Zkušený novinář odkrývá nevídané zprávy k Ukrajině a žasne nad slovy Sobotky

21.06.2014 12:30

TÝDEN V MÉDIÍCH Na události související s událostmi na Ukrajině, o nichž se z českých sdělovacích prostředků nedozvíme, se zaměřil mediální odborník Petr Žantovský. Ve svém pravidelném ohlédnutí za uplynulým týdnem se věnuje i kauze týkající se pomníku válečným letcům a bezděčnému přiznání premiéra Bohuslava Sobotky, že státní správu neřídí on ani ministři, ale média.

Zkušený novinář odkrývá nevídané zprávy k Ukrajině a žasne nad slovy Sobotky
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Ruský prezident Vladimir Putin trochu jinak
reklama

Na to, co se v českých sdělovacích prostředcích nenajde o dění na Ukrajině, se v úvodu svého pravidelného ohlédnutí za uplynulým týdnem zaměřil mediální analytik Petr Žantovský. „Minule jsem říkal, že jsem si začal vyhledávat informace o tom, co se děje kolem ukrajinského problému, ale v českých médiích nejsou zmiňovány. A přitom jsem zase narazil na několik nových informací, takže to berte jako takové doplnění, jakousi brigádičku za české novináře,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Nejprve upozorňuje na demonstrace příznivců federalizace Ukrajiny, které proběhly 13. a 17. května před ukrajinskou ambasádou v Římě, o nichž ale česká média vůbec neinformovala. „Nezaznamenal jsem v nich ani informaci o tom, že Rádio Svoboda, což je známé americké rádio financované Kongresem a určené pro vysílání do Ruska a postsovětských satelitů, vyhodilo svého redaktora Andreje Babického,“ poukazuje Petr Žantovský na příběh novináře, který pro Rádio Svoboda pracoval 25 let.

Stačilo v blogu vyjádřit vlastní názor a v Rádiu Svoboda skončil

Osudným se mu stalo, že na svém osobním blogu v rámci stránek Echo Kavkazu zveřejnil komentář, ve kterém si dovolil vyjádřit názor, že Rusko mělo právo vzít pod ochranu obyvatelstvo Krymu a že se jednalo o ochranu práv menšin na Ukrajině. „To je názor, který není konformní s názorem Rádia Svoboda, o čemž nás ostatně velmi často ve vysílání České televize přesvědčuje Babického kolega pan Fištejn, který vyjadřuje názor zcela opačný. Takže další informace, které se přes naše velká oficiální média k lidem příliš nedostanou,“ podotýká mediální analytik.

Z většinových médií ale nezaznamenal ani informace o nejrůznějších akcích, které se v souvislosti s událostmi na Ukrajině odehrávají u nás. „Nedozvěděl jsem se z nich, že se 29. května konala na Staroměstském náměstí demonstrace na podporu federalizace Ukrajiny a proti vzrůstání nacistických nebo fašistických tendencí na Ukrajině. Ani o tom, že se 19. června konala demonstrace Média a demokracie,“ konstatuje Petr Žantovský a připomíná další demonstraci na téma Ukrajina, která se uskuteční v neděli 22. června na Hradčanském náměstí.

O demonstraci „Odmítáme mlčet“ budou média zřejmě mlčet

Tu pod názvem „Odmítáme mlčet“ pořádají občanské iniciativy. „Tak já jsem velmi zvědavý, jestli většinová česká média dají těmto hlasům prostor. Jinak mi to začíná trošku připadat jako na sklonku totality, když se někde shromáždili občané spontánně a dobrovolně, tak to média hodnotila způsobem, že se několik výtržníků pokusilo narušit budování naší socialistické vlasti a nevyjadřovalo žádný přijatelný názor. Tak jsem zvědavý, jestli také náhodou nesklouzneme v té mediální rétorice k něčemu takovému,“ přiznává mediální odborník.

Už dříve upozorňoval, že tato verbalizace začíná hrozit a že se občanská shromáždění, nekonformní vůči oficiální linii názorové a politické, začínají označovat jako dav, rozzuřený či štvavý dav. „Takové výrazy mají signifikovat, že to shromáždění, které má tento konkrétní názor, je méněcennější vůči jinému skupenství lidí, kteří mají názor opačný, to jest ten povolený. Takže se nechme překvapit, jak naše média zareagují na tuto nedělní demonstraci s názvem ´Odmítáme mlčet´. Možná budou mlčet, o to hůře pro ně, protože tím potvrdí, že ti demonstrující, ty občanské iniciativy, budou mít pravdu,“ poznamenává Petr Žantovský.

