"Budeme tady do konce, dokud neočistíme Doněckou a Luhanskou oblast od nepřátel. Pro nás to skončí, až dojdeme do Kyjeva. Přišli k nám nezvaně, přinesli bolest a teď ji sami okusí," říká pro ParlamentníListy.cz odhodlaně Alexej, mladý velitel diverzní skupiny, hlídkující v ulici nedaleko centra Luhanska. Poté, co dosloužil v ruské armádě, přijel z rodného Sankt - Petěrburgu do Luhanské oblasti, aby zde bojoval, jak sám říká, za své lidi. Jeho spolubojovníci jsou ze Srbska, ale i z Francie či Norska.
Papír snese cokoliv
Nad pravým okem má jizvu, hovoří jako kniha. Je tady čtyři měsíce, takže zažil těžké boje o Luhansk či zdejší letiště a několikrát mu kamarádi zemřeli přímo před očima. "Je třeba říci, že tady stojíme na ruské zemi. Luhansk, Moskva nebo Petěrburg, to je jedno. Všechno je to ruská země, kam přišli vrazi. Tak přece nemohu sedět někde v baru a pít pivo s kamarády, když zde vraždí a okrádají slušné lidi. Přišel jsem je bránit," podotýká.
Podle něj Luhanská oblast nebyla nikdy Ukrajinou. Vždy šlo o Rusko. "Lidé tady hovoří rusky, píší azbukou. Neznám ani jednoho člověka, jenž byl hovořil ukajinsky. Navíc nás tady všichni podporují, bez podpory bychom nevydrželi, tato revoluce by nezvítězila. To území je Ukrajina jen na papíře. Na papír může kdokoliv namalovat cokoliv," sděluje. Celý v maskovací zelené, adrenalinem bojů celý nabuzený.
Fotogalerie: - Průvod v Moskvě
Fotogalerie: - Město plné voličů a bojovníků
Antikomunista proti imperialismu
Vypadá jako major nějaké armády ze severu Afriky. Viktor neumí rusky. No dobře, "chorošo" a "sposiba" zvládne. Prý to pro bojovníka skoro stačí. Anglicky se taky moc nedomluví, ale to zase stačí, aby se reportér ParlamentníchListů.cz alespon něco dozvěděl. Jako francouzský voják se zúčastnil misí v Afghánistánu, Čadu a tak dále. V Donbasu je tento šestadvacetiletý bojovník z francouzského Toulouse tři měsíce. Nejříve bojoval v Doněcké, pak v Luhanské oblasti. Když se ho někdo zeptá na žold, zamračí se s tím, že je dobrovolník a peníze tady spíš tratí.
Co si myslíte o západních sankcích proti Rusku?Anketa
Stopy války
Srb vyholený na punkáče jen podotkne, že Rusové jsou jediní bratři, kteří jeho zemi nikdy nezradili. "Když nás humanitárně bombardovali Američané, ještě jsem nemohl. Teď už ano," říká, proč tady bojuje. Vypadá ze všech těch vyzáblých vojáků nejzkušeněji, ale zdání může klamat. Fešácký knír, na vestě vlajka Luhanské národní republiky a svatojiřská stuha, ruský znak vojenské cti. Když projíždíme Luhanskem, ukazují vojáci zabarikádovaná kasárna, rozbombardované čtvrti a vraky tanků či obrněných transportérů. Nepřátelům z ukrajinské armády říkají posměšně "ukrop", tedy kopr, či "ato", tedy účastníci antiteroristické operace.
Luhansk byl v době míru celkem pěkným městem. V muzeu pod odkrytým nebem stojí nespočet sakrálních soch z devátého století, na mnoha místech pravoslavné kostely. V Krasnodonu je zase muzeum Mladé gardy, mladých bojovníků proti nacistům, kteří byli v roce 1943 prozrazeni a většina členů skončila zastřelaná v důlní šachtě. Někteří tam byli svrženi za živa. Celé území vypadá i nyní velmi neutěšeně. Po jedenácté se nedoporučuje vycházet, lidé se ani za dne na ulicích moc neukazují. Dodávky elektřiny jsou peřerušované, voda na mnoha místech neteče. Stopy války jsou všude. Stopy, které nikdy úplně nezmizí.
- Další reportáže ParlamentníchListů.cz ČTĚTE ZDE
Fotogalerie: - Volby v Luhansku
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jan Rychetský
