Zkušený novinář vytáhl na světlo temnou minulost Šustrové a Pitharta

18.05.2013 17:39

TÝDEN V MÉDIÍCH Pravicoví politici si přisvojují levicové prvky a sdělovací prostředky si toho nevšímají, upozorňuje mediální odborník Petr Žantovský ve svém pravidelném ohlédnutí za uplynulým týdnem. Věnuje se rovněž personálnímu obsazení vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů a také chystanému obnovení vysílání televize Metropol, kterou vlastnil nedávno zesnulý uhlobaron Luboš Měkota.

Zkušený novinář vytáhl na světlo temnou minulost Šustrové a Pitharta
Foto: Hans Štembera
Popisek: Rada ÚSTR se vyjádřila k aktuální situaci v ústavu. Místností se nesla nesouhlasná vyjádření spolu se smíchem

Ohlédnutí za uplynulým týdnem ve sdělovacích prostředcích začíná mediální odborník Petr Žantovský dvěma zdánlivě nesouvisejícími informacemi. Jedna se týká návrhu zákona o regulaci výkupu druhotných surovin a druhá je aktivita k potlačení prodejních akcí pro seniory. „Co tyto dvě akce spojuje? Zajímavé na nich je, že v obou případech se jedná v podstatě o zakrývání neschopnosti policie a justice stíhat normální trestnou činnost. Kupodivu žádná média nebyla schopna analyzovat nebo alespoň ohodnotit, že obě dvě aktivity si dává na svůj štít tzv. pravicová strana, tedy ODS,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

„Co se týče výkupu surovin, tam je to naprosto zřetelné, jedná se o krádeže. Ale my se budeme samozřejmě politicky velice korektně ošívat, protože těžko někdo vysvětlí, proč je tenhle jev nejsilněji přítomen v Ústeckém kraji. Mám na to svůj názor, ale říkat ho nebudu. Ale jde o to, že tady zjevně supluje politika policii, a to je velká chyba. Je to jenom tanec politiků na předvolebních vejcích. A totéž se týká těch prodejních akcí pro seniory,“ poukazuje Petr Žantovský na existenci  paragrafu, který se týká klamání spotřebitele a klamavé reklamy a podvodu.

Řápková a Kuba si přisvojují levicové prvky

Upozorňuje na to, že na vymýšlení další a další legislativy jsme byli zvyklí u levicových politiků, kteří jsou přesvědčeni o tom, že je potřeba výslovně uvést v zákoně všechny možné situace, které život nabízí, a tyto situace nějak regulovat. „Vedle toho existuje výklad, že zákon by měl být co nejstručnější, a tudíž je zapotřebí, aby míra jeho obecnosti byla taková, aby jej bylo možné aplikovat na jakoukoli podobnou situaci, která nastane. To je spor, který se vede dlouhodobě mezi pravicí a levicí, ovšem v zemích, kde takové pojmy mají smysl. U nás toto dělení žádný smysl nemá,“ podotýká mediální odborník.

Ilustruje to na skutečnosti, že si tyto aktivity vzali za své politici ODS. „A to jak ústy paní Řápkové, onen pokus o regulaci výkupu druhotných surovin, tak ústy pana ministra Kuby ve čtvrtečním pořadu paní Jílkové, který tam odstartoval svatou válku proti pořadatelům prodejních akcí seniorům a proti tomu, aby se vůči seniorům chovali nevhodně a klamavě. To mně přijde opravdu bizarní, když právě pravicoví politici, kteří by měli maximálně ctít osobní odpovědnost každého člověka, si přisvojují tyto levicové prvky. Ukazují na tom jenom to, že pojmy pravice a levice v Česku přestaly existovat,“ míní Petr Žantovský.

Na klamání voličů pravicovou vládou média neupozorňují

„Abych do toho vrátil ta média, já jsem opravdu velmi překvapen, že novináři, analytici nejsou schopni rozeznat, co je pravicová a co levicová politika. Všimli jsme si toho už u různých zvyšování daní, DPH a podobně, kdy žádný novinář nevystoupil a neřekl: 'Podívejte, tady pravicová vláda klame své voliče, protože zvyšuje daně, zvyšuje daňovou zátěž, komplikuje lidem životní situaci, a to přece dělají všude na světě jen levicové vlády, aby zvyšováním daní posilovaly státní rozpočet.' Vždyť pravicové vlády se snaží daně spíš snižovat, nebo alespoň neměnit,“ připomíná Petr Žantovský.

A přechází k druhému tématu, jež sdělovací prostředky rovněž pominuly. „Informace o tom, že do vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů nastupují pánové Petr Pithart a Vilém Prečan, je podobně děsivá, jako když se předsedkyní rady ÚSTR stala paní Šustrová. Odpusťte mi tu nadsázku, ale mně to přijde, jako kdyby bývalí členové NSDAP usedli v orgánech nějaké instituce, která má hodnotit období 1933 až 1945 v Německu. To je velmi podobné,“ domnívá se mediální odborník.

