniciativy Ne základnám.

Na letišti jako v kuchyni

„Pokud by mělo být pojmenováno po někom, tak třeba po Tomáši Baťovi nebo Tomáši Garrigue Masarykovi. Tito lidé se fakt o stát zasloužili. Havel všechny lidi vodil za nos, aby budovali čestnou demokracii, a pak jsem ho viděl se v zakouřené místnosti objímat s Mariánem Čalfou. To bylo jako kdyby se po válce Winston Churchill objímal s nacistickými pohlaváry,“ doplnil protestující právník Dimiter Petrov. „Vypustil na nevinný národ dvacet tisíc zločinců. Lidi se schovali do domovů, protože tihle vrazi uřezávali hlavy mladým holkám a podobně,“ zkritizoval Havlovu první amnestii Ladislav Šich a dal do ruky redaktoru ParlamentníchListů.cz nálepku: Václav Havel není mým letištěm.

 „Počkej, chci si vyfotit Dášu,“ prohlásila výletnice v jednom ze dvou prostorů, odkud mohli ceremoniál sledovat běžní lidé. V ruce měla však foťák, kterým pořídila nanejvýš tečku na pódiu či rozrastrovaný obraz bývalé první dámy Dagmar Havlové z velkého plátna. Její manžel očividně trnul, aby jim neuletěl aeroplán. Za plentou po půl hodině akce skončila a osakovaná smetánka se rozešla k barům pro pití či na řízek se salátem. Terminálem 2 se roznesla vůně jako ze závodní kuchyně. Na cigárko si pak vyšli třeba Michael Kocáb, Lejla Abasová, Michal Horáček anebo Jan Hrušínský. Celebrity hned z koberečku skákaly za dozoru policie do limuzín a odjížděly, takže obyčejný člověk se k nim nedostal.

Cizinci veskrze znají

Je třeba si tedy vystačit se staršími citacemi. „Když se stal poprvé prezidentem, byl nesmělý a nemálo rozechvělý, ale o rok později už zdaleka ne tak přesvědčivý, když sliboval, že nebude napodobovat Napoleona. Neboť to byl on, kdo ovládal události a pomáhal historii vpřed. Je to však zároveň, jak to napsal časopis New Yorker, asi první skutečně neautoritářský vůdce světa v historii,“ napsal mimo jiné v jednom z prvních životopisů Václava Havla Nesmělý prezident jeho autor Michael Simmons.

„Co se tady odehrává,“ zeptala se vyvalená Joanna Dong, která se vracela z obchodního setkání do čínské Šanghaje. Když se jí dostalo patřičného vysvětlení, jen sdělila: „Neznám!“ Není divu, vždyť Havel jako osobní přítel Dalajlámy brnkal Číně dost na nervy. „Známe a máme moc rádi. Byl to skvělý muž,“ usmála se naopak Michel, příjmení neuvedla, z Velké Británie. Ostatně další anketa mezi odlétajícími cizinci dopadla pro prvního demokratického prezidenta skvěle. Všichni ostatní ho také velebili. Až na pár hlavních nápisů, ale zatím o tom, že se pražský airport stal Letištěm Václav Havla, nic jiného nevypovídá.

  • Další reportáže ParlamentníchListů.cz ČTĚTE ZDE
     

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Rychetský

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Na akci Konečné se muž bál o život. Skončilo to bouřlivě

4:44 Na akci Konečné se muž bál o život. Skončilo to bouřlivě

V diskusi plzeňských občanů s předsedkyní KSČM a koalice STAČILO! Kateřinou Konečnou projevil obavy …