„Prošel jsem včera Masarykovo nádraží v Praze, protože jsem někde s Alfou parkoval a jinde byl obchod Affliction, kam jsem si šel koupit tričko do Indie. V souvislosti s tou zábavnou aférou přítele Břéti Rychlíka jsem se tam trochu rozhlížel, a dokonce jsem se zkusil socializovat, abych nezůstal ve své BUBLINĚ, takže jsem si tam koupil i párek,“ popisoval svou cestu, sice na jiném nádraží, Horák. 

O kauze Břetislava Rychlíka psaly ParlamentníListy.cz ZDE

„Celý problém Masaryčky je, že tam je PŘÍŠERNÁ ŠPÍNA. Já pocházím z chudé rodiny, ale špínu jsme doma nikdy neměli. Jsou tam na podlaze vytřískané dlaždičky, vypadá to jak někde ve sklepě. Fasáda budovy je celá posprejovaná, takže už když tam člověk vchází, má pocit že se ocitl v komunitním centru Klinika,“ zmínil Horák. Dodal také, že celou dobu se také jen díváte pod nohy se strachem, kdy se vám do kotníku zabodne injekční stříkačka. „Nemůže se pak jeden divit bezpečnostním složkám v tom prostoru operujícím, že za každým trochu zanedbaným člověkem vidí bezdomovce, protože mají z toho místa hlavu plnou paranoie,“ řekl.

Na Masarykově nádraží je podle něj třeba vyměnit dlaždičky na podlaze, vyčistit fasádu a odstranit z toho prostoru chudě vyhlížející lidi, kteří cestují vlakem. „Gratuluju provozovatelům nádraží k tomu, že jim konečně došlo, že je s tím třeba něco podniknout. Ale začít od bodu 3. není řešení,“ uzavřel.

Celý příspěvek Jakuba Horáka: