Pavel Matocha, bývalý předseda a současný člen Rady ČT, napsal na svém facebookovém účtu: „Baxa to zas zpatlal... Ministr kultury Martin Baxa se zapíše do historie dvěma zákony. Prvním je znovuzavedení titulu státního umělce – kumštýři, kteří se o ten titul přihlásí a stát jim ho schválí, budou dostávat státní podporu, ročně se jim má rozdělovat 126 milionů korun. Tady nás ministr z ODS vrací do socialistických časů.“
Druhým je navýšení televizních a rozhlasových poplatků, které následovalo po Baxově „zásadovém a horlivém“ tvrzení, že za Fialovy vlády k navýšení poplatků pro veřejnoprávní média nedojde. „Došlo, neboť slovo a slib pro tuto vládu nic neznamenal a neznamená. Nicméně s tím navýšením televizních a rozhlasových poplatků může být ještě mrzení. Jako mnohé jiné, zpatlala pětikoalice i tento zákon. Ignorovala, že při výrazné změně veřejné podpory musí o tom nejprve notifikovat Brusel. A to přesto, že na tuto povinnost byla opakovaně předem upozorněna, například na jednání mediálního výboru Poslanecké sněmovny,“ uvádí Matocha.
A nyní již Evropská komise tuto veřejnou podporu řeší. „Na konci srpna přišla našemu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže z Bruselu výzva, aby odpověděl na konkrétní body stížnosti, kterou ve věci navýšení poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas podal k Evropské komisi francouzský právník Benoît Le Bret. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže tak má nyní kvůli Baxovu zákonu hodně napilno, protože na odpověď dostal pouze dvacet dnů,“ vysvětluje Matocha.
Svůj komentář uzavírá: „Argumentace stěžovatele je přitom dost jednoznačná. Schválená změna zákona přináší výraznou změnu ve stávající veřejné podpoře (její výrazné navýšení a podstatnou změnu v definici a struktuře poplatníků), a proto měla Česká republika povinnost to notifikovat do Bruselu.“
Registrovaný umělec si vyjde až na devadesát tisíc
Matocha ve svém komentáři naráží na zákon č. 203/2023 Sb., který novelizoval zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a další související předpisy. Ke schválení Parlamentu ČR ho předložila vláda pod vedením premiéra Petra Fialy. Klíčovou roli při přípravě a prosazování zákona sehrálo Ministerstvo kultury ČR vedené ministrem Martinem Baxou. Návrh byl iniciován na základě dlouhodobých diskusí s uměleckými asociacemi a s odborníky.
Hlavním cílem zákona č. 203/2023 Sb. bylo zavedení statusu umělce, tedy právního rámce, který zlepšuje sociální a ekonomické postavení umělců působících na volné noze. Zákon reagoval na specifické potřeby uměleckých profesí. Umožňuje umělcům platit odvody na základě průměrných příjmů, což zohledňuje kolísavý charakter jejich výdělků, dále snížit administrativní zátěž spojenou s placením záloh na pojištění a také zajistit nárok na dávky v nezaměstnanosti nebo jiné formy podpory v obdobích bez příjmů. Zákon definuje umělce (např. hudebníky, herce, výtvarníky, spisovatele) jako osoby vykonávající uměleckou činnost jako hlavní zdroj obživy a umožňuje jejich registraci pro využití výhod statusu.
Ministerstvo kultury pod vedením Martina Baxy spolupracovalo s uměleckými asociacemi, jako je Česká unie výtvarných umělců nebo Svaz hudebníků ČR, aby vytvořilo legislativu odpovídající potřebám umělců. Zákon byl schválen Parlamentem ČR v roce 2023 a účinnosti nabyl 1. ledna 2024. I když byl přijat s velkou podporou, někteří umělci a kritici poukazují na přetrvávající administrativní složitosti při registraci a využívání statusu.
Podle dostupných údajů z Ministerstva kultury ČR bylo k počátku srpna podáno 53 žádostí o zápis do registru. Očekává se, že počet bude růst, ale zatím jde o velmi nízké číslo vzhledem ke krátké době platnosti.
Podpora se má týkat nejvýše 1400 osob ročně, s celkovými výdaji státu kolem 126 milionů Kč. Tento odhad vychází z analýzy umělců na volné noze, kteří nemohou zajistit dostatečné příjmy ze své činnosti.
Žádat mohou i zaměstnaní umělci, pokud vykonávají uměleckou činnost nejméně 2 roky z posledních 3 let.
Zavedení statusu umělce, účinné od 1. července letošního roku, představuje pro státní rozpočet především roční náklady spojené s podporou umělců na volné noze, jako jsou stipendia na tvůrčí nebo studijní činnost. Podle důvodové zprávy k novele zákona č. 203/2006 Sb. se celkové roční výdaje odhadují na 126 milionů Kč. Tato částka má být rozdělena mezi přibližně 1400 umělců, což znamená průměrnou podporu okolo 90 tisíc korun na osobu ročně.
Psali jsme:
Anketa
Byl Jiří Krampol dobrý herec i dobrý člověk?
Poplatky Českému rozhlasu a České televizi
Dále Matocha ve svém komentáři zmiňuje zákon č. 483/2024 Sb., účinný od 1. května letošního roku, jenž novelizoval financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Televizní poplatek byl zvýšen z 135 Kč na 150 Kč měsíčně, rozhlasový z 45 Kč na 55 Kč měsíčně. Nově jsou poplatky povinni platit i podnikatelé s příjmem nad 1 milion Kč ročně, pokud mají televizní nebo rozhlasový přijímač.
Změny byly schváleny Parlamentem ČR a podepsány prezidentem Petrem Pavlem 25. dubna. Odhadovaný přínos je přibližně 1,2 miliardy Kč ročně.
Francouzský právník Benoît Le Bret kritizoval navýšení jako potenciální nepovolenou státní podporu podle pravidel EU, protože nebylo předem notifikováno Evropské komisi. Také opozice (ANO, SPD) volá po zrušení zákona. Pokud ANO vyhraje sněmovní volby a sestaví vládu, chce zrušit poplatky a financovat ČT a ČRo přímo ze státního rozpočtu, sloučit obě média do jedné instituce s jedním ředitelem a s méně stanicemi.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Myslíte si, že se Martin Baxa po volbách vrátí do ministerského křesla?
autor: Naďa Borská
ADRA