Rady ÚSTRu obsadili lidé, kteří by v nich být neměli

„Říkám to proto, že paní Šustrová byla členkou Hnutí revoluční mládeže. Toto hnutí se vyznačovalo různými maoistickými tezemi, vedl ho Petr Uhl, byl tam přítomen také pan Bašta a spousta dalších lidí, které jsme potom viděli ve veřejném životě. Byla to extrémně levicová organizace a tito lidé byli postihováni pro svou levicovou úchylku počátkem sedmdesátých let, nikoli nějakou antikomunistickou. To je věc, na kterou se zapomíná. A když teď takoví lidé velí instituci, která o sobě říká, že chce být objektivní studijní institucí, tak se divím,“ poznamenává Petr Žantovský.

K Petru Pithartovi uvádí, že vstoupil do Komunistické strany Československa v roce 1960 a vystoupil z ní v roce 1968. „Vstoupil tam v době, kdy už byli komunistickým režimem popraveni lidé minimálně v řádu stovek a Petr Pithart jako syn komunistického funkcionáře o tom mohl, ale spíše musel vědět. To, že v devatenácti letech vstoupí do organizace, která vůči svému národu páchá genocidu, o něm něco vypovídá. To, že z ní vystoupí v okamžiku, kdy jeho skupina prohrává svůj boj, z něj nedělá hrdinu, ale dělá z něj poraženého,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Prečan disidentem Historického ústavu určitě nebyl

A Vilém Prečan se stal v roce 1957 pracovníkem Historického ústavu ČSAV, což byl kádrově velmi čistý ústav, právě proto, že se měl zabývat výkladem novodobých dějin Československa. „Koneckonců je to vidět na jeho publikacích Cesta ke květnu nebo Slovenské národné povstanie a svědčí o tom, že pan Prečan určitě nebyl žádným disidentem uvnitř Historického ústavu. I když jsem prošel všechny možné zdroje, tak jsem se nikde nedočetl o tom, jestli pan Prečan byl, nebo nebyl v KSČ. Možná byl, možná nebyl. Já si myslím, že jako pracovník Historického ústavu ČSAV být musel, ale nemám k tomu žádný doklad,“ přiznává mediální odborník.

„Ve stejném roce, kdy šel Slovenské národné povstanie studovat a bádat do Historického ústavu ČSAV pan Prečan, zemřel na následky týrání v Jáchymově hrdina a letec RAF Josef Bryks, kterému dal před pár lety státní vyznamenání in memoriam Václav Klaus. V roce 1957 byl také zatčen a na dvanáct let uvězněn Jan Dokulil jenom proto, že byl švagrem vězněného katolického básníka Jana Zahradníčka. A téhož roku byl popraven i jistý Václav Kvičera za velezradu. Tak já teď nevím, jestli je správné, aby tito lidé byli členy vědecké rady ústavu, který má právě toto období historicky objektivně studovat,“ podotýká Petr Žantovský.

Na naprosté diletanty a „nováky“ ať televize Metropol raději zapomene

Závěrem se věnuje obnovenému vysílání jedné z televizních stanic. „Jak se dalo čekat, tak pan František Savov, majitel společnosti Mladá fronta, jenž nedávno ohlásil vstup do televize Metropol, dnes už zesnulého bývalého majitele Luboše Měkoty, která už nevysílá několik měsíců, tak samozřejmě nevstoupil do těch 85 milionů dluhů, které zůstaly po bývalém provozovateli televize Metropol. Ale zažádal o novou licenci na stejný program stejné televize a také ji dostal. Teď je tedy na zelené louce. To je naprosto regulérní, právně čistá situace,“ konstatuje mediální odborník.

Z budovy Mladé fronty v pražských Modřanech tak může František Savov začít vysílat televizi Metropol. „Počkejme si, jaký bude program, jaký bude komerční úspěch televize, to se dá velice těžko odhadnout. Ale pokud na to půjdou stejně – s prominutím hloupě – jako bývalý majitel pan Měkota a jeho lidé, což znamená, že to obsadí z půlky naprostými diletanty v televizní branži a z půlky bývalými 'nováky', kteří zapomněli, že už se nepíší devadesátá léta, tak se domnívám, že budoucnost té televize nebude ani tentokrát příliš růžová. Ale možná se pletu a těším se na její nový program,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Akce zakázána. Ne zrušena, zakázána. Dvojka Konečné terčem cenzury. Pátrali jsme

9:25 Akce zakázána. Ne zrušena, zakázána. Dvojka Konečné terčem cenzury. Pátrali jsme

Akce zakázána. Doslova. Plzeňsko je, zdá se, „průkopníkem“ praxe, kterou najdeme možná v padesátých …