Ohlédnutí za uplynulým týdnem ve sdělovacích prostředcích začíná mediální odborník Petr Žantovský dvěma zdánlivě nesouvisejícími informacemi. Jedna se týká návrhu zákona o regulaci výkupu druhotných surovin a druhá je aktivita k potlačení prodejních akcí pro seniory. „Co tyto dvě akce spojuje? Zajímavé na nich je, že v obou případech se jedná v podstatě o zakrývání neschopnosti policie a justice stíhat normální trestnou činnost. Kupodivu žádná média nebyla schopna analyzovat nebo alespoň ohodnotit, že obě dvě aktivity si dává na svůj štít tzv. pravicová strana, tedy ODS,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
„Co se týče výkupu surovin, tam je to naprosto zřetelné, jedná se o krádeže. Ale my se budeme samozřejmě politicky velice korektně ošívat, protože těžko někdo vysvětlí, proč je tenhle jev nejsilněji přítomen v Ústeckém kraji. Mám na to svůj názor, ale říkat ho nebudu. Ale jde o to, že tady zjevně supluje politika policii, a to je velká chyba. Je to jenom tanec politiků na předvolebních vejcích. A totéž se týká těch prodejních akcí pro seniory,“ poukazuje Petr Žantovský na existenci paragrafu, který se týká klamání spotřebitele a klamavé reklamy a podvodu.
Řápková a Kuba si přisvojují levicové prvky
Upozorňuje na to, že na vymýšlení další a další legislativy jsme byli zvyklí u levicových politiků, kteří jsou přesvědčeni o tom, že je potřeba výslovně uvést v zákoně všechny možné situace, které život nabízí, a tyto situace nějak regulovat. „Vedle toho existuje výklad, že zákon by měl být co nejstručnější, a tudíž je zapotřebí, aby míra jeho obecnosti byla taková, aby jej bylo možné aplikovat na jakoukoli podobnou situaci, která nastane. To je spor, který se vede dlouhodobě mezi pravicí a levicí, ovšem v zemích, kde takové pojmy mají smysl. U nás toto dělení žádný smysl nemá,“ podotýká mediální odborník.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník