„Elfové“ provedli analýzu ruské propagandy. Petr Žantovský k jejich „seznamu nepřátel“ zásadně promluvil. Na to se jejich zástupce v ČT vůbec neptali

23.02.2019 5:15

TÝDEN V MÉDIÍCH Stopu peněz bychom měli hledat v případě takzvaných elfů, kteří sami sebe považují za nositele pozitivních hodnot a ukryti v anonymitě odhalují aktivity takzvaných trollů, což jsou podle nich negativní jedinci či skupiny na informačním mediálním poli. Vyzývá k tomu Petr Žantovský v reakci na analýzu ruské propagandy v českém kyberprostoru, kterou tato skupina v čele s redaktorem Britských listů Bohumilem Kartousem provedla. Podle mediálního analytika bez zveřejnění toho, kdo za touto aktivitou stojí a kdo ji platí, jde jenom o naprosto odpornou denunciační aktivitu. Ty se ve veřejném diskurzu prosazují čím dál víc a prostor i čas jim dopřává také Česká televize.

„Elfové“ provedli analýzu ruské propagandy. Petr Žantovský k jejich „seznamu nepřátel“ zásadně promluvil. Na to se jejich zástupce v ČT vůbec neptali
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Novinářská cena, odporná udavačská aktivita a otvírání oken možností v oblasti propagace homosexuality jsou tématy nejnovějšího přehledu mediálních zajímavostí. „Začneme omluvou za to, že jsem se před čtrnácti dny dopustil jedné nepřesnosti. Ta mi byla vyčtena panem Šídlem v jeho tweetu na sociálních sítích. Pak to rozmáznul pan Jandourek ve svém značně denunciačním článku na Foru24. Nepřesnost spočívala v tom, že jsem se ve zmínce o udělování novinářských Cen Ferdinanda Peroutky nepřesně vyjádřil z hlediska časového zařazení jednotlivých laureátů. Šlo konkrétně o to, že pan Šídlo, pan Černý a pan Němeček dostali Cenu Ferdinanda Peroutky v letech 2004, 5 a 6, a to Hospodářské noviny, kde pracovali, ještě nepatřily panu Bakalovi. To je ta základní chyba, kterou mi tedy velice hrubě vyčetl pan Šídlo. Dobrá, má pravdu, stejně tak pan Peňás v době, kdy cenu dostal, už nepracoval v Respektu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Přiznává, že pro něj představují celkem jednoznačnou líheň určitého typu novinářské činnosti a novinářského myšlení. „Tak jsem to spláchl dohromady, za což se našim čtenářům omlouvám. Ale myslím, že mi rozumí, protože vědí, že tato jména patří do určité ‚squadry‘, mnoho let stabilní a fungující víceméně pod jakýmkoli velením či vlastnictvím. A je vlastně jedno, jestli pan Macháček pracoval pro Bakalovy tiskové podniky v době, kdy byl v Respektu, nebo jestli dnes pracuje pro svěřenský fond pana Babiše v jeho think-tanku a píše pro jeho Lidové noviny. Myslím si, že je to spíš o určité typologii českého novináře. Ano, opravuji tedy tuto drobnou nuanci, že pan Bakala ještě nebyl vlastníkem Hospodářských novin, avšak ti novináři, kteří tam tehdy psali, píší pořád úplně stejně v jakýchkoli souvislostech. Jen připomenu některé laureáty Peroutkovy ceny. V roce 2008 Erik Tabery, to byl už Respekt dva roky vlastnictvím pana Bakaly. V roce 2009 pan Macháček, rovněž Respekt, v roce 2011 pan Spurný, také Respekt,“ ilustruje mediální analytik  „pestrost“ redakcí, z nichž se rekrutovali ocenění.

Věcná podstata předchozí glosy zůstává i přes opravu neměnná

Anketa

Je Miloš Zeman na Pražském hradě obklopen kvalitními spolupracovníky?

65%
35%
hlasovalo: 6796 lidí
Výčet laureátů z Bakalovy mediální stáje je však samozřejmě mnohem širší. „V roce 2012 Petr Fischer, Hospodářské noviny, Economia, v roce 2014 pan Veselovský, DVTV, Economia, v roce 2016 Petr Honzejk, Hospodářské noviny. Meritum věci je v tom, o čem jsem tehdy hovořil, že se novináři z určité názorové skupiny – ti hoši, co spolu mluví, jak se píše v Poláčkovi – hledají, až se najdou, a drží při sobě. To je normální, je to v pořádku, plyne to z nějakých sociálně-psychologických pravidel a nelze se tomu divit. Tak to uvádím na pravou míru, aby si někdo nemyslel, že nevím, kdy kde kdo pracoval, nebo že úplně zbytečně útočím na pana Němečka, na pana Šídla nebo na jiné pány, to bych opravdu nechtěl, aby to bylo takto vnímáno. Takže úvodem přijměte moji omluvu, opravu, nicméně věcně od ničeho z toho, co jsem předtím říkal, neustupuji. Ve všem, o čem jsem mluvil, je věcná podstata neměnná,“ zdůrazňuje Petr Žantovský.