Není sporu o tom, že oběti boje proti nacismu je třeba připomínat

Za druhé téma si vybral dění kolem pomníku československým válečným letcům z druhé světové války, který byl odhalen na pražském Klárově. „Pomník letcům RAF je – na tom se jistě shodne každý, kdo má trošku etiky – určitě velice potřebná a důležitá věc, která připomíná lidské oběti boje proti nacismu. Koneckonců i ty demonstrace proti stávající vládě na Ukrajině jsou také podbarveny stejnou myšlenkou, bojem proti nacismu a proti vzrůstajícímu fašismu,“ říká pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.

Zatímco připomenutí obětí a statečnosti letců považuje za správné, vadí mu, že se takové věci dějí na politickou objednávku a tak trochu násilím. „Velice pozorně sleduji tu debatu, kterou inicioval názor pražských památkářů z památkového odboru Magistrátu hlavního města. Ti na základě odborného stanoviska Národního památkového ústavu a Úřadu pro urbanistiku vydali nedoporučující stanovisko k umístění toho leteckého lva na Klárově. To se děje běžně, památkáři už takhle zastavili spoustu akcí, které byly sporné třeba z hlediska výtvarného vyjádření, z hlediska umístění nebo z hlediska tonáže, protože památník je velmi robustní a nápadný,“ upozorňuje mediální odborník.

Pomník je politickou aktivitou, navíc v rozporu s předpisy

Z hlediska českých předpisů mají tyto instituce na taková vyjádření právo. „Jiná věc je, jestli se nám to líbí a jestli se tím vždy chceme dobrovolně řídit. Ale předpisy jsou předpisy a zákon je zákon. To je marné. Zajímavé na téhle situaci je, že ten tým, který tu sochu prosadil a postavil a také s velkou pompou ve středu odhalil, jednal v rozporu se stávajícími předpisy a bez ohledu na názor Magistrátu hlavního města. To je jednání, které poněkud diskvalifikuje záměr samotný,“ domnívá se Petr Žantovský.

Vždyť tu někdo chce připomínat hrdinství lidí, kteří dobrovolně odešli bojovat za svobodu a riskovali tím své životy, a přitom sám není schopen akceptovat ani tak triviální záležitost, jako je nějaký veřejný předpis. „Tím vlastně dehonestuje celou tu věc, celý ten pomník a celý jeho etický smysl. Ale takové otázky si nikdo nepokládá. A stejně tak si nikdo nepokládá otázku, jak je možné, že vše proběhlo tak rychle, že to bylo v řádu dnů, maximálně týdnů, co o tom rozhodl Úřad městské části Praha 1 a že to byla víceméně politická aktivita,“ pozastavuje se mediální analytik.

Úřad městské části Praha 1 kráčí ve stopách velkého soudruha

„Trošku mi to zase připomíná ty staré časy, když velký soudruh rozhodl, že budou koláče hranaté, tak byly ze dne na den hranaté, a nikoli kulaté, jako byly předtím tři sta padesát let, protože to ten soudruh chtěl. A nyní nějaký další soudruh, nebo já nevím, rozhodl, že ta věc bude tady, i kdyby všechny instituce vyjádřily svůj odborný názor opačně. Ale to pro něj vůbec nic neznamená. Tak se rozhodlo, že tam ten pomník stojí,“ srovnává Petr Žantovský postup Úřadu městské části Praha 1 s předlistopadovými časy.

A za „nejzábavnější“ na celé kauze považuje postoj některých novinářů. „Sledoval jsem v České televizi debaty v den odhalování pomníku v Událostech i v Událostech, komentářích, ráno ve Studiu 6 byl i šéf pražských památkářů pan ředitel Skalický. „Moderátoři těch pořadů vyjadřovali naprosto explicitně postoj, že je vlastně jedno, co si nějací památkáři myslí, že je úplně jedno, co je v nějakém předpise napsáno. Podstatné je, že nám se tenhle pomník líbí, líbí se nám tady a líbí se nám, že bude takto umístěn, a zrovna dnes. My, čeští novináři, víme, že to tak je správně a že to tak má být, a tudíž za tuhle svoji pravdu bojujeme,“ diví se takovému postoji mediální odborník.

