Telefonát od neznámého člověka je na začátku, na konci mohou být oči pro pláč. „Ochránci spotřebitelů,“ kteří nabízejí, že s pojišťovnou, nebo obchodníkem s cennými papíry, nebo s někým jiným, vyjednají finanční náhradu z pro klienta nevýhodné smlouvy, totiž kasírují předem paušální poplatek. Například 20 tisíc korun. Samozřejmě nevratný. Jenže neposkytují žádnou garanci, že skutečně cokoli vymůžou.

A pokud již finanční kompenzaci vyjednají, vezmou si z ní obvykle dalších 20 procent. Například z šedesáti tisícové náhrady tak spotřebiteli zůstane méně, než polovina částky, na niž má nárok. Je to férové? Jiní „ochránci“ sice dopředu neinkasují žádnou zálohu, ale také neuvádějí, kolik za jejich službu zákazník nakonec zaplatí.