Hodně pobouřeně se rozepsal Deník N o výběrovém řízení na ředitele divadla na Kladně, jehož vítězkou se stala Irena Žantovská. To by samo o sobě nebylo nic divného, pokud by v článku nebyl rozebírán i její manžel Petr, který podle deníku „publikuje na konspiračních a dezinformačních webech“. Irena Žantovská uspěla ve výběrovém řízení, vypsaném kladenským magistrátem. Funkce se má ujmout začátkem příštího týdne. Herci z kladenského divadla ale vybranou ředitelku odmítají přijmout a uvažují prý dokonce o stávce. Stěžují si, že magistrát výběrové řízení vypsal v době, kdy divadelníci byli na prázdninách a tudíž „nikdo z divadelní odborné veřejnosti neměl šanci se na to připravit a přihlásit se“, jak řekl herec Tomáš Hron, který v kladenském divadle vede odborovou organizaci.
Primátor Kladna Dan Jiránek vysvětluje, že důvodem byla absence ředitele, který byl odvolán. Město nechtělo začínat divadelní sezonu bez ředitele. Odvolání předchůdce Žantovské, to je další věc, která se hereckému odboráři nelíbí. „Hlavní argument byl, že narostla ztráta rozpočtu, ale už u toho neuváděli, že se divadlo stěhovalo z malé budovy do velké a že rozpočet 55 milionů je na krajské divadlo naprosto průměrný,“ postěžoval si Deníku N. Primátor Jiránek vysvětlil, že s jednatelem, jehož jméno v článku ani jednou nepadlo, byly problémy dlouhodobě. Když po něm vedení města chtělo srovnání dotací a výnosů ze vstupného s ostatními divadly ve Středočeském kraji, nebyl schopen jej ani předložit.
Zapomeňte na devět hlasů z jedenácti, podívejte se na manžela
Připomeňme, že Jan Moláček pracoval v letech 1998 až 2012 v České televizi jako reportér, editor a moderátor zahraniční redakce, než byl nucen skončit, a tak na rok odešel do soukromé televize Nova. V ČT pak už dostal příležitost jen krátce od ledna 2014 jako reportér pořadu Reportéři ČT. A tak se pustil do psaní komentářů pro Aktuálně.cz. O jejich úrovni a objektivitě výmluvně svědčí, že si za ně vysloužil v roce 2016 Novinářskou cenu Nadace Open Society Fund, což je česká součást mezinárodní sítě nadací Open Society Foundations, které založil a financuje ve více než 70 zemích světa nechvalně známý americký spekulant George Soros. V roce 2018 nastoupil Jan Moláček do nově vznikajícího Deníku N. A tam si vydělává mimo jiné takovými podpásovými útoky, jako je tento na dlouholetého kritika České televize Petra Žantovského.
„Irena Žantovská je moje manželka třicet let. Je to umělkyně, které jsem já do jejího umění nikdy nijak nezasahoval, stejně tak ona se nijak nevyjadřovala k novinářským činnostem mým. A to, co rozpoutala některá média, zejména Deník N, považuji za projev naprosté diskriminace mé ženy, protože se absolutně ignoruje to, že v konkurzu vyhrála devíti hlasy z jedenácti. Ani ty dva hlasy nebyly proti, jen se ti dva dotyční zdrželi. Devět hlasů bylo jednoznačně pro a výkon mojí ženy v konkurzu byl do té míry přesvědčivý. Odevzdala všechny podkladové materiály tak, jak bylo třeba,“ reaguje pro ParlamentníListy.cz na kádrovací text deníku Petr Žantovský.
Kádrováctví redaktora Moláčka jak z 50. a 70. let
Zdůrazňuje také, že jeho žena splňuje pro danou funkci jak potřebné vzdělání, tak také délku praxe. „Má dokonce uměleckou cenu Vize 97 Nadace Václava a Dagmar Havlových, prostě odpovídá po všech stránkách. A nikdo na světě by si v žádných médiích nevšiml nějakého takového konkurzu, kdyby se nejmenovala Žantovská. Jsem tím absolutně pobouřen, naprosto s tím nesouhlasím. Spatřuji v tom jednoznačné kádrovací tendence, které známe z minulosti. Rodiče mé ženy byli v roce 1969 vyhozeni z komunistické strany pro nesouhlas se vstupem vojsk. Ona si vyslechla v 70. letech na základní i na střední škole tisíc vět typu ‚Víš, ty nesmíš jít na tento typ školy, přestože máš samé jedničky, protože jsi ze špatné kádrové rodiny‘. My jsme teď ve stejné situaci,“ upozorňuje.
Psali jsme:
„Ona si teď vyslechla, že má samé jedničky, že splnila všechny požadavky, ale najednou tady někdo, nějaký redaktor, nepochybně ve spojení s nějakými politickými či jinými vlivy, to zpochybňuje jenom proto, že má za manžela někoho, kdo se někomu nelíbí. Ale já jsem – s dovolením – docent médií, regulérně vystudovaný, napsal jsem tři recenzované vědecké publikace. Moje knížky jsou obsaženy v knihovně Kongresu Spojených států. Ať mi někdo tady ukáže někoho, kdo má tento vědecký úspěch. Tohle všechno je jenom kádrování à la sedmdesátá nebo padesátá léta. Je mi z toho špatně a jsem tím opravdu velice citově zasažen, protože to je obrovská nemravnost. Samozřejmě že je moje žena náhradní terč, protože tím hlavním terčem jsem já,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Prase, které takto argumentuje, by nemělo být novinářem
Analytik Štěpán Kotrba k tomu na sociální síti měl několik poznámek. Především, že Irena Žantovská má nesporné odborné zkušenosti, včetně toho, že už v jednom divadle byla uměleckou šéfkou, navíc doplněné diplomem z ekonomie. Protestujícím hercům pak vzkázal, že „pokud si herci začnou volit svého principála, tak budou muset začít hrát za své“. A do třetice dodal: „Být manželkou ‚dezinformátora‘ je horší, než být manželkou kulaka. Prase, které takto argumentuje, by nemělo být novinářem.“
Herec Michal Gulyáš, znalec poměrů v divadelních šatnách, k tomu poznamenal: „Divadla jsou, bohužel, semeništěm kádrování. Zažil jsem to v roce 1989/90. I já byl tehdy nově vrhnut do postavení, ve kterém bych měl kádrovat. Bylo mi 23 let. A víte, co mne tehdy jediného napadlo? ‚Sakra, takhle začíná svoboda?‘ A dnes... O 30 let později si odpovídám... A i Vám bych to chtěl říci: ‚Takhle umírá svoboda!‘,“ zakončil herec.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
