Který český ministr spravedlnosti byl NEJHORŠÍ? A to nejen v rámci výkonu funkce ministra, ale celkově svým ,,životem a dílem"?Anketa
Už více než měsíc uplynul od útoku na pařížskou redakci časopisu Charlie Hebdo, jenž ještě více v Evropě zvýraznil otázky o slučitelnosti soužití zcela odlišných kultur. „Na jednu stranu dělali politici, co mohli, aby zabránili kolektivnímu paušálnímu odsudku, jako kdyby za to mohl islám nebo všichni muslimové, a snažili se odlišit teroristy od muslimů. To si myslím, že je jedině možný přístup. Na druhou stranu mi přišla nešťastná následná reakce časopisu, mám tím na mysli vydání karikatur v milionovém měřítku. Bylo přece jasné, že muslimové to nemůžou pochopit jako zápas Evropy za svobodu slova, ale jedině jako výraz pohrdání jejich přesvědčením,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz někdejší politik a publicista Václav Žák.
Bývalý poslanec a též místopředseda České národní rady upozorňuje, že při zamyšlení nad muslimskou otázku je třeba si uvědomit, že radikalismus v islámu má politické kořeny. „To je politická dezinterpretace náboženství. Kdo dělá z islámu jako takového teroristické náboženství, tak se ve skutečnosti zesměšňuje. Protože kdybychom tímto způsobem četli Bibli a brali tam doslova, že kmeny, které se vysmívají Hospodinovi a neplní jeho příkazy, je třeba vyvraždit, jak je to popsáno ve Starém zákoně, nebo když si přečteme ve špatném světle Matoušovo evangelium, kde se říká, že Ježíš nepřinesl mír, ale meč, tak je možné udělat i z Nového zákona militantní náboženství,“ konstatuje Václav Žák.
Strach je skvělá politická karta
Proto doporučuje být v tomto ohledu mimořádně kritický vůči lidem, kteří využívají toho, že islám v České republice nikdo nezná, a dělají si z něj nástroj pro politické zviditelnění. „Strach je skvělá politická karta. Na Slovensku to bylo také tak, že největší strach z Maďarů měli okolo Martina, kde žádní Maďaři nežili. To je naprosto standardní. Není náhoda, že v Drážďanech mají větší strach z muslimů než v Kolíně nad Rýnem, i když v Drážďanech jich je půl procenta a v Kolíně deset procent. To je prostě klasika. Ale politicky se dá neznalost a strach snadno zneužít nezodpovědnými politiky,“ tvrdí uznávaný publicista.
Psali jsme:
V uplynulých týdnech se v souvislosti s teroristickými útoky v Paříži dostalo velkého zviditelnění iniciativě „Islám v České republice nechceme“ a jejímu představiteli Martinu Konvičkovi. „Nejde mi o internetové servery nebo tištěná média, ale myslím, že jsme byli právě na tomto příkladu svědky nepochopení toho, jakou funkci má plnit veřejnoprávní médium. Vrcholem všeho pak bylo vystoupení pana Konvičky v pořadu České televize Hyde Park,“ kritizuje Václav Žák, jenž byl v letech 2003 až 2009 členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, z toho tři roky jejím předsedou.
Když to Česká televize neumí, ať to nedělá
„Žasnul jsem, jak moderátorka nebyla absolutně schopna reagovat na jeho katastrofální přístup. Vždyť to, co tam říkal, je směšné. Tímhle způsobem interpretovat text, který je starý přes tisíc let, je skandální. To je čistokrevná manipulace. Jak už jsem říkal, tak radikální islám je záležitost politické dezinterpretace islámu a nemá s náboženstvím nic společného. Překroucením starých textů můžete vyrobit jakoukoli manipulaci. A tomu by ta veřejnoprávní média měla být schopná čelit. A pokud to neumějí, tak by si měla rozmyslet, jestli mají takové pořady vysílat,“ poznamenává bývalý radní.
V jednom ze svých vyjádření pro média avizoval Martin Konvička, že iniciativa „Islám v České republice nechceme“ připravuje právní napadení islámu, aby u nás bylo toto náboženství postaveno mimo zákon. „To je naprostý nesmysl, to se úplně stydím komentovat. V této zemi je náboženská svoboda. A pan Konvička by si měl rozmyslet, jestli chce dodržovat Ústavu, nebo ne,“ prohlašuje pro ParlamentníListy.cz rázně publicista Václav Žák.