Druhé téma se odvíjí od textu, který pod titulkem „Ruská propaganda v českém kyberprostoru ve 4. čtvrtletí roku 2018“ vyšel na Britských listech. „Jde o to, že takzvaní čeští elfové veřejně prezentovaní jednak jakýmsi panem Vítem Kučíkem – neplést si, prosím, s Vladislavem Kučíkem, což je spisovatel, novinář, scénárista a bývalý člen Rady České televize – a jednak Bohumilem Kartousem, novinářem, redaktorem Britských listů, vytvořili jakousi neformální strukturu, o níž sami říkají, že je anonymní. Obává se prý toho, že by členové této struktury byli ze svého blízkého či vzdálenějšího okolí perzekuováni, a proto tedy nevystupují jmenovitě. Nevíme tedy, kdo to jsou. Tito tzv. elfové dle svého názoru nositelé pozitivních hodnot se rozhodli analyzovat, detekovat a demaskovat aktivity takzvaných trollů, což jsou podle nich ti negativní jedinci, skupiny nebo fenomény pohybující se na informačním mediálním poli,“ vysvětluje mediální odborník.

Elfové se nepochlubili, jakými metodami proruskou propagandu analyzovali

Tato sestava pod vedením Bohumila Kartouse vydala analýzu dvaadvaceti center, které podle ní produkují 60 procent proruské propagandy v českém kyberprostoru. „Fascinuje mě přesnost těch čísel. Dvaadvacet center, 60 procent, to jsou neuvěřitelně přesná čísla. Ta jako by vyzrazovala na tým těch elfů, že to je barák plný sociologů, kulturologů, antropologů, psychologů a lidí, kteří se od rána do noci zabývají velice rigidním a přesným zkoumáním té sociální bubliny, v níž se společně nacházíme, tedy té mediálně politické, a teď z toho vydávají příslušný výsledek, navíc úplně precizně vyčíslen skoro na desetiny. To je ale určitě přemrštěný předpoklad. Je to jen taková velmi hezky vyhlížející fasáda, která má skrýt to, že se v podstatě jedná jenom o jakýsi propagandistický blábol. Tohle slovo nevezmu zpátky, i kdyby se všichni Kartousové celého světa postavili na zadní. Prostě pro mě to blábol je,“ stojí si Petr Žantovský za vyřčeným.

Cílem analýzy bylo mapovat zdroje a časovou stopu šíření čtyř nejtypičtějších narativů proruské propagandy. „Zaprvé proti NATO, zadruhé proti Evropské unii, zatřetí proti USA a začtvrté pro Rusko. Jak vypadala analýza, jaké vědecké, metodologické parametry použil a jak dospěl k těm závěrům, s tím se tento úžasný tým elfů nesvěřil. Ale ‚výsledkem pokročilé jazykové a obsahové analýzy několika tisíc informačních zdrojů‘ došel k tomu, že 22 nejnebezpečnějších webů, kde se realizuje nejvíce proruské agendy, pojmenoval. Na prvním místě je k mému úžasu Nová republika Ivana Davida. To jsem netušil, že to je proruský web. Měl jsem ho za hodně vyvážený a celkem komorní prostor, poměrně nezávislý, který postrádá tu klasickou hysterii vlastní mnoha jiným tzv. informačním zdrojům. Nicméně byla vyhodnocena panem Kartousem jako nejnebezpečnější, takže předpokládám, že se jí nejvíce bojí, protože má dobrou image i odezvu mezi lidmi právě proto, že zachází s informacemi seriózně,“ míní mediální analytik.

