Za komunistů měla nahnáno, aby ji nevyhodili z práce, protože její otec byl dvanáct let v lágru. Její bratr utekl na západ. Manžel pracoval jako dělník, ona jako zdravotní sestra. Nejdříve na chirurgii, pak na onkologii. Zažila mnoho bolesti a utrpení.
Viděla utrpění stovek lidí
„Tam jsem viděla příběhy stovek lidí. Když se teď dívám na zprávy, čtu noviny a vidím to, co se v této zemi děje, je mi smutno a mám zlost zároveň. Na nic tu není, země rozkradená, a když vidím toho Kalouska, odcházím a dělá se mi z něj špatně. Člověk, který si neváží lidí, lidské důstojnosti, je arogantní a přezíravý. Vím velmi dobře, co je to zač, můj synovec pro něj jednu dobu pracoval a vyprávěl, jak se chová. Nechala bych ho týden pobývat na onkologii, změnil by okamžitě pohled na svět,“ říká pro ParlamentníListy.cz paní Jarmila.
Její starobní důchod je 9600 korun. Bydlí v malém městském 1+1, za nájem a služby dá měsíčně přes čtyři tisíce. Do toho doplácí na léky, protože má problémy se srdcem, s tlakem a cukrovku.
„Celý život jsem se snažila žít zdravě, sportovala jsem. Nemám nadváhu, nikdy jsem nekouřila, pila jsem jen symbolicky. Když jsem viděla v nemocnici, co to s lidmi dělá, věděla jsem, že tomuhle nikdy nesmím propadnout. Ale mnozí nepili, nekouřili a zemřeli taky. Jako mladší jsem prodělala těžkou gynekologickou operaci a proto jsem nemohla mít děti. Před pěti lety mi zemřel manžel. Jsem na tom bídně, ale nestěžuji si ještě, jsou na tom lidi hůř,“ říká seniorka, bývalá zdravotní sestra.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kraus