Z nedávno zveřejněného průzkumu britské neziskové organizace Equality (Rovnost) vyplynulo, že se romské děti z České republiky a Slovenska, které s rodiči emigrovaly do Anglie, dokázaly vyrovnat průměrným žákům anglických základních škol. Průzkumu se zúčastnilo 61 žáků, přičemž 85 procent z nich bylo u nás či na Slovensku zařazeno do praktických, dříve zvláštních škol. V souvislosti s výsledky studie se proto začalo hovořit o tom, že český vzdělávací systém je mnohem horší ve srovnání s tím britským. Je to ale trochu jinak. Alespoň to tvrdí mnozí odborníci. Zajímavé na celé věci navíc je, že autorkou výzkumu, jenž prokázal prosperitu romských dětí v Anglii, je někdejší spolupracovnice Společenství Romů na Moravě Lucie Fremlová.
Kupka: Do praktické školy s retardací
Podle psychologa z Pedagogicko-psychologické poradny v Jeseníku je základním kritériem pro umístění dítěte do praktické školy mentální defekt. „Pokud nemá dítě alespoň lehkou mentální retardaci, tedy velmi nízké IQ, nemůže být dítě přijato do praktické školy,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Martin Kupka.
U romských dětí je však hlavním problémem to, že tyto děti bývají sociálně zanedbané, vyrůstají v nevyhovujících podmínkách a nemají prostor k učení. „Takové dítě se pak dostane k nám do poradny, jestli nemá mentální retardaci a nemá být umístěno do praktické školy a v testu rozumových schopností vyjde někde v tak zvaném hraničním pásmu, že to mentální retardace není. Problém je ten, co s dětmi, ať už romskými nebo jinými, které nejsou retardované, ale přesto základní školu nezvládnou. Opakovaně propadají. Praktická škola je nevezme a na základce propadají. Některé školy třeba na Jesenicku se snaží těmto dětem, a to nejsou jen Romové, vyjít vstříc tak, že je pro ně víc doučování, nebo že si udělají úkoly už ve škole, ale kdo to těm učitelům zaplatí?“ doplnil Kupka.
Učitelka: Je kladen velký tlak na učitele i žáky
Učitelka prvního stupně nejmenované základní školy Kamila k tomu dodává: „Dnes je kladen velký tlak na učitele. České děti se toho ve škole musí naučit mnoho, a to rychle. Pokud to nezvládají, je to podle mnohých vina učitele. Pokud je však ve třídě několik žáků, kteří učivo nestíhají, učitel nemá čas se jim dlouhodobě věnovat. Tito žáci pak buď opakují, nebo by měli být zařazeni do praktické školy, kde stíhat budou. Je to podle mě fér vůči nim i vůči těm žákům, kterým nedělá učivo problém.“
Peprník: Požadavky na žáky v Anglii jsou nižší
Podle profesora katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofocké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci romské děti prosperují na anglických základních školách mimo jiné proto, že požadavky na žáky jsou tam nižší než u nás. „Přistěhovalecké romské děti mají šanci uspět v anglických základních školách, protože na tyto školy jdou také děti různých jiných imigrantů, zejména těch asijských se slabší znalosti angličtiny, protože muslimské matky nejsou zaměstnány, nesmějí být, a tak to dítě neumí dost dobře anglicky, když jde do té školy. A kromě toho požadavky na žáky základních škol jsou nižší než u nás,“ vysvětlil redakci svůj postoj Jaroslav Peprník.
Student: Na anglickou ZŠ vezmou kohokoliv
Jeho slova ParlamentnímListům.cz do jisté míry potvrdil také student, který byl v Anglii svého času na výměnném pobytu. „Na anglickou základní školu vezmou téměř kohokoliv. Postavit argumentaci na tom, že u nás romským dětem nebylo vyhověno a v Anglii ano a z toho má být tedy vidět, že je to tam lepší, je naprosto scestné,“ sdělil redakci Pavel Kolomazník.
Holomek: Zakopaný pes je v českém školství
Předseda nevládní organizace Společenství Romů na Moravě Karel Holomek je však trochu jiného názoru. „Výzkum prokázal jednu věc nad slunce jasněji. Ten zakopaný pes je ve škole české. Říkám to při vší úctě a ocenění práce pedagogické veřejnosti, která vykonala a vykonává dobrou práci za daných podmínek. Jde právě o to, že v daných podmínkách nelze asi konat více,“ uvedl.
A v čem by se tedy podle něj mohlo české školství změnit? „Česká škola není domácím prostředím pro romské dítě. Nedává se šance k tomu, aby romské dítě bylo hrdé na svoji kulturu a historii. Například se vůbec neuvažuje o romštině jako nepovinném jazyku pro děti, které mají romštinu jako svůj mateřský jazyk,“ uzavřel pro redakci Holomek.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
autor: Petr Kupka