Čouhá z toho motivace, jak nepohodlné onálepkovat jako nepřátele

Druhý v pořadí sestaveném elfy je Almanach.cz, na třetím místě jsou ParlamentníListy.cz, následují Czechfreepress, Svobodné noviny, Sputniknews a další. „Je tam splácané všechno dohromady. Jsou tam nezávislé české portály, státní média jako Sputniknews, které bylo odčleněno z RIA Novosti, což je státní ruská tisková agentura a Sputniknews je portál, jenž oficiálně za ruské peníze prezentuje ruské názory. Nikdy to neskrýval, nikdy to nebylo jinak. A dávat Sputniknews do jednoho pytle s ParlamentnímiListy.cz je neprosto absurdní a debilní. To je jako dát do jednoho pytle ČTK a nějaký soukromý informační portál, což je naprosto neprofesionální. Zjevně z toho čouhá jediná motivace, a to je onálepkovat, zahrnout vybrané subjekty do jednoho pytlíku a na ten napsat nálepku ‚Nepřátelé‘. Tak přesně toto se stalo,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

V žebříčku elfů lze nalézt další rozmanité weby typu Prvnízprávy, Protiproud, Zvědavec, které znají ti, co jsou zvyklí brouzdat po alternativních médiích. „Opakuji, je to velmi neprofesionální, velmi propagandistické a velmi hloupé. Proto si myslím, že to vlastně ani není nebezpečné. Nebezpečné je to jenom potud, že tu je další aktivita, která se soustřeďuje na špiclování a sestavování seznamu nepřátel. A předpokládám, že ten seznam nepřátel bude někomu předán. Poslední, co chci k tomu říci, a to je možná to nejdůležitější, že nám soudruh Kartous ani jiní soudruzi z této úžasné aktivity nesdělili, kým jsou placeni. Jestli to dělají ve volném čase, že si pan Kartous píše do Britských listů a takhle po večerech si dělá studie těch proruských webů nebo nepřátelských skupin či jednotlivců. Nevím, z čeho jsou placeni. A jak říká pan Schneider v každé své přednášce: ‚Hledejte stopu peněz‘. To říkal, pokud vím, už Churchill nebo různí zpravodajci v minulosti, ale je to svatá pravda,“ ujišťuje mediální odborník.

Redaktory České televize nenapadlo se zeptat, kdo elfy platí

Stopu peněz bychom proto měli hledat i v tomto případě, aby se ukázalo, kdo Bohumila Kartouse & spol. platí, proč se nepřiznají k tomu, kdo jsou. „Pak bychom možná věděli, proč to ve skutečnosti dělají, co je jejich hlavním zájmem a cílem, za kolik to dělají, od koho ty peníze jsou. Takhle je to jenom naprosto odporná denunciační aktivita, která se může klidně zařadit vedle Neovlivní.cz, Fóra24 a podobných ‚úžasných‘ konspiračních agentur a zdrojů. Bojím se, že se to stává jakýmsi modem vivendi dnešní doby, že se tyhle věci čím dál více prosazují do veřejného diskurzu a že je jim dopřáván veřejný prostor. Pana Kartouse jsme viděli i v České televizi, kde mluvil o tom, jak je báječný a jak bojuje proti trollům. Samozřejmě že redaktory České televize nenapadlo se zeptat, kdo jsou ti elfové, kdo je platí, proč to dělají. Ne, vy jste hrdinové, bez dalšího. To je nějaký boj, který se tady vede, a mně se – musím říct – vůbec nelíbí,“ přiznává Petr Žantovský.

Posledním tématem připomíná, jak se otevírají Overtonova okna možností v oblasti propagace homosexuality. „Našel jsem si články, které vyšly dva dny po sobě. Jeden z nich pojednával o tom, že v Kolíně nad Rýnem na trasu, kudy pochoduje průvod hrdosti LGBT+ komunity, budou instalovány semafory pro chodce, na nichž místo stojících a jdoucích panáčků budou na chodce svítit piktogramy homosexuálních dvojic, dva panáčkové nebo dvě panenky držící se za ruce. Mě při tom napadlo kromě toho, že to je idiotské samo o sobě, že kdybych byl homosexuál, jako že nejsem, že by mě to docela uráželo. Stejně jako kdybych byl ženou, tak by mě urážely kvóty pro ženy, protože by mi říkaly, že jsem tak blbá ženská, že nejsem schopná se prosadit jenom svými schopnostmi, ale musím vystrkovat své pohlaví, abych upozornila na to, že mám nárok – dle kvót – se usadit v nějaké funkci. Tak to by mě jako ženu uráželo,“ tvrdí mediální analytik.