Novinář České televize se nemá co přiklánět na některou ze stran sporu

Jako příklad uvádí větu „Doufejme, že tam socha zůstane“, kterou tohle téma uzavřel v Událostech, komentářích ČT24 moderátor Lukáš Dolanský. „No já nevím, jestli má novinář České televize v něco doufat. Já se domnívám, že když informuje o nějakém sporném jevu nebo sporné události, tak by měl být maximálně objektivní, a ne doufat, že jedna, nebo druhá strana ten spor vyhraje. Pak jen dokazuje, že není novinář, ale účastník toho sporu na jedné straně, a tím pádem tam nemá co dělat. Uvidíme, jestli tam ta socha zůstane, protože byla postavena bez správního důvodu a jistě to bude vyvolávat nadále nějaké zajímavé správní a mediální dopady,“ očekává Petr Žantovský, že tomuto tématu ještě není konec.

Na závěr si ponechal události na Ministerstvu spravedlnosti a kuriózní výrok, kterým premiér Bohuslav Sobotka pohrozil šéfce rezortu. „Paní ministryni Válkovou potkala zajímavá příhoda, kterou vyřešila odvoláním svého náměstka Šterna, jenž ji běžel udat na protikorupční policii. To je zvláštní situace. Představte si, že jste ministr a máte náměstka z jiné politické strany, který se rozhodl, že s vámi nebude komunikovat, ale půjde na policii a tam vás udá,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský ve zkratce dění na Ministerstvu spravedlnosti.

V posledních letech se v Česku rozlezla udavačská mánie

Podle něj není vůbec podstatné, kvůli čemu to bylo, ale jde o ten samotný fakt, že se takhle někdo rozhodne zachovat. „To je velice zvláštní věc a v Čechách začíná být docela standardní. Vzpomeňme si na kauzu dnešního senátora, tehdy šéfa Fondu životního prostředí, Libora Michálka. Ten také místo toho, aby komunikoval se svým nadřízeným ministrem, tak natočil nějaké povídání a odnesl ho na policii a médiím. To je taková zvláštní česká udavačská mánie, která se tady v posledních letech rozlezla,“ všímá si mediální analytik.

Za zvláštní přitom považuje, že se udavačská mánie rozlézá se souhlasem mnoha osob jak na politické, tak na mediální scéně. „Tak například pan ministr Dienstbier prohlásil, že ´Válková svým odvoláním porušila koaliční smlouvu´. A co tedy udělal pan náměstek Štern, který šel udat Válkovou na protikorupční policii? Já nevím, to pan Dienstbier neříká, takže já teď nevím, co si o tom pan Dienstbier myslí, pokud si o něčem vůbec pan Dienstbier něco myslí,“ bere si Petr Žantovský na paškál vyjádření ministra bez portfeje, který má na starosti lidská práva a rovné příležitosti.

Státní správu podle Sobotky neřídí on, ani ministři, ale média

„Pan premiér Sobotka byl ještě explicitnější. Ten pohrozil ministryni Válkové, že bude odvolána, když ´dopustí další negativní medializaci ministerstva´. Tak to je dost zajímavý výraz, protože nám tím pan premiér zřejmě říká, že medializace řídí státní správu. Že už ne premiér nebo ministři či jejich náměstci, ale média řídí tu státní správu. Nebo Sobotka řídí stát podle médií, podle názoru médií? Ale kterých médií? Nebo některých novinářů z těch médií?“ zamýšlí se mediální odborník nad tím, co nám tou větou chtěl předseda vlády vlastně říct.

Podle něj jde o problém, který by zasloužil velice hloubkovou diskusi, a tak doufá, že se k tomu ještě někdo relevantní vyjádří. „Protože já nechci žít ve státě, který je řízen medializací, ať už negativní, nebo pozitivní. I když si uvědomuji, že moderní doba je mediální a že kladná a záporná předznamenání se dávají před lidi, události nebo fenomény především v médiích a často se potom podle toho řídí skutečná realita. Ale říci to takto explicitně, že českou státní správu řídí média, to tu ještě nebylo. Jsem zvědav, co bude následovat,“ uzavírá své ohlédnutí Petr Žantovský.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jiří Hroník

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

,,Za chvíli umře. Děti jsou mu jedno." Očkování dětí: Zvedla se bouře, silná slova

12:33 ,,Za chvíli umře. Děti jsou mu jedno." Očkování dětí: Zvedla se bouře, silná slova

O potřebnosti očkování i nejmenších dětí už by raději neměl promlouvat profesor Václav Hořejší z Úst…