Počátky starého Egypta se podle profesora Bárty posunuly do oblasti hranice Egypta, Súdánu a Libye, kde žili kočovníci, lovci, sběrači v průběhu 8. a 7. tisíciletí před Kristem. „V důsledku velké klimatické změny, dalo by se říci kolapsu klimatu, což do jisté míry můžeme možná zažívat i teď, se vydali z této části Sahary, což tehdy byla oblast, která vypadala jako savana tak jako třeba v Keni či v Tanzánii,“ uvedl na samý úvod a pokračoval: „Je to typický doklad toho, že určitý kolaps, nepřízeň klimatu, nutnost člověka se přizpůsobit a až do limitů používat svůj mozek, což se nám občas v poslední době, řekl bych, nedaří, vedl k tomu, že vyrostla staroegyptská civilizace. Každý kolaps znamená také začátek něčeho jiného. Lidé, kteří tvrdí, že se dnes již nedají dělat objevy, nemají pravdu, záleží jen na tom, jak se na svět kolem sebe díváme. Vždy říkám, že základem úspěchu mých studentů je myslet jinak. To je jedna z prvních věcí, kdy vyžaduji, aby mě nějakým způsobem překvapili. Když budou myslet jako ostatní, dojdou ke stejným závěrům. A to není ve vědě až tak zajímavé, takových lidí je spousta.“