Země mají problémy kvůli koloniální minulosti, ne multikulturalismu
Právě problémy s muslimy a imigranty obecně způsobují v posledních letech v Evropě prudký nárůst popularity nacionalistických stran, které svůj program staví na kritice přistěhovalectví, na úkor do té doby hlavních stran. Politický mainstream se pokouší reagovat umírněnější verzí politiky vůči islámu a přistěhovalcům, než nabízejí nacionalistické strany. „Řešení závisí zemi od země. Je třeba si uvědomit, že ty země mají problémy s přistěhovalci ne kvůli multikulturalismu, ale kvůli své koloniální minulosti. Lidé, kteří přišli do Francie, většinou měli francouzské občanství. Nebo v případě Británie to byli příslušníci Commonwealthu, takže do Británie jako mateřské země měli úplně jiný přístup než emigranti třeba z východní Evropy,“ poukazuje bývalý poslanec.
Skutečnost, že v některých zemích mají problémy s početnými menšinami, má historické kořeny. „Ale nesouvisí to, jak se dnes často říká, s konceptem multikulturalismu, ba naopak. Ten multikulturalismus byl jednou z mála možností, která dokáže odlišné komunity udržet vedle sebe v nějakém přijatelném soužití. Skutečně si neumím představit, jak by bylo možné udržet soužití ve společnosti bez toho, že se respektují názory a přesvědčení těch lidí, co tam žijí. Žádný stát se neobejde bez sdíleného konceptu spravedlnosti. Ale že to po těch atentátech a při radikalizaci, ke které dnes dochází, je čím dál obtížnější a že se to vůbec nemusí podařit, je nabíledni,“ uvědomuje si Václav Žák.
Rusko začalo mít dojem, že Západ ohrožuje jeho bezpečnost
Evropu však neobcházejí jen obavy z dalšího vývoje v důsledku přistěhovalectví, ale euroatlantičtí a proevropští komentátoři i politici netají strach z budoucího vývoje Evropy a zejména z vlivu Ruska. ,,Jih Evropy bude marxistický, sever fašistický a většinu středu sebere Rusko,“ nechal se dokonce v nadsázce slyšet pro Lidové noviny bývalý ministr zahraničí a později obrany Alexandr Vondra. „To byla opravdu velká nadsázka. To jsou zkratkovité výroky, které nevystihují situaci v Evropě. Její základní politický problém souvisí s postojem k Rusku,“ myslí si publicista a odkazuje na stať amerického profesora politologie Johna Mearsheimera, který napsal do prestižního časopisu Foreign Affairs, že problém s Ukrajinou zavinil Západ.
Plně souhlasí s tvrzením z Mearsheimerova textu, že Západ ignoroval bezpečnostní zájmy Ruska. „Konflikt vyplynul právě z toho, že Rusko začalo mít dojem, že Západ ohrožuje jeho bezpečnost. A ten dojem nevznikl na základě nějakých chimér, ale byl doložen praktickým jednáním Západu. V okamžiku když prezident Bush se rozhodl intervenovat v Afghánistánu po útoku na dvojčata v New Yorku, tak mu Rusko umožnilo umístit si základnu poblíž Afghánistánu tak, aby ta intervence mohla probíhat efektivně. Nabídlo mu zpravodajské informace a očekávalo, že se s ním bude jednat jako s partnerem. Jenže nedlouho potom došlo k obratu v americké zahraniční politice,“ připomíná Václav Žák.
Schwarzenberg se Putinovi v Mnichově vysmíval
Tehdy se zahraniční politika USA rozhodla postupovat bez ohledu na své partnery v NATO i OSN a provedla intervenci v Iráku, která destabilizovala celý Střední východ. „Ta se stala jednou z hlavních příčin radikalizace islamistů, ale i současné naprosto rozvrácené situace na Středním východě. A aby toho ještě nebylo málo, tak Spojené státy začaly prosazovat tu tzv. koncepci unilateralismu, což znamená, že nemusí brát ohledy na další hráče, protože jsou nejsilnějším hráčem ve světové politice. A velmi často už v devadesátých letech zdůrazňovaly Rusku, že prohrálo studenou válku a že tím pádem není třeba brát ohledy na to, jaké jsou jeho zájmy,“ podotýká publicista.
Tato politika trvalé ignorace ruských zájmů vedla v roce 2007 k naprosto zásadnímu a otevřenému vystoupení prezidenta Vladimira Putina na bezpečnostní konferenci v Mnichově. „Tenkrát se mu tam ministr Schwarzenberg vysmíval, místo aby se ty ruské obavy začaly brát vážně. Ještě důležitější bylo vypovězení smlouvy o omezení antiraket mezi USA a Sovětským svazem, na které spočívala bezpečnostní architektura během studené války. Jakmile se Spojené státy rozhodly smlouvu vypovědět, a budovat antiraketový systém, objevilo se nebezpečí, že se výhoda jednostranně přesune na jejich stranu. Kdyby k tomu došlo, stalo by se Rusko vydíratelné. Tohle byl základ pro ohrožení bezpečnosti Ruska,“ vysvětluje Václav Žák.
Merkelová a Hollande se snaží chyby Západu napravit
Další naprosto základní strategickou chybou Západu byla snaha rozšířit NATO do Gruzie a na Ukrajinu. „Teď bude třeba se chyby snažit nějak napravit. Jak se zdá, tak to pochopila Merkelová s Hollandem. Podle kusých informací, které máme, naznačují, že chtějí jednat o tom, aby spolupráce mezi Ukrajinou a Evropskou unií zahrnovala i Rusko. To se mělo dít od začátku, aby jednání Brusel – Kyjev zahrnoval také Moskvu. Musí se vytvořit trojúhelník, který bude výhodný pro všechny tři zúčastněné partnery. Jedině tak je možné dosáhnout toho, aby se Rusko necítilo bezpečnostně ohroženo. Jen to je nadějí pro dosažení trvalejší dohody. Ovšem situace je nyní už tak komplikovaná, že se ten pozdní plán nemusí podařit uskutečnit,“ obává se publicista.
Především jižní Evropa se pomalu začíná balit do levicového hávu. Vítěz řeckých voleb, radikální SYRIZA, by se mohla stát novou levicí, která zajistí spravedlivé přerozdělení bohatství, na rozdíl od evropské standardní levice, která už přestala plnit svůj účel. „Podle mého názoru levice měla výborné pole působnosti, které nevyužila. Očekával jsem, když nastoupil Obama do úřadu, že bude řešit základní problém současného světa. Ten podle mě spočívá v tom, že existují tisíce miliard dolarů, které se pohybují v daňových rájích a používají se k financování obchodu s drogami, se zbraněmi či k pašování lidí. Kdyby se začal kontrolovat finanční systém, aby se to nemohlo dít, kdyby se rušilo anonymní vlastnictví, přestalo být možné beztrestně provozovat korupci a tyto obchody, tak by to byl nejlepší levicový program, jaký by mohl být,“ tvrdí Václav Žák.
Nerovnost v rozdělování bohatství je do nebe volající
Protože za levicový program nelze považovat nějaké jízdné ve vlacích zdarma a podobné nesmysly. „Levicový program je důraz na rovnost. A ta rovnost se nejlépe zajistí tím, že přestane být možné, aby si bohatí lidé vytvářeli státy ve státě a ignorovali politické instituce jednotlivých zemí a hráli hry, které do značné míry ožebračují zbytek světa. Ta nerovnost v rozdělování bohatství je tak do nebe volající, že se to bez politického řešení jistě neobejde, nebo jinak dojde ke katastrofě. Ale program strany typu SYRIZA rozhodně nemůže na této záležitosti změnit vůbec nic,“ domnívá se publicista.
Ing. Miloš Zeman
K nejčastěji diskutovaným zahraničně-politickým otázkám se velice často vyjadřuje prezident Miloš Zeman a za své výroky o společné ozbrojené akci proti Islámskému státu, za hodnocení událostí na Ukrajině či za svůj postoj k Rusku je častým terčem kritiky. „Prezident České republiky nemá vůbec žádný ústavní mandát k tomu, aby měl nějaké vlastní politické názory. Prezident České republiky je ze své funkce neodpovědný, a to předpokládá, že právě žádné samostatné politické názory neprezentuje,“ říká pro ParlamentníListy.cz Václav Žák.
Prezident škodí více, než si veřejnost dokáže představit
Není prý normální, aby se prezident choval jako ve hře Dlouhý, Široký a Krátkozraký, kde říká princ Drsoň princi Jasoňovi: „Ty ji osvobodíš a já si ji vezmu za ženu“. „Takhle to nemůže v politice fungovat. Prezident je hlava státu a má představovat politiku vlády. Pokud se tak prezident nechová, tak škodí zemi. A to i v případě, kdy může v některých věcech říkat názory, se kterými bude celá řada lidí ve společnosti souhlasit. Jestli má republika fungovat jako spolehlivý partner, musí se prezident chovat jako ústavní činitel, a ne se chovat jako někdo, kdo si z Hradu dělá soukromý podnik. Jeho nekvalifikované exkursy do historie, urážlivé výroky vůči arabským zemím či v poslední době Norsku škodí republice víc, než si veřejnost dokáže představit,“ dodává publicista.
Psali jsme:
autor: Jiří Hroník