Místo otec a matka budou rodič 1 a rodič 2, pak už jen rodič a rodič

Kdyby byl homosexuál, tak by ho zase uráželo, že z něj někdo dělá nadpozemskou bytost a hrdinu, že mu musí vytvářet nové speciální semafory. „To jsem takový blbec, že nepochopím, když je zelený panáček, tak můžu jít přes ulici, a když je červený, že musím stát? To tam musím mít dva panáčky, že jako my dva kluci, co se držíme za ruce? To je hodně naivní, infantilní a pitomé. Ale tohle je – dejme tomu – ještě k úsměvu. Ale den poté Lidovky.cz otiskly informaci, která nás zavádí do Francie textem pod titulkem ‚Místo matky a otce bude rodič číslo 1 a 2. Francie kvůli homosexuálům upravila školní dokumenty‘. Informuje o tom, že parlament schválil školský zákon, v němž už není psáno ‚matka‘ a ‚otec‘ v papírech příslušného žáka či studenta, ale od nového školního roku se budou rodiče zapisovat do kolonek ‚rodič 1‘ a ‚rodič 2‘, abychom LGBT+ komunitu nediskriminovali, aby mohli být rodiči dva muži, dvě ženy, ale i někdo další z těch 71 údajně možných sexuálních identit,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

To považuje také za docela pěknou hloupost, která si sama pod sebou řeže větev. „Je zcela jasné, že okamžitě nastane mezi homosexuály a lesbami debata, kdo z nich je ten první a kdo druhý. Jestli tento homosexuál je jednička a tamten až dvojka. Budou losovat, nebo se o to poperou? Nedovedu si představit, jak budou rodiče číslo jedna a dvě hierarchizovat. Ale to je jen stupeň před tím, co bude následovat. Pak přijdou homosexuálové s tím, jaké jedna a dvě, prostě rodič a rodič. Poté nastane docela slušný zmatek ve všem a budeme mít miliony rodičů a nikdo se v tom už nikdy nevyzná. Nikdo nebude mít žádné povinnosti, všichni budou mít jen samá práva, o což konec konců této komunitě především jde. Když se ale bavím s mnoha příslušníky této komunity, v níž mám spoustu přátel, tak sami říkají, že to nechtějí, že to chtějí jenom ti aktivisti, co si z toho dělají trafiku a berou na to dotace z Evropské unie, ale oni jsou spokojení s tím, jak to je,“ poukazuje mediální odborník.

Politikovi stačí říci, že LGBT je víc než cokoli jiného a je hrdina doby

Anketa

Michael Kocáb naznačil, že Rusové mají na Zemana kompromitující archiválie. Myslíte, že má pravdu?

8%
92%
hlasovalo: 13842 lidí
Jejich komunita tím, že jich je málo, je ze své podstaty úplně jiná než hetero komunita. „Hetero komunita inklinuje k uzavírání nějakých vztahů, gay komunita spočívá na tom – a teď se nechci nikoho z gayů dotknout – že se může stát, že se ocitnou společně v loži, aniž vědí, jak se navzájem jmenují, ale mají se rádi, protože je jich málo, a mají úplně jiné hodnoty. Nesměřují k tomu, aby stvořili dítě, protože to ani příroda neumožňuje. A tak dál. To jen ve zkratce shrnuji všelijaké postřehy z různých debat s lidmi z gay komunity, kteří jsou rozumní a nechodí na gay pride, nechodí demonstrovat před Parlament a nežádají různé zákony o gay manželstvích a podobně. Nicméně veřejná sféra, politika, jak je vidět z Německa a Francie, odkud jsem uváděl příklady, vypadá jinak. Také u nás bude v Parlamentu opět předložen zákon o manželství stejnopohlavních párů, takže té debaty budeme přímo účastni,“ připomíná Petr Žantovský.

Vstřícnost z politického veřejného prostoru vůči těmto komunitám vnímá jako mnohem větší než by si ne zasloužily, ale než by mnozí z jejich příslušníků očekávali nebo chtěli. „Je to zase jenom taková politická hra. Stalo se módou, že politik se stává tzv. liberálním demokratem ve chvíli, kdy jeho slovník zaplevelí podobné výrazy jako gay pride, LGBT manželství, adopce dětí stejnopohlavními páry a tak dál. To je důkaz jeho modernosti a jeho úžasného humanitárního postoje ke světu. Ale už se nikdo neptá, jestli má ten člověk také nějaký názor na ekonomiku, na kulturu, na zdravotnický systém, sociální systém, na cokoli. Ne. V téhle zemi nebo v téhle Evropě dnes stačí říci, že LGBT je víc než cokoli jiného a je hrdina doby. A to si myslím, že je velice neblahý důkaz toho, že civilizace kolem nás jde nezadržitelně ke svému konci. Rád bych se mýlil, ale obávám se, že tomu tak není,“ dodává mediální analytik.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Topolánek řádil. Zemanovi naložil, o Klausovi mluvit nechtěl. Babiš prý možná bude sedět, a když ne...

18:54 Topolánek řádil. Zemanovi naložil, o Klausovi mluvit nechtěl. Babiš prý možná bude sedět, a když ne...

Moderátorka Marie Bastlová v pondělních dvaceti minutách Radiožurnálu přivítala někdejšího premiéra